Vyšší teploty ničí lidskou produktivitu

5. 8. 2018 – 18:05 | Člověk | Ladislav Loukota | Diskuze:

Vyšší teploty ničí lidskou produktivitu
Výzkum vychází ze situace v továrnách výrobu oblečení, kde standardně panují extrémní pracovní podmínky a chybí klimatizace. Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Jak nejspíše po posledních dnech seznají i obyvatelé Česka, zvýšené teploty jsou pro organismus značnou zátěží - natožpak pak pro produktivitu práce! Pokud se však vyplní očekávání klimatických vědců, budeme si muset zvykat na stále vyšší podíl extrémně horkých dnů v našem kalendáři. Co vše to může znamenat, nepřímo ukazuje indicko-americká studie stopující proměnu efektivity v neslavných indických ručních dílnách.

V angličtině se pro ně vžil výraz "sweatshop", který nemá přímý český ekvivalent - jde v zásadě o ruční manufakturu, v níž levná pracovní síla (mnohdy včetně dětí) během sáhodlouhých hodin ve velkém vytváří levné předměty. Sweatshopy jsou záležitostí zejména pobřeží Indického oceánu a jihovýchodní Asie (najít je lze však i jinde) a vznikají tu předměty, pro něž není potřeba složitější zručnost ani technika výroby - výdělky se tak zde pohybují v několika dolarech na den. Typicky zde mohou vznikat levné oděvy, které lze pak najít i na našem trhu. 

Jak napovídá jejich název, příhodné je pro ně i upocené prostředí. Platí to jak kvůli jejich geografickému umístění, tak i kvůli pracovnímu nasazení.

Nenáviděné, ale nezbytné

I přes svou nevalnou pověst jsou však podobné dílny realitou dnešního globálního trhu. Je obtížné lobbovat čistě za jejich zrušení, pro obyvatele rozvojových států jde stále o významný zdroj obživy, který je objektivně lepší než nezaměstnanost či recyklace odpadu. V ideálním případě při ekonomickém růstu lze na sweatshopy nahlížet jako na tranzitní formu produkce a exportu, kterou by po zbohatnutí měly nahradit sofistikovanější formy průmyslu.

Co tak naopak podle indicko-amerického ekonoma Ananta Nyshadhama má smysl, je zasadit se o zlepšení pracovních podmínek v dílnách tak, aby se přibližovaly západnímu standartu produkce.

Součástí toho je i aktuální studie ilustrující, že dobré pracovní podmínky jdou ruku v ruce i s vyšší efektivitou zaměstnanců.

Nyshadham spolu se sociologem Achyutou Adhvaryuem a dalšími kolegy vytvořili statistiku efektivity u 26 velkých dílen v závislosti na počtu vyprodukovaných srovnatelných předmětů (typicky oblečení) porovnanou s venkovními teplotami. Vybrané továrny byly umístěny v Bengalúru, třetím největším indickém městě, které je dokonce relativně chladnější než zbytek subkontinentu. Co jejich studie nakonec ukázala?

Co dovedou čtyři stupně

V průběhu vytyčené časové periody čelila většina dílen nebezpečným teplotám nad 30 °C zhruba po čtvrtinu období. To odpovídá přibližně očekávatelné letní periodě. Ne celé území dílen bylo vždy postiženo nadměrným vedrem - některé části, například sklepy, byly logicky chladnější i při vyšších venkovních teplotách. Přibližně 85 procent dílen však takovéto štěstí při nadměrných teplotách nemělo. 

V podobných extrémních podmínkách však netrpěli jenom dělníci, ale i produkce. 

Součet ukázal, že za každý stupeň navíc poklesl počet vyprodukovaných oděvů zhruba o tři procenta, a spolu s tím o 2,2 procenta poklesly i zisky. To zvýšilo i riziko pracovních úrazů a dalších komplikací pro pracovníky i majitele. Dvou až tříprocentní ztráta nemusí působit na první pohled jako důvod majitelů k obavám - efekt se však sčítá. Vedro na úrovni 33 °C tak snižuje efektivitu skoro o 10 procent, a zisky o víc než šest procent.

Nejedná se samozřejmě o první práci, která klade rovnítko mezi vysoké teploty a problémy pro lidské soustředění, ani o první aplikaci snahy vyvarovat se při návrhu pracovního prostoru horku. Schopnost, či spíše neschopnost pracovat efektivněji v teplotách nad 30 °C, je vědou potvrzena v laboratorních podmínkách. Taktéž projektanti továren musejí při konstrukci prostředí operovat s odvětráváním, odvodem tepla a, pokud možno, i směřování tepla mimo oblasti se zaměstnanci.

Nyshadham a Ashvaryu však přesto vytvořili zřejmě první dlouhodobou studii sahající mimo laboratorní prostředí, a čerpající přímo z "polních podmínek".

Implikace práce skýtají celou řadu podnětů k debatě. Jako první je nasnadě motivace zlepšit pracovní podmínky - klimatizované prostředí v kontextu ztráty tržeb nepůsobí jako "zbytečný luxus", ale má naopak značnou tržní logiku. Nemusí však jít nutně jenom o tradiční ventilaci a ochlazování - znatelného efektu lze podle práce docílit například i změnou tradičních žárovek za LED zárovky, které vydávají méně tepla. V druhém plánu práce poskytuje jak určité zdůvodnění nižší pracovní efektivity států v tropických oblastech, tak i šanci na zvrácení situace.

Budou-li navíc teplotní extrémy pokračovat i v našich končinách, kde je klimatizované prostředí ve výrobě často spíše výjimkou nežli pravidlem, budeme možná indické argumenty poměrně brzy muset poslouchat i u nás.

Výsledky práce zveřejnily noviny NPR.

Nejnovější články