Znepokojující erupce Stromboli. Z vulkánu se stává nevyzpytatelný maják Středomoří

19. 12. 2022 – 23:59 | Příroda | Pavel Jégl | Diskuze:

Znepokojující erupce Stromboli. Z vulkánu se stává nevyzpytatelný maják Středomoří
Pohled na soptící Stromboli. Běhá z něj mráz po zádech. | zdroj: Profimedia

Je jednou z nejaktivnější sopek planety. Ve Středomoří soptí už tisíce let a její budoucí erupce mohou být prudší než ty nedávné.

Stromboli, známá jako maják Středomoří, je jednou z nejaktivnějších sopek planety. Vybuchuje už dva tisíce let. Téměř nepřetržitě.

Vulkanologové ji bedlivě sledují, měli ji ‚dobře přečtenou‘. Avšak v posledních letech je začíná překvapovat. Chová se jinak než v minulosti, nepředvídatelně.

Vše začalo před třemi lety, kdy vědce zaskočila nečekaná série erupcí. Vyděsila turisty, kteří skákali v panice do moře a jeden z nich zahynul na úbočí. Znepokojila některé z obyvatel stejnojmenného italského ostrova v Tyrhénském moři, kteří jsou na erupce sopky a otřesy zvyklí.

Ve studii, která před několika dny vyšla v magazínu Nature Communications, vědci upozorňují, že vulkán změnil své vnitřní uspořádání a bude nejspíš vybuchovat častěji, prudčeji i neočekávaně.

Soptí už tisíce let

„Pozorované změny ve vrstvě oddělující rezervoáry sopky umožňují rychlejší vzestup hlubšího magmatu, což může vyvolat nepředvídatelné výbuchy,“ varují vulkanologové ve studii.

Sopka, která patří mezi stratovulkány, což jsou kuželovité vulkány skládající se z vrstev lávy, tefry, strusky a sopečného popela, se proto může častěji projevovat krátkými, ale intenzivními paroxysmálními erupcemi. Právě takové překvapily vědce, kteří sopku sledují, v roce 2019.

„Musíme lépe poznat vývoj sopečného systému Stromboli, protože znalost toho, jak se choval v minulosti, nám umožňuje lépe porozumět jeho současnému chování.“                                                                                       Chiara Maria Petroneová, vulkanoložka

Stromboli je čedičová sopka, která je jedním z nejběžnějších typů na Zemi. Tyto sopky obecně vybuchují efuzivně. V tomto případě láva volně vytéká z trhlin.

„Maják Středomoří“ se od ostatních čedičových sopek liší. Dává svůj název stylu erupce, který se vyznačuje krátkodobými, rytmicky se opakujícími výbuchy expandujících plynů, chrlícími do svého okolí kusy částečně ztuhlé lávy.

Výbuchy vytvářejí oblaky horkých plynů, které mohou dosahovat až kilometrové výšky.

Některé strombolské erupce bývají prudké a intenzivní. Takové se vyskytují čtyřikrát až pětkrát do roka. Vyvrhované magma při nich vytváří lávové fontány, chuchvalce plynů se valí ven a horniny z úbočí padají do moře.

V roce 2019 nastala neobvyklá kombinace – velká erupce, kterou v rozmezí necelých dvou měsíců následovaly dvě paroxysmální erupce. S nimi nikdo nepočítal.

profimedia-0453833162 u Ostrovany nechávají erupce vulkánu v klidu. Zvykli si žít na sudu střelného prachu. | zdroj: Profimedia

„Aktivita v roce 2019 byla naprosto neočekávaná. Naše monitorovací systémy ji nenaznačovaly,“ cituje magazín Phys vulkanoložku Chiaru Marii Petroneovou, která vedla zmíněnou studii o sopce. 

Maják Středomoří mění chování

Petroneová a její spolupracovníci se snažili chování sopky přijít na kloub a studovali minerály z vyvřelých hornin známé jako pyroxeny. Srovnávali složení a texturu vzorků odebraných z erupcí Stromboli v letech 2003 až 2017 a vzorků z erupcí v roce 2019. Zkoumáním rozdílu v pyroxenech mohli usuzovat na vnitřní fungování sopky.

„Existují dva hlavní způsoby, jak se spouštějí paroxysmální erupce," vysvětluje Petroneová v žurnálu Phys. „První je model zdola nahoru, kdy magma z hlubší nádrže vystřeluje nahoru do mělké nádrže, což může vyvolat erupci.“

„Druhý způsob je model shora dolů, s lávou odtékající z mělké nádrže a dekompresí horní komory,“ pokračuje vulkanoložka. „Výsledné snížení tlaku umožňuje hlubšímu magmatu rychle stoupat, aniž by se přitom mísilo.“

Zatímco dvě starší erupce se uskutečnily podle prvního scénáře, paroxysmální erupce Stromboli v roce 2019 byla vyvolána příchodem magmatu z hluboké nádrže.

„Magma teď prostupuje krystalickou kaší, což mu umožňuje stoupat častěji. A právě to může vysvětlovat proměnlivější aktivitu sopky,“ říká Chiara Petroneová.

Její tým pracuje na dalších analýzách starších i novějších vyvřelých hornin, aby lépe porozuměl současnému chování sopky.

„Musíme lépe poznat vývoj sopečného systému Stromboli, protože znalost toho, jak se choval v minulosti, nám umožňuje lépe porozumět jeho současnému chování,“ vysvětluje vulkanoložka.

To je důležité, jak pro obyvatele ostrova, tak pro jeho četné návštěvníky.

Zdroje:
Nature Communications, Phys

Nejnovější články