• Naše Slunce Vědci poprvé pozorovali krystalizaci hvězdy. Jednou potká i Slunce

    19. 1. 2019 18:10 - Vesmír - 0

    "Nejbližší" budoucnost Slunce je nejspíše mnoha lidem známá - do pěti miliard let dojde uvnitř Slunce palivo pro stávající typ reakce a hvězda se začne měnit v rudého obra. Během této etapy dost možná pohltí i Zemi. Tou dobou však už na jejím povrchu život s nejvyšší pravděpodobností nebude. Jakmile za zhruba další jednu až dvě miliardy let dojde na kolaps vnějších částí solární atmosféry, sluneční soustava se přemění na "planetární mlhovinu". Spolu s tím se zbylé sluneční jádro stane tzv. bílým trpaslíkem. Jak ten bude následně chladnout, bude se stávat trpaslíkem černým. Takový proces pak může trvat desítky až stovky miliard let. Nyní víme více o tom, jak detailněji vypadá. více

  • První klíčení na povrchu Měsíce Na palubě čínské sondy na Měsíci vyklíčily první rostliny

    MAGAZÍN 15. 1. 2019 17:13 - Vesmír - 0

    Jsou tomu již dva týdny, co na odvrácené straně Měsíce přistála čínská sonda Čchang-e 4 (psali jsme zde). Jednalo se o vůbec první přistání pozemského plavidla na druhé lunární hemisféře. Nyní si čínská mise připsala další prvenství - na palubě sondy vyklíčily v kontrolovaném prostředí vůbec poprvé pozemské rostlinky. Víme díky tomu o fous víc o možnostech kosmického zemědělství. více

  • Iontový motor. Ilustrační snímek Iontové motory napájené jádrem by mohly dohnat mezihvězdnou Oumuamuu

    12. 1. 2019 18:11 - Vesmír - 0

    I když žijeme v éře, kdy jsme na běžné úrovni schopni detekovat srážky černých děr nebo planet kolem jiných hvězd, těžko popřít, že těleso Oumuamua bylo v posledních dvou letech tou nejpopulárnější astronomickou událostí. První detekovaný průlet mezihvězdného objektu sluneční soustavou vzbudil pozornost kvůli určité podobnosti slavným sci-fi příběhům. A hypotetickou možnost jeho umělého původu řešila řada vědců. Oumuamua je však už přes rok na únikové trajektorii, a dohnat ji dnešními raketovými technologiemi by bylo extrémně drahé. Co kdybychom však sáhli po technologiích, které jsou prakticky na obzoru - jako třeba mobilní jaderné reaktory a iontové motory? více

  • Astronomové podruhé zachytili opakující se signály z jiné galaxie Z vesmíru nám už podruhé doputovaly opakující se signály. Ilustrační snímek

    10. 1. 2019 13:43 - Vesmír - 0

    Je tomu už rok, co astronomové vystopovali pravděpodobný původ opakujícího se kosmického signálu FRB 121102 do atypické hvězdy chycené v silném magnetickém poli. Tehdejší opakující se signál však pocházel z detekce staré šest let - a zdálo se, že zdroj jménem FRB 121102 je minimálně ve známém vesmírném okolí unikátní. To se však změnilo loni v srpnu, kdy byly objevem druhý zdroj opakujících se radiových signálu jménem FRB 180814. Dočkali jsme se alespoň v jejich případě konečně mimozemšťanů? více

  • Ilustrace horkého Neptunu s názvem HAT-P-26b Exoplanety typu 'horký Neptun' mohou velmi rychle ztrácet svoji atmosféru

    8. 1. 2019 18:36 - Vesmír - 0

    Dnes víme o zhruba čtyřech tisících exoplanetách. Existuje mezi nimi i jeden speciální typ, který neznáme z naší Sluneční soustavy a který se nazývá "horký Neptun". Jde o plynné obry, které jsou zároveň znatelně menší než Jupiter - velikostí a hmotností jsou podobné planetě Neptun či Uran. Obíhají ovšem většinou v těsné blízkosti své mateřské hvězdy, což vede k tomu, že se silně zahřívají a jejich plynný obal je velmi horký. Odtud plyne i jejich název "horké Neptuny". Toto silné zahřívání a vystavení intenzivnímu záření mateřské hvězdy zblízka má ovšem své následky. více

  • Hypotetická vizualizace Starship z dílny fanouška AlienWannabe Muskova SpaceX sází vše na svůj budoucí supernosič. Letos se má dočkat prvních 'skoků'

    5. 1. 2019 18:09 - Vesmír - 0

    SpaceX miliardáře Elona Muska má za sebou úspěšný rok 2018, zejména díky startu nosiče Falcon Heavy. I roce novém se však budou fanoušci kosmonautiky moct těšit na jeho další významné "poprvé". Snad již v lednu bychom se měli dočkat prvního letu modulu Crew Dragon. Dlouhé roky plánovaná mise, která vrátí Spojeným státům schopnost vynášet vlastní astronauty, však bledne s dalším vývojem supernosiče Super Heavy Starship, dříve známějším pod názvem BFR/BFS. Právě na té stojí a padá vizionářský plán Elona Muska. více

  • Sonda Čchang-e 4 dosedla na odvrácenou stranu Měsíce Čínská sonda na odvrácené straně Luny odstartovala nový závod o Měsíc

    MAGAZÍN 3. 1. 2019 18:45 - Vesmír - 0

    Čínská sonda Čchang-e 4 ve čtvrtek v noci našeho času provedla historicky první úspěšné přistání automatického (i kteréhokoliv jiného) plavidla na odvrácené straně Měsíce. Potvrdila to (po jisté periodě nejistoty) čínská národní kosmická agentura. Říše středu si tím připsala významné prvenství svého kosmického programu i nevyhlášeného nového závodu o Měsíc. Proč se vlastně naše nejbližší oběžnice objevuje opět stále častěji v hledáčku velmocí? více

  • New Horizons poslala první fotky Ultimy Thule. Vypadá jako 'rudý sněhulák' První barevný snímek Ultima Thule

    GALERIE 3. 1. 2019 12:39 - Vesmír - 0

    Je tomu víc než tři roky, co se sonda New Horizons stala naší první sondou, která dosáhla trpasličí planety Pluto. Její mise však průletem kolem této vzdálené výspy sluneční soustavy neskončila. Poslední den uplynulého roku totiž New Horizons úspěšně prolétla kolem dalšího, nápadně menšího tělesa Ultima Thule. Po mnoha hodinách čekání nyní poslala na Zemi i první ostřejší snímky - těleso na nich vypadá jako takový "větší" sněhulák. Jedná se o vůbec nejvzdálenější těleso sluneční soustavy, kolem kterého prolétla pozemská sonda. více

  • Zařízení bude zkoumat strukturu a minerální složení terénu. Čínská sonda Čchang-e 4 přistála na odvrácené straně Měsíce

    AKTUALIZOVÁNO 3. 1. 2019 06:41 - Aktuality - 0

    Čínská sonda Čchang-e 4 dnes úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Čínská televize oznámila, že aparát pojmenovaný podle měsíční bohyně z čínské mytologie se dotkl povrchu Měsíce v 10:26 pekingského času (03:26 SEČ). Sonda Čchang-e 4 s robotickým vozítkem dosedla v Aitkenově pánvi u lunárního jižního pólu. Zařízení již vyslalo první fotografie povrchu, které zveřejnila čínská státní média. více

  • Sonda New Horizons Úleva v NASA: New Horizons zvládla průlet kolem planetky Ultima Thule

    AKTUALITA 1. 1. 2019 18:37 - Vesmír - 0

    Stačilo málo a mise sondy New Horizons mohla skončit, nebezpečný průlet kolem vzdálené planetky Ultima Thule však sonda zvládla na jedničku, oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Díky tomu může už v následujících dnech zaslat první snímky planetky vzdálené od Země 6,6 miliardy kilometru. více

  • Start Falconu Heavy Start Falconu Heavy i zánik čínské stanice: Pamatujete si rok 2018 v kosmonautice?

    MAGAZÍN 29. 12. 2018 17:24 - Vesmír - 0

    Kosmonautika se v roce 2018 dočkala "přestupného roku" - namísto velkolepých misí pokračoval vývoj nosičů a lodí, jejichž uplatnění se dočkáme až v budoucnu. Ani sondy nenabídly na spektakulární výjevy. Přesto došlo na několik významných milníků, nejednu krizi i start hned tří výrazných automatických misí, které nám v budoucnu přinesou zásadní odhalení o Marsu, asteroidech a Slunci. Připomeňte si strasti a slasti kosmonautiky v roce 2018. více

  • Saturn ztrácí prstence. Zmizet by mohly už do 100 milionů let Saturn pomalu, ale jistě přichází o své prstence

    25. 12. 2018 18:06 - Vesmír - 0

    Saturn, vzdálená šestá planeta sluneční soustavy, je všeobecně slavná především svými bílými prstenci. Jde se o jedinou planetu sluneční soustavy, která se pyšní podobně monumentálním doplňkem, i když mnohem slabší prstence nalezme i u jiných plynných obrů. Ani saturnské prstence však nebudou mít věčného trvání. Zmizet by mohly už během 100 až 300 milionů světelných let. To nám však na druhou stranu naznačuje i jejich stáří. více

  • 2018 VG18 Astronomové zpozorovali nejvzdálenější těleso sluneční soustavy

    22. 12. 2018 17:44 - Vesmír - 0

    Nachází se v podobné vzdálenosti jako sonda Voyager 2, nově objevená trpasličí planeta VG18 je tak i podobným rekordmanem. Jedná se totiž o doposud nejvzdálenější astronomické těleso objevené v periferii sluneční soustavy. Měření její orbity by nám mohla dodat nové poznatky při hledání stále unikající hypotetické deváté planety. více

  • Trump učinil krok k vytvoření vesmírných ozbrojených sil Trump učinil krok k vytvoření vesmírných ozbrojených sil

    AKTUALITA 18. 12. 2018 18:11 - Aktuality - 0

    Americký prezident Donald Trump vydal dnes Pentagonu rozkaz vytvořit nové velitelství zaměřené speciálně na vesmír. Ministra obrany Jamese Mattise také vyzval, aby navrhl důstojníka do jeho čela. Vytvoření nového vesmírného velitelství je podle agentury AP chápáno jako krok k Trumpovu cíli vytvořit vesmírné síly jako nový druh ozbrojených sil Spojených států. více

  • Sonda OSIRIS-REx už krouží kolem Bennu a zjistila přítomnost vody Voda nalezená na asteroidu Bennu může být budoucností kosmonautiky

    15. 12. 2018 18:42 - Vesmír - 0

    Je tomu o něco málo víc než týden, co u asteroidů Bennu zaparkovala sonda OSIRIS-REx agentury NASA, a už má na kontě první zajímavé zjištění! Jak jste nejspíše odtušili, vědecké přístroje detekovaly přítomnost jisté verze vody. Nečekejte však ani životodárnou tekutinu v její kapalné podobě, ani šokantni oddálení, které by vědci nepředpokládali. Přesto je nález učiněný na Bennu ukázkou toho, jak by mohla vypadat budoucnost kosmických letů. více

  • Je to oficiální. Voyager 2 přešel do mezihvězdného prostoru Voyager 2 vstoupil do mezihvězdných prostor

    10. 12. 2018 21:02 - Vesmír - 0

    Roky čekání a spekulací jsou nejspíše definitivně za námi. Jak v pondělí na tiskové konferenci Americké geofyzikální unie oznámili představitelé agentury NASA, sonda Voyager 2 konečně odlétla z oblasti, kterou lze ještě považovat za sféru Slunce, a přešla do mezihvězdného prostoru. Stalo se tak zhruba 17 miliard kilometrů od Země. Jde o pozoruhodnou událost i díky tomu, že podle dat proběhl únik Voyageru 2 jinak, než obdobný únik Voyageru 1 před pěti lety. více

  • Snad jednou přijdeme na to, co se skrývá pod označením temná hmota. Ilustrační snímek Za temnou hmotu i enegii může kosmický oceán o záporné hmotnosti, tvrdí nová hypotéza

    8. 12. 2018 17:59 - Vesmír - 0

    Jaká je podstata vesmíru? Na to se kosmologie a astrofyzika snaží najít řešení, co je věda vědou. Už zhruba sto let platí představa, že to, co z kosmu vidíme, je nejspíše jenom malou frakcí jeho opravdové podoby. Naučili jsme se používat termíny jako "temná hmota" nebo "temná energie", které by měly vyplňovat 96 procent zbylé neviditelné kosmické hmoty. Taková odpověď však uspokojuje jenom část fyziků. Jeden britský proto nyní přišel s alternativním vysvětlením, které je sice neméně prapodivné, ale o fous logičtější. V jeho modelu by totiž vesmír mohl být plný oceánu tekutiny o negativní hmotnosti vyluzující negativní gravitaci.  více

  • Umělecká představa sondy OSIRIS-REx Sonda OSIRIS-REx dorazila k asteroidu, přiveze nám z něj kousek povrchu

    4. 12. 2018 10:09 - Vesmír - 0

    Víc než dva roky po svém startu z Kennedyho kosmického střediska kosmická sonda OSIRIS-REx dorazila k vzdálenému asteroidu 101955 Bennu. Stalo se tak v pondělí večer našeho času. Bennu obíhá na dráze podobné té pozemské, jeho blízkost naší planetě by tak mohla napovědět i leccos o tom, z jakých materiálů vznikal i náš domov. Mise je o to významnější, že OSIRIS-REx nám z Bennu za pět let přiveze i vzorek místní půdy! více

  • Ruská raketa Sojuz úspěšně odstartovala a míří k Mezinárodní vesmírné stanici Krize zažehnána. Raketa Sojuz se vrátila na oblohu

    3. 12. 2018 13:35 - Vesmír - 0

    K obloze se v pondělí ve 12:31 vznesl raketový nosič Sojuz-FG s tříčlennou posádkou mise Sojuz MS-11. Jedná se o první pilotovaný let od říjnové nehody jiné rakety Sojuz, při níž musela dvoučlenná posádka mise MS-10 překonat krušné okamžiky nouzového oddělení od nosiče a přistání. Zdá se tak, že se podařilo zažehnat potenciální krizi se zásobováním Mezinárodní kosmické stanice, která v případě delšího setrvání ruských raket na Zemi hrozila. více

  • Země na sebe může jiné civilizace upozornil laserovou pulsní 'vábničkou' Největší současný astronomický dalekohled na světě, umístěný na Kanárských ostrovech (Gran Telescopio Canarias)

    2. 12. 2018 18:47 - Vesmír - 0

    Šance, že se ve vesmíru náhodně potkají a vzájemně zkontaktují dvě civilizace, byť jsou obě schopny pozorovat a zkoumat okolní vesmír, je poměrně malá. Dva vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) však nedávno v magazínu The Astrophysical Journal aspoň teoreticky analyzovali způsob, jakým může jedna civilizace zviditelnit svoji přítomnost ve vesmíru a celkem pravděpodobně tak na sebe upozornit případné okolní pozorovatele, tedy ostatní civilizace v blízkém okolí.  více