Ženy, které rodily po čtyřicítce, měly čtyřikrát vyšší šanci dožít se sta let

Otázka, zda věk, ve kterém žena porodí své poslední dítě, něco vypovídá o délce jejího vlastního života, zaujala vědce už na konci minulého století. Průlomovou prací byla krátká studie bostonského týmu vedeného Thomasem Perlsem, publikovaná v roce 1997 v časopise Nature, která porovnávala 78 stoletých žen se skupinou žen, jež zemřely v běžnějším věku 73 let. Výsledek byl nápadný, zatímco porod ve věku 35 let a starším měly obě skupiny žen zastoupený podobně, u porodu ve věku 40 let a starším byl rozdíl propastný. Mezi stoletými ženami mělo dítě po čtyřicítce 19,2 procenta z nich, zatímco mezi ženami zemřelými v 73 letech to bylo jen 5,5 procenta, což autoři vyjádřili jako zhruba čtyřnásobně vyšší šanci na pozdní porod u žen, které se nakonec dožily sta let.

Je důležité podotknout, že tento konkrétní rozdíl u hranice 35 let statisticky průkazný nebyl, zatímco u hranice 40 let ano, s poměrem šancí 4,0 a hodnotou p rovnou 0,02. Vzorek 78 a 54 žen je navíc podle dnešních standardů poměrně malý, a tak si autoři už tehdy kladli otázku, zda jde o náhodu, nebo o skutečný biologický signál. Následující téměř tři desetiletí výzkumu naznačují, že jde spíše o to druhé.

Zásadní potvrzení přišlo v roce 2017, kdy tým kolem Aladdina Shadyaba analyzoval data více než 20 000 postmenopauzálních žen v rámci rozsáhlé americké studie Women's Health Initiative, publikovaná v American Journal of Public Health. Zde už šlo o řádově větší a metodologicky robustnější vzorek, a přesto se souvislost mezi pozdějším věkem prvního porodu a přežitím do 90 let potvrdila, ženy, které poprvé rodily po pětadvacátém roce věku, měly statisticky významně vyšší šanci dožít se devadesátky ve srovnání s ženami, jež rodily dříve.

Podobným směrem ukázala i studie amerického a dánského týmu využívající data takzvané Long Life Family Study, publikovaná v časopise Menopause. Zde vědci srovnávali ženy, které se dožily nejvyššího pětiprocentního pásma přežití pro svou generaci, s ženami, jež zemřely dříve. Ženy, které porodily své poslední dítě po třiatřicátém roce věku, měly zhruba dvojnásobné šance na dosažení výjimečně vysokého věku ve srovnání s ženami, které rodily naposledy před devětadvacátým rokem, přičemž každý další rok pozdějšího mateřství zvyšoval šanci na výjimečnou dlouhověkost přibližně o pět procent.

Nejnovější a zároveň nejrozsáhlejší práce na toto téma pochází z roku 2024, kdy nizozemský tým zveřejnil v časopise Reproductive BioMedicine Online analýzu více než 10 000 žen z historické genealogické databáze LINKS v kombinaci s daty Leidenské studie dlouhověkosti. I zde se pozdější věk posledního porodu spojoval s delším individuálním životem ženy. Zajímavé je, že tato souvislost už neplatila na úrovni celých rodin, tedy že ženy z rodin proslulých dlouhověkostí nerodily poslední dítě systematicky později, což naznačuje, že jde spíše o individuální biologický signál konkrétní ženy než o dědičnou rodinnou vlastnost přenášenou společně s dlouhověkostí.

Proč by pozdější mateřství mělo souviset s delším životem, není zcela jasné, a autoři těchto studií se shodují, že nejde pravděpodobně o přímý příčinný vztah. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je takzvaná reverzní kauzalita, tedy že schopnost otěhotnět a donosit zdravé dítě po čtyřicítce sama o sobě signalizuje pomalejší biologické stárnutí reprodukčního systému, a tím pádem pravděpodobně i celého těla. Ženy, jejichž vaječníky, hormonální systém a kardiovaskulární zdraví zůstávají funkční déle než u vrstevnic, mohou mít podle této hypotézy obecně robustnější biologii, která se následně projeví i v delší celkové délce života. Podporu této myšlence dodává i zjištění týmu Long Life Family Study, že ženy s pozdějším mateřstvím měly také delší leukocytární telomery, tedy ochranné konce chromozomů, jejichž zkracování patří mezi biologické markery stárnutí.

Z praktického hlediska je klíčové zdůraznit, co tato zjištění neznamenají. Žádná z citovaných studií netvrdí, že úmyslné odkládání mateřství zvyšuje šanci na dlouhý život, ostatně autoři amerického článku ve Women's Health Initiative to explicitně odmítají, protože pozdější těhotenství s sebou nese vlastní, dobře zdokumentovaná zdravotní rizika pro matku i dítě. Tato data spíše ukazují, že věk posledního porodu může sloužit jako jeden z raných ukazatelů toho, jak rychle nebo pomalu tělo ženy biologicky stárne, podobně jako to dnes dělají jiné biomarkery, což může být užitečné pro budoucí výzkum stárnutí, nikoli jako návod, kdy mít děti.