Technologie

Umělá inteligence (AI) může být užitečným pomocníkem, ale podle psychiatrů se v některých případech stává i nebezpečným společníkem. Vědci totiž zkoumají fenomén označovaný jako AI psychóza. Někteří lidé po dlouhých rozhovorech s chatboty propadají bludům a ztrácejí kontakt s realitou.

V roce 2002 publikoval New England Journal of Medicine studii, která způsobila v ortopedii zemětřesení. Chirurg J. Bruce Moseley provedl na sto osmdesáti pacientech s osteoartrózou kolena buď skutečnou operaci, nebo přesnou imitaci — se řezem, anestezií a pooperační péčí, bez jakéhokoli skutečného chirurgického výkonu. Po dvou letech sledování byl výsledek stejný. Tento nález není pouhý kuriozitou — je výzvou k přehodnocení toho, jak testujeme chirurgické výkony.

Debata o tom, zda jsou elektromobily skutečně lepší pro životní prostředí než konvenční vozidla, trvá dlouhé roky. Kritici argumentují, že dopad typického elektromobilu na životní prostředí je větší než u benzinových vozidel kvůli těžbě kovů používaných k výrobě baterií, nutnosti nabíjení a dalším faktorům. Zastánci udržitelnosti zase vyzdvihují, že elektromobily nespalují fosilní paliva, což podle nich znamená, že mají mnohem menší dopad na životní prostředí. Nová studie jim dává za pravdu.

Jedním z největších rizik umělé inteligence (AI) je snadná zneužitelnost. Jde totiž o produkt dostupný pro každého. Když brouzdáme po internetu a prohlížíme si stránky, odesíláme e-maily nebo nakupujeme, zanecháváme za sebou digitální stopu – citlivá data a informace. Na tato data cílí hackeři a dnes jim v tom pomáhá právě AI.

Pozemek v Utahu byl ještě před devíti měsíci prázdný. Dnes na něm stojí funkční jaderný reaktor, který právě dosáhl takzvané kritičnosti — klíčového technického milníku na cestě k výrobě elektřiny. Jde už o druhý pokročilý reaktor, který v rámci ambiciózního vládního programu splnil termín stanovený prezidentským nařízením do 4. července 2026.

Sedmnáctého června 2026 vstoupil na pódium v San Francisku David Holz, zakladatel Midjourney — firmy, kterou svět zná jako tvůrce AI generátoru obrázků — a oznámil, že jeho firma postavila první nový zobrazovací přístroj celého těla za posledních padesát let. Žádné záření, žádné magnety, šedesát sekund, výsledek srovnatelný s MRI. Pokud to opravdu funguje, je to přelomové. Zatím jsou to ale hlavně sliby.