Skupina britských vědců se ale nespokojila s nostalgickými dojmy a rozhodla se vývoji populární hudby podívat na zoubek tvrdě vědeckými metodami – konkrétně metodami, kterými studují vývoj života na naší planetě evoluční biologové a paleontologové.

Že nemá příroda s kulturou nic společného? Naopak! Každý systém s pamětí podléhá evoluci. Příčiny, pohánějící biologickou evoluci a evoluci populární hudby, se sice mohou lišit, ale oba tyto systémy se vyvíjejí v čase. Stejně, jako můžeme na zkamenělinách popsat, kolik a jakých měl ten který tvor nohou nebo tykadel, tak můžeme z písničky vypreparovat, jaké se v ní objevují motivy a barvy tónů.

Stačilo vybrat skladby z americké hitparády „Billboard Hot 100“ mezi lety 1960 a 2010 a vědci se mohli pustit do analýzy. Výsledky potvrdily některé starší domněnky, ale vyplynulo z nich i nejedno překvapení. Zažité kategorie hudby jako hard-rock, disco nebo rap mají opravdu své charakteristické motivy. Ty se ovšem objevují i jinde, často dávno před tím, než se stanou typickými pro konkrétní žánr.

zdroj: tisková zpráva

Co je ale zajímavější, vůbec se nepotvrdilo, že by byla současná populární hudba fádnější než hudba minulých desetiletí. Naopak, nejchudší období panovalo zhruba v polovině osmdesátých let. Pozoruhodný je hlavně samotný vývoj moderní hudby. Ta se sice mění průběžně, ale delší období relativního klidu v ní přerušují bouřlivé revoluce. V tom se nápadně podobá evoluci některých skupin organismů.

Při první takové revoluci se v polovině 60. let začaly šířit motivy blízké soulu a rocku, zatímco během druhé šlo začátkem 80. let hlavně o expanzi disca a hard rocku. Devadesátky potom opanovala hip hopová exploze, ale i když její dozvuky vládnou popové hudbě dodnes, sbírá se na revoluci další. Jaký nový hudební zlom nás asi čeká?