• Plánovaná raketa Space Launch System (SLS) Nad supernosičem NASA se smráká, šanci možná dostane SpaceX

    16. 3. 2019 18:43 - Vesmír - 0

    Jim Bridenstine, ředitel agentury NASA, tento týden americkému senátnímu výboru pro kosmický program sdělil, že agentura by při pilotním letu své lodi Orion mohla namísto své vyvíjené superrakety SLS sáhnout po komerčních nosičích. Ve hře je jak slavná SpaceX miliardáře Elona Muska, tak i její největší konkurent United Launch Alliance (ULA). Ačkoliv je momentálně spojení mise NASA a soukromých nosičů stále nejisté, i samotný náznak podobného rozhodnutí je významnou změnou v postoji NASA vůči své kontroverzní superraketě SLS. více

  • Loď Enterprise by se jistě hodila Vyslat lidi ke hvězdám je stále nereálnější

    10. 3. 2019 18:23 - Vesmír - 0

    Touha letět k jiným hvězdám je v nás zakořeněná snad od počátku věků. I když se od roku 1957 a prvního letu do kosmu lidstvo k tomuto cíli přiblížilo nejvíce za celou dosavadní historii, dnes je paradoxně představa letu lidské posádky k jiné hvězdě nedosažitelnější než se zdála být tehdy. Optimismus z počátku kosmického věku vystřídalo vystřízlivění nad tím, jak enormně náročná a riskantní by podobná mise byla. více

  • Možný vzhled Tabby a jejího asymetrického prstence prachu Něco nápadně ztmavuje další hvězdu. Bude vysvětlení jiné než u Tabby?

    9. 3. 2019 18:27 - Vesmír - 0

    Jsou tomu již víc než tři roky, co zájem astronomů i veřejnosti zaujala "blikající" hvězda KIC 8462852, známá také jako Tabbyina hvězda. Žlutobílý trpaslík vzdálený od Země 1300 až 1500 světelných let totiž periodicky zvyšovala a snižovala svůj jas, přičemž snižování jasu se v průběhu času zvyšovalo. To zavánělo možnostmi, že u Tabby staví někdo něco umělého! Nyní je možná na obzoru další podobný objev. U hvězdy EPIC 204376071 totiž cosi podobně na den zakrylo až 80 procent jasu. více

  • Kosmická záhada: Periferie sluneční soustavy postrádá malé objekty Ultima Thule ve starší umělcově představě

    7. 3. 2019 18:52 - Vesmír - 0

    Navzdory více než šesti dekádám kosmonautiky je tomu jenom pár let, co pozemská sonda poprvé navštívila vzdálenou periferii sluneční soustavy za drahou Neptunu. Dvojice průletů kolem Pluta a Ultima Thule však nyní mění dosavadní teorie kolem zdejších končin. Nejnověji se zdá, že mezi zmrzlými objekty na dráze Pluta chybí celá jedna "váhová kategorie" kosmických těles. Kam se poděly?  více

  • Na povrchu Marsu jsou krátery vytvořené vodou Máme první přímý důkaz, že na Marsu bývala podzemní voda

    4. 3. 2019 18:40 - Vesmír - 0

    Povrch Marsu je dnes suchý jako Sahara, existuje však celá řada náznaků, že v minulosti byla naopak velká část - možná dokonce většina - povrchu pokryta vodními plochami. Po boku loňského odhalení pravděpodobně stále existujícího podpovrchového rezervoáru nyní na přítomnost podpovrchové vody ukazují i nově objevené terénní prvky v čele s větvícími se koryty někdejších řečišť. Vyplynulo to z dat sebraných evropskou sondou Mars Express, která obíhá kolem Rudé planety. více

  • Start Crew Dragon Amerika se vrací do kosmu: SpaceX vypustila první modul pro posádku

    2. 3. 2019 12:40 - Vesmír - 0

    Přesně podle plánu odstartovala v sobotu ráno v 8:49 našeho času první mise lodi Crew Dragon, tedy pilotované lodi společnosti SpaceX. Ačkoliv zatím na její palubě letí jen figurína, jedná se o milník pilotované kosmonautiky hned z několika důvodů. Je to poprvé, co soukromý dopravce vypustil vlastní loď navrženou pro lidské lety. A je to také poprvé, co se k nebi vydal nový koncept znovupoužitelné pilotované lodi. Realizace myšlenky podobného typu tu nebyla od éry prvního letu amerického raketoplánu. více

  • Umělecká představa měsíční vesnice Kde hledat neomezené zásoby pohonných hmot pro kosmické sondy?

    25. 2. 2019 18:20 - Vesmír - 0

    Akční rádius a obecně i jakékoliv možnosti současných kosmických lodí a sond jsou omezeny množstvím paliva či pohonné látky, které si s sebou "přivezou ze Země". Každý kilogram takto vynesené pohonné látky je však velmi drahý. Vědci se proto v poslední době zabývají způsoby, jakými by si kosmické lodě nebo sondy mohly samy opatřovat pohonné látky ze zdrojů mimo Zemi. Nabízí se mimo jiné získávání pohonných látek z asteroidů či z jiných menších těles Sluneční soustavy, která mají výrazně slabší gravitační pole než Země. více

  • Japonská sonda vystřelila na asteroid Ryugu a odebrala z něj vzorky Hayabusa2 u Asteroidu Ryugu

    22. 2. 2019 17:14 - Vesmír - 0

    Pozemské kosmické lodě mají o další vesmírný zářez víc! Japonská sonda Hayabusa2 totiž úspěšně "přistála" svým hlavním modulem na asteroidu Ryugu a odebrala z něj vzorky horniny. Vzorek bludného kosmického kamene se má za necelé dva roky vrátit na Zem a povědět nám více o svém složení. Hayabusa2 tak završila hlavní cíl své mise – alespoň prozatím. více

  • Umělecká představa Hippocampu Neptun má staronový měsíc. Jmenuje se Hippocamp

    20. 2. 2019 21:35 - Vesmír - 0

    Po šesti letech jsme se nejspíše dočkali objevu (staro)nového přirozeného satelitu Neptunu. Astronomům ze SETI Institutu se totiž podařilo v pozorováních Hubbleova kosmického teleskopu potvrdit existenci malého měsíce pojmenovaného Hippocamp (počeštěně také Hippocampus alias mořský koník). Poprvé jej astronomové detekovali již v roce 2004, ale až nyní byla původní pozorování potvrzena. více

  • Někdejší vize solární elektrárny od NASA Čína plánuje na oběžné dráze postavit solární elektrárnu

    19. 2. 2019 18:36 - Vesmír - 0

    Před měsícem přistáli na odvrácené straně Měsíce, nyní plánují čínští kosmičtí architekti dosažení dalšího milníku - Čína chce být první stát světa, který ve vesmíru postaví fotovoltaickou solární elektrárnu. Stát se tak má možná již v roce 2025, alespoň tedy v pokusném režimu. Existuje však celá řada důvodů, proč lze i o vzdálenějším naplnění takové vize pochybovat. více

  • Umělecká představa kolonizace Marsu Elon Musk připomněl vizi marťanské kolonie. Jeho konkurent den před tím zkrachoval

    16. 2. 2019 18:23 - Vesmír - 0

    Před pěti lety byla miláčkem médií – nyní však vyhlásila bankrot. Řeč je o společnosti Mars One, která od roku 2012 (více se proslavila o dva roky později) slibovala nabídnout vybraným lidem jednosměrnou letenku na Mars. Ačkoliv takový konec prakticky všichni odborníci považovali za nevyhnutelný nejpozději v roce 2015, událost opět připomíná, že i Elon Musk má podobnou vizi. "Shodou náhod" ji opět připomněl den po oznámení konce Mars One. více

  • Poslední snaha o spojení se sondou Opportunity selhala. Sonda je mrtvá Sonda Opportunity

    13. 2. 2019 22:32 - Vesmír - 0

    Jeho plánovaná mise měla trvat jenom 92 dnů, nakonec však zabrala 5498 dnů. Letitý rover Opportunity, který na Rudé planetě přistál v době, když byl premiérem Česka ještě Vladimír Špidla, však dle tiskové konference agentury NASA definitivně odešel do křemíkového nebe. Osudná se mu stala loňská písečná bouře, která mu znemožnila čerpat solární energii. Do jejího konce se mu zřejmě vyčerpaly náhradní zdroje energie v bateriích. více

  • Ultima Thule ve starší umělcově představě Kosmický sněhulák Ultima Thule má tvar placky

    12. 2. 2019 18:01 - Vesmír - 0

    Je tomu už víc než měsíc, co se kolem tajemného tělesa Ultima Thule na periferii sluneční soustavy prohnala sonda New Horizons. Plavidlo proslavené svým průletem u Pluta nám tím demaskovalo zajímavý charakter duálního objektu, který nejspíše vznikl spojením dvou různých těles. Vzhledem k nízké přenosové rychlosti však sonda posílá na Zemi data jenom velmi pomalu – a nové informace se tak dozvídáme i nyní. Nejnověji ohledně tvaru Ultima Thule. více

  • Umělecká představa Ariane 6 Nová evropská raketa je 'příliš konvenční' na konkurenci SpaceX

    9. 2. 2019 17:55 - Vesmír - 0

    Neodstartovala sice ani ještě jednou, ale již nyní je "zastaralá". Takový je v zásadě závěr nového francouzského auditu na vyvíjenou evropskou raketu Ariane 6. Zdá se, že v éře znovupoužitelných nosičů z dílny SpaceX a jejích konkurentů zkrátka Arianespace ujel vlak. Či snad uletěla raketa? Ačkoliv zjištění ilustruje měnící se poměry v kosmických letech a nevyznívá pro evropskou kosmickou společnost zrovna příznivě, paradoxně nejde o zas tak špatnou zprávu. Záleží spíše na tom, jaká bude další reakce.  více

  • První lidské kroky na Měsíci Proč jsme se od roku 1972 nevrátili na Měsíc?

    MAGAZÍN 1. 2. 2019 18:41 - Vesmír - 0

    Americká agentura NASA, Čína, Evropská kosmická agentura, ale i soukromé společnosti jako SpaceX nebo Blue Origin mají stále častěji v hledáčku přistání lidí na naší nejbližší oběžnici. Skoro se zdá, že Měsíc je po několika generacích novou velkou metou kosmického programu - alespoň tohoto pilotovaného. Spolu s tím se však občas objevuje i pochybovačná otázka, proč to trvá tak dlouho? Jak to, že dnes neumíme to, co zvládly generace našich (pra)rodičů v 60. a 70. letech? více

  • Muskova loď Starship má stejný problém jako raketoplány. Absenci únikového systému Loď Starship

    23. 1. 2019 18:25 - Vesmír - 0

    Plánovaná superraketa a loď Elona Muska jménem Super Heavy Starship si nikoliv nadarmo vysloužila srovnání se někdejšími americkými raketoplány STS. Oba systémy si nejsou podobné jenom co do ambicí nebo snah o znovupoužitelnost, ale i některými prvky fungování. Platí to bohužel nejen co do pozitiv, ale i negativ. Zdá se totiž, že Starship by mohl mít stejný problém jako raketoplány - absenci únikového systému. více

  • Naše Slunce Vědci poprvé pozorovali krystalizaci hvězdy. Jednou potká i Slunce

    19. 1. 2019 18:10 - Vesmír - 0

    "Nejbližší" budoucnost Slunce je nejspíše mnoha lidem známá - do pěti miliard let dojde uvnitř Slunce palivo pro stávající typ reakce a hvězda se začne měnit v rudého obra. Během této etapy dost možná pohltí i Zemi. Tou dobou však už na jejím povrchu život s nejvyšší pravděpodobností nebude. Jakmile za zhruba další jednu až dvě miliardy let dojde na kolaps vnějších částí solární atmosféry, sluneční soustava se přemění na "planetární mlhovinu". Spolu s tím se zbylé sluneční jádro stane tzv. bílým trpaslíkem. Jak ten bude následně chladnout, bude se stávat trpaslíkem černým. Takový proces pak může trvat desítky až stovky miliard let. Nyní víme více o tom, jak detailněji vypadá. více

  • První klíčení na povrchu Měsíce Na palubě čínské sondy na Měsíci vyklíčily první rostliny

    MAGAZÍN 15. 1. 2019 17:13 - Vesmír - 0

    Jsou tomu již dva týdny, co na odvrácené straně Měsíce přistála čínská sonda Čchang-e 4 (psali jsme zde). Jednalo se o vůbec první přistání pozemského plavidla na druhé lunární hemisféře. Nyní si čínská mise připsala další prvenství - na palubě sondy vyklíčily v kontrolovaném prostředí vůbec poprvé pozemské rostlinky. Víme díky tomu o fous víc o možnostech kosmického zemědělství. více

  • Iontový motor. Ilustrační snímek Iontové motory napájené jádrem by mohly dohnat mezihvězdnou Oumuamuu

    12. 1. 2019 18:11 - Vesmír - 0

    I když žijeme v éře, kdy jsme na běžné úrovni schopni detekovat srážky černých děr nebo planet kolem jiných hvězd, těžko popřít, že těleso Oumuamua bylo v posledních dvou letech tou nejpopulárnější astronomickou událostí. První detekovaný průlet mezihvězdného objektu sluneční soustavou vzbudil pozornost kvůli určité podobnosti slavným sci-fi příběhům. A hypotetickou možnost jeho umělého původu řešila řada vědců. Oumuamua je však už přes rok na únikové trajektorii, a dohnat ji dnešními raketovými technologiemi by bylo extrémně drahé. Co kdybychom však sáhli po technologiích, které jsou prakticky na obzoru - jako třeba mobilní jaderné reaktory a iontové motory? více

  • Astronomové podruhé zachytili opakující se signály z jiné galaxie Z vesmíru nám už podruhé doputovaly opakující se signály. Ilustrační snímek

    10. 1. 2019 13:43 - Vesmír - 0

    Je tomu už rok, co astronomové vystopovali pravděpodobný původ opakujícího se kosmického signálu FRB 121102 do atypické hvězdy chycené v silném magnetickém poli. Tehdejší opakující se signál však pocházel z detekce staré šest let - a zdálo se, že zdroj jménem FRB 121102 je minimálně ve známém vesmírném okolí unikátní. To se však změnilo loni v srpnu, kdy byly objevem druhý zdroj opakujících se radiových signálu jménem FRB 180814. Dočkali jsme se alespoň v jejich případě konečně mimozemšťanů? více