Jeskyně na Marsu zajímají vědce už dlouho. Nejen že by mohly poskytnout ochranu a útočiště budoucím průzkumníkům, ale mohl by se v nich skrývat rozmanitý život jako v případě jeskyní na naší planetě. Tým ze Shenzhen University objevil na Marsu osm jeskyní s hromadou důkazů o tom, že je mohla do povrchu vytesat voda.

Začátkem měsíce poškodil kosmický odpad návratovou kosmickou loď Šen-čou 20, zakotvenou u vesmírné stanice Tchien-kung. Na palubě zůstala uvězněna tříčlenná posádka, která se původně měla v kapsli vrátit na Zemi 5. listopadu. Kvůli drobným prasklinám v průhledovém okně však musela odletět raketou Šen-čou 21, jež na stanici dopravila náhradníky, zatímco trojice bezpečně přistála v Mongolsku.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) uspořádal ve středu ve 21:00 středoevropského času tiskovou konferenci o mezihvězdném objektu 3l/ATLAS a zveřejnil snímky z různých svých systémů. K původu tělesa se přímo nevyjádřila, opakovaně ho ale zmiňovala jako kometu, což znamená, že s umělým původem nepočítá.

Mimozemský objekt 3l/ATLAS prolétl těsně kolem Slunce, aniž by se rozpadl, což vzbudilo nadšení u harvardského astronoma Aviho Loeba. Ten se stále nevzdává naděje, že pozorujeme mimozemskou vesmírnou loď nebo artefakt. Nyní reagoval na skepticismus kolegů. Vzkázal jim: „Počkejte si na data.“

Magnetické pole Země funguje jako neviditelný štít, který odklání nabité částice ze Slunce a chrání život na povrchu planety. Jenže tenhle štít má „promáčklinu“ nad Jižním Atlantikem – a nová data ukazují, že se tahle slabina rychle zvětšuje. Vědci varují, že to může znamenat stále větší potíže pro satelity, kosmické stanice i astronauty na oběžné dráze.

Zemský rovník může být zranitelnější vůči dopadům mezihvězdných objektů, než se myslelo. Nový výzkum ukazuje, že tito návštěvníci z dalekého kosmu mimo naši Sluneční soustavu mohou na Zemi v určitých oblastech a obdobích nepozorovaně dopadat častěji.