Sobota 23. června 2018, svátek má Zdeňka
Dešťové přeháňky
17 °C / 8 °C
Celý týden ►
Astronomové našli planetku, ještě než se srazila se Zemí
22. 6. 2018 18:12 - Vesmír - 0
Sobotní noc 2. června se pro obyvatele Botswany nesla v nečekaném duchu - malý, dvoumetrový asteroid totiž vstoupil nad jihoafrickým státem rychlostí 17 km/s do atmosféry a jako bolid krátce rozjasnil tmavé nebe. Nesl jméno 2018 LA, oproti většině jiných podobných těles jej však přece jen odlišovalo něco podstatného – astronomové malý objekt detekovali osm hodin před tím, než do pozemské atmosféry vstoupil. Jde o třetí případ úspěšné včasné detekce asteroidu, která by jednou mohla zachraňovat životy. více
Muskova raketa BFR může do 20 let do kosmu vynést až milion lidí
20. 6. 2018 18:16 - Vesmír - 0
Kosmický věk loni oslavil 60 let své existence, přesto se za hranice planety podívalo méně než 600 lidí. Brian Wang ze serveru Singularity Hub má však za to, že vyvíjený supernosič BFR miliardáře Elona Muska by mohl během 20 let od svého prvního letu dopravit do vesmíru miliony lidí. Ačkoliv jde jenom o korelaci součastnosti vs. historie experimentání dopravy, předkládá k tomu zajímavé argumenty. více
Tajemství černých děr, 2. díl: Jak vznikly černé díry nehvězdného původu
15. 6. 2018 18:14 - Vesmír - 0
Černé díry jsou velmi hmotná a zároveň extrémně hustá vesmírná tělesa. Často vznikají zborcením hvězd do sebe. Je to však je jeden - svým způsobem zároveň nejnudnější - ze způsobů jejich vzniku. Druhý díl mikroseriálu se proto věnuje černým dírám "nehvězdného původu". více
13. 6. 2018 18:22 - Vesmír - 0
Jsme se vesmíru sami? Jak bude vypadat případné soužití s jinými druhy? A záleží na tom? Po této otázce pátrá věda od zrodu moderní astronomie a kosmonautiky. Lidstvo jako takové pak nějakou variací téhož řeší, co dělá člověka člověkem. Zatím všechny odpovědi, kterých jsme se dočkali, byly čistě na bázi úvah – a u většiny z nich takříkajíc krev tuhne v žilách. Nová ruská hypotéza přichází s další možností, jejíž výsledek je možná ještě o fous depresivnější, než je u jiných řešení Fermiho paradoxu zvykem. více
Ve sluneční soustavě se možná ukrývá 'nový' mezihvězdný objekt
11. 6. 2018 19:21 - Vesmír - 0
Loni na podzim oslavoval svět astronomie velkou událost: Skrze pravděpodobný asteroid později pojmenovaný Oumuamua došlo na první detekci průletu mezihvězdného tělesa sluneční soustavou. Nejenže to zbořilo některé naše dosavadní představy o podobě podobných objektů – naznačilo to také, že obdobné průlety mohou být daleko častější, než jsme do té doby tušili. Není tak nepředstavitelná ani situace, kdy namísto průletu gravitační vliv Slunce, Jupitera či jiných planet mezihvězdného návštěvníka navždy lapí v našem kousku vesmíru. Nová práce možná našla právě takového hvězdného zbloudilce. více
Curiosity na Marsu našla organické molekuly. Mimozemský život to však zatím není
Čtvrteční tisková konference NASA vyvolala velká očekávání již dopředu. Bylo známo, že se bude mluvit o posledních odhaleních roveru Curiosity na Rudé planetě - také však bylo známo, že se tiskovky bude účastnit vědkyně specializovaná na organické molekuly či vědec odpovědný za výzkum chemie atmosféry. Den poté jsme chytřejší - sonda totiž na Marsu (opět) našla organické molekuly, skutečně významná je však především druhá studie přinášející důkazy o propojení metanu a marťanských ročních období. více
Tajemství černých děr, 1. díl: Odkud se vzaly a jak se projevují navenek?
Černé díry jsou významné objekty, jimiž se už dlouho zabývá moderní astrofyzika. Jsou už také nejméně 50 let hitem populární kultury a sci-fi. Samotný název "černá díra" přitom zpopularizoval fyzik John Wheeler v roce 1967, poté, co mu ho k použití během přednášky navrhl jeden ze studentů. více
Ve vědeckofantastickém románu Setkání s Rámou spisovatele Arthura C. Clarkea prolétne sluneční soustavou obří automatizovaná mimozemská sonda velká desítky kilometrů. Budoucnost alespoň pozemských kosmických sond ovšem bude zřejmě přesně opačná. V uplynulém měsíci americká NASA dokončila první fázi mise MarCO, která k Marsu vyslala prozatím nejmenší pár sond v historii. Bude-li úspěšná i druhá fáze – samotný průlet kolem Marsu – automatické mise zítřka se nejspíše budou dále zmenšovat. více
Pluto zřejmě vzniklo srážkou miliardy komet
Ačkoliv Pluto již nemá status planety, neznamená to, že nepřestává být předmětem vědeckého zájmu. Ba spíše naopak. Pozoruhodný svět nám nově odhalil více o tom, jak vznikala periferie sluneční soustavy. Zdá se totiž, že Pluto vzniklo spojením velkého množství komet. Nejznámější plutoid nám tak říká více o tom, jak komety vznikaly a kolik jich ve sluneční soustavě bylo. více
Venuše a Jupiter mají už 200 milionů let vliv na klima Země
28. 5. 2018 18:02 - Vesmír - 0
Na první pohled to bude znít jako poznatek ze světa astrologie – nejnovější práce se domnívá, že Jupiter a Venuše ovlivňují dění na Zemi! Namísto vlivu na to, že blížence a štíry čeká výhra v loterii, je však impakt našeho planetárního okolí daleko hůře měřitelný. Zdá se totiž, že oba světy v řádu stovek tisíců let nepatrně, v součtu však znatelně hýbou pozemským klimatem. A zdá se, že tento cyklus sahá nejméně 200 milionů let do minulosti. více
Jak bude vypadat zahrádka kosmonautů? NASA zjišťuje, která zelenina přežije ve vesmíru
20. 5. 2018 17:53 - Vesmír - 0
Pokud chtějí lidé létat až na Mars, jen se sušenými potravinami si kosmonauti nevystačí. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) proto testuje, které ovoce a zelenina přežije náročné podmínky panující ve vesmíru. více
15. 5. 2018 18:41 - Vesmír - 0
Ačkoliv fyzik Stephen Hawking již není mezi živými, stále se podílí na vědeckém životě - teprve dva měsíce po jeho smrti totiž vyšla jeho (zatím) poslední studie. Po téměř 20 letech se v ní snažil rozlousknout paradox multivesmíru (multiversa) plynoucí z jeho vlastního staršího zjištění. A zdá se, že při tom Hawking možná zkrotil tezi o tom, že multiversum je nekonečné. více
První detekce hélia v exoplanetě pomůže studiu mimozemských atmosfér
Od první potvrzené detekce exoplanety, tedy planety obíhající cizí hvězdu, uplyne letos 23 let. Za tu dobu jsme našli skoro 4000 podobných světů. Zatímco jedna část astronomů se nyní zaměřuje na hledání menších či vzdálenějších světů, druhá skupina by již odhalené exoplanety ráda poznala intimněji. První potvrzená detekce hélia v atmosféře "horkého Jupitera" WASP-107b k tomu nyní konečně otevírá nové možnosti. více
Jsou mimozemšťani uvězněni na svých superplanetách?
Ne všechny planety jsou si rovny. Ačkoliv je k dnešnímu datu známo na 3717 potvrzených exoplanet, tedy planet mimo naší sluneční soustavu, světů s pevným povrchem podobným je mezi nimi minorita. Již několik let vzbuzují zájem tzv. "super-Země", čili možné terestrické světy zřejmě podobné Zemi, ale s větším průměrem, hmotností, a tak i gravitací. Je-li na nich život, prozatím nevíme – pokud by se tam však mimozemšťani skutečně nacházeli, měli by to s únikem ze svých superzemí značně náročné. více
Sluneční soustava měla o planetu víc, naznačuje meteorický diamant
24. 4. 2018 18:02 - Vesmír - 0
Mladá sluneční soustava byla extrémně chaotickým místem. Trvalo miliony let, než se náš současný domov dostal do stavu relativní stability, jaký si posledních několik miliard let užívá – a který umožnil i bezpečný vývoj mnohobuněčného života na Zemi. Nová práce vědců ze Švýcarska, Francie a Německa nám dává zcela nový náhled na to, jak moc byla tato perioda mládí sluneční soustavy brutální. Zdá se totiž, že minimálně jedna (spíše více) planet první generace byla zcela zničena. více
16. 4. 2018 18:10 - Vesmír - 0
Stephen Hawking pracoval do posledních dní, stále přicházel s novými teoriemi a nepřestával ty stávající přibližovat široké veřejnosti tak poutavě, že jeho knihy leží na poličkách knihoven i lidem, kterým fyzika příliš neříká. Jeho děl se prodaly miliony kusů, na jeho přednášky se stály fronty, i protože si publikum dokázal získat smyslem pro humor i sebeironii. více
Stephen Hawking, 2. díl: Velký třesk bez hranice, (ne)cestování v čase a zdánlivý horizont událostí
Když na konferenci cestovatelů v čase nikdo nedorazil, znamená to, že cestovat čase nelze? A 'spolkne-li' něco černá díra, je to navždy ztraceno? Stephen Hawking dokázal složité otázky fyziky vysvětlit tak, že ho chápali i laici. více
Na povrchu Venuše se zřejmě pohybují 'kontinenty'. Je dvojčetem Země?
Před zkonstruováním moderních teleskopů a vysláním dálkově řízených sond si lidé představovali Venuši jako rajskou planetu. Snad kvůli své jmenovkyni, římské bohyni krásy a lásky, měla Venuše hostit bujné pralesy, pravěká monstra a mírumilovné obyvatelstvo. Když se v průběhu 20. století začaly hromadit pochyby, zprvu jim široká veřejnost nepřikládala velkou váhu. Detailní průzkum s využitím dálkově řízených sond v šedesátých letech ovšem vyřkl finální ortel – Venuše je spíše peklem než rájem. Přesto si je Zemi v něčem podobná. více
Einstein byl Kolumbus fyziky, Hawking od něj převzal štafetu
EXKLUZIVNĚ 2. 4. 2018 17:58 - Vesmír - 0
Význam geniálního fyzika Stephena Hawkinga nelze vměstnat do krátkého nekrologu. V následujícím třídílném seriálu vám proto přineseme bližší pohled na jeho práce, které z něj udělaly jednoho z nejvýznamnějších fyziků současnosti. více
V pondělí nad ránem našeho času do atmosféry konečně vstoupila čínská kosmická stanice Nebeský palác 1. Stalo se tak po týdnech sledování jejích posledních oběhů Země, a po víc než roce a půl od (údajné) ztráty kontroly nad stanicí. Ačkoliv i ze samotné Číny přicházely rozporuplné zprávy nad tím, nakolik je Nebeský palác 1 stále v moci řídícího střediska, stanice nakonec dle plánů sestoupila nad Tichomořím. Je to velké technické i propagandistické vítězství čínského kosmického programu. více
Nepřítel před branami a vozová hradba
Astronomové našli planetku, ještě než se srazila se Zemí
6 trapných rolí, na které by slavní herci raději zapomněli
Cultist Simulator - recenze
Denní výběr zajímavostí a novinek ze světa vědeckého výzkumu, zkoumání vesmíru i pozemského bádání v oblastech přírodních věd nebo moderních technologií. Píšeme čtivě a srozumitelně o tématech z astronomie, biologie, fyziky, umělé inteligence a dalších vědeckých oborů.
