Z proražených plynovodů uniká gigantické množství metanu, skleníkového plynu č. 2

29. 9. 2022 – 8:00 | Příroda | Pavel Jégl | Diskuze:

Z proražených plynovodů uniká gigantické množství metanu, skleníkového plynu č. 2
Únik zemního plynu z plynovodu Nord Stream 2 vyfotografovaný ze stíhačky F-16 dánského letectva. | zdroj: Profimedia

Útoky na plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 posunuly západní země a Rusko blíž ozbrojenému konfliktu. Kromě toho se však staly klimatickou pohromou.

Z plynovodů se valí do Baltského moře a potom do atmosféry ohromné množství metanu. A metan je po oxidu uhličitém druhý nejvýznamnější skleníkový plyn, který zadržuje teplo vyzařované ze Země, zachytává ho v atmosféře a nedovoluje Zemi vychladnout.

Ani jeden plynovod nebyl v provozu, oba však obsahovaly zemní plyn, který je v podstatě metanem. Metan (CH4) se na něm podílí i víc než 90 procenty. Dalšími zastoupenými plyny jsou zejména propan, etan, butan a oxid uhličitý.

„Existuje řada nejistot, ale pokud se tyto plynovody zhroutí (už se zhroutily, poznámka redakce), dopad na klima bude katastrofální a mohl by být dokonce bezpříkladný," cituje agentura Reuters atmosférického chemika Davida McCabea, který je vedoucím vědeckým pracovníkem organizace Clean Air Task Force.

Metan vydrží v atmosféře v průměru „jen“ devět roků, zatímco oxid uhličitý (CO2) až tisíc let. V časovém horizontu 20 let má však víc než 80krát větší skleníkový účinek než oxid uhličitý a zhruba 30krát větší účinnost za 100 let.

Vědci upozorňují, že bez výrazného snížení emisí metanu v příštích letech se klimatickou změnu zbrzdit nepodaří.

Plynová kalamita v časech plynového hladomoru

Jean-Francois Gauthier, viceprezident společnosti GHGSat, která pomocí satelitů měří emise skleníkových plynů, odhadl, že „úniky z obou potrubí na svém vrcholu uvolňovaly do ovzduší na 500 tun metanu za hodinu“. Tento odhad označil za konzervativní. Upozornil, že tlak v plynovodech klesá a množství metanu probublávající vodou se snižuje.

Takový únik metanu podle něj nemá v posledních desítkách let obdoby.

Mluvčí Nord Stream 2, který ani nezačal fungovat, sdělil, že tento plynovod obsahoval před proražením 300 milionů metrů krychlových plynu.

Chemický expert Paul Balcombe z londýnské Queen Mary University z toho spočítal, že takové množství vypuštěné do atmosféry by vedlo k emisím kolem 200 000 tun metanu. Ke stejnému číslu dospěla německá organizace Deutsche Umwelthilfe.

Podle výpočtů agentury Reuters, která použila data Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), by zmíněné množství metanu mělo v časovém horizontu 100 let přibližně stejný potenciál globálního oteplování jako zhruba šest milionů tun oxidu uhličitého. To je přibližně na stejné úrovni jako množství oxidu uhličitého, které vypustí za celý rok milionové město, jakým je například Praha.

K tomu je nutné připočíst plyn unikající z plynovodu Nord Stream 1. Jeho mluvčí však odmítl sdělit, kolik v něm bylo plynu, když byl před několika týdny odstaven.

Metan? Pro Rusko žádný problém 

Po útoku na plynovody panují obavy z růstu cen zemního plynu (už se potvrzují), a především z dalšího vyhrocení konfliktu mezi západními zeměmi a Ruskem, což se dá očekávat v příštích dnech a týdnech.

Stefano Grassi, šéf kabinetu evropského komisaře pro energetiku, však už úterý varoval, že úniky se stanou také „klimatickou katastrofou“, což pocítíme až za určitý čas.

Země Evropské unie i Spojené státy a Kanada patřily mezi více než 100 zemí, které se loni na klimatickém summitu v Glasgow zavázaly snížit své emise metanu o 30 procent do roku 2030.

Rusko se k této iniciativě nepřipojilo.

Zdroje:

Nejnovější články