Domovská stránka Nedd.cz
Obličej lže mozku, a mozek mu věří. Co ukázal experiment s hůlkami a stresem
13. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Udržet si úsměv během stresující chvíle dokáže zpomalit tep srdce, i když se člověku vůbec do usmívání nechce. Klasický experiment z roku 2012 to prokázal způsobem, jaký žádná jiná studie předtím nezkusila: účastníkům do úst vložili jídelní hůlky, přinutili je tvářit se šťastně, a přitom jim vůbec neřekli, že jde o výzkum úsměvu.
Kartáček jako nástroj pro srdce: co skutečně ukazuje studie o zubech a srdečních chorobách
13. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Pravidelné čištění zubů podle rozsáhlé korejské studie skutečně souvisí s nižším rizikem fibrilace síní i srdečního selhání. Přesná čísla se ale od často citované verze mírně liší, a druhá studie, která se v této souvislosti obvykle přidává jako důkaz, ve skutečnosti tvrdí něco jiného, než jak bývá prezentována.
Osamělost škodí zdraví stejně jako patnáct cigaret denně, ukazuje rozsáhlá metaanalýza
13. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Kvalita a množství blízkých vztahů rozhoduje o délce lidského života mnohem víc, než by se čekalo. Rozsáhlá metaanalýza publikovaná v roce 2010 v časopise PLoS Medicine ukázala, že slabé sociální vazby zvyšují riziko předčasného úmrtí přibližně stejnou měrou jako kouření patnácti cigaret denně, a novější výzkum navíc odhaluje, proč tomu tak je až na úrovni jednotlivých genů.
V bílku a žloutku vědci našli téměř osm set nových bílkovin. Co dokážou?
13. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Vejce patří k nejprozkoumanějším potravinám na světě, přesto se ukazuje, že o něm vědci donedávna znali jen zlomek pravdy. Rozsáhlá proteomická studie zmapovala bílek i žloutek do nejmenších detailů a objevila stovky dosud nepopsaných bílkovin, z nichž mnohé mají prokazatelné léčebné vlastnosti od antioxidační ochrany až po snižování krevního tlaku.
Vlákninu si můžete v jídle vytvořit i dodatečně. Stačí ho nechat vychladnout
12. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Ve stejné rýži, stejných těstovinách nebo stejných bramborách může vzniknout vláknina, která tam původně nebyla, aniž byste museli přidat jedinou surovinu. Spouštěčem je teplota. To, jestli jídlo sníte horké, nebo ho necháte nejdřív vychladnout, mění jeho chemické složení natolik, že se liší i jeho dopad na krevní cukr.
Nejdéle běžící studie o štěstí na světě má jasnou odpověď: nejde o peníze ani IQ
12. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Harvardská univerzita sleduje stejnou skupinu mužů od roku 1938, tedy déle než osmdesát let. Když výzkumníci hledali, co nejlépe předpovídá, kdo bude ve svých osmdesáti letech prospívat, čekali biologické markery jako cholesterol nebo krevní tlak. Odpověď byla úplně jiná.
DeepMind po Nobelově ceně za AlphaFold představil mapu celého lidského genomu
12. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Program AlphaFold, který dokázal předpovědět prostorovou strukturu proteinů z pouhé sekvence aminokyselin, vynesl svým tvůrcům v roce 2024 Nobelovu cenu za chemii. Google DeepMind teď představil obdobně ambiciózní projekt zaměřený na celý lidský genom, databázi předpovídající molekulární důsledky všech devíti miliard možných jednopísmenných změn v lidské DNA.
Od existenciální úzkosti po závislost na alkoholu: co dokázal psilocybin ve dvou klinických studiích
12. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Dvě samostatné randomizované klinické studie ukazují, jak silný účinek může mít jediná řízená dávka psilocybinu, účinné látky lysohlávek, když se podává v kontrolovaném klinickém prostředí spolu s psychoterapií. U onkologických pacientů s existenciální úzkostí klesla míra deprese po jediném sezení o víc než dvě třetiny, u lidí závislých na alkoholu se výrazně snížil počet dnů s nadměrným pitím.
Nejlépe zachovalé pero z doby dinosaurů se skrývalo v trusu tyranosaura
11. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Přes sto padesát let hledání v proslulé geologické formaci Hell Creek na západě USA se paleontologům nikdy nepodařilo najít jediné zkamenělé pero. Změnilo se to teprve, když jeden z výzkumníků narazil na nenápadný kus zkamenělého trusu, uvnitř kterého se skrývalo nejlépe zachovalé pero z celé éry dinosaurů, a možná i odpověď na to, proč většina ptačích linií vymřela, zatímco jedna přežila dodnes.
Rozsáhlá studie potvrzuje souvislost mezi zpracovaným masem a rakovinou žaludku
11. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Souvislost mezi konzumací masa, zejména toho zpracovaného, a rizikem rakoviny už dřívější výzkum naznačoval, výsledky jednotlivých studií se ale často lišily. Nová rozsáhlá evropská studie teď přináší jasnější obrázek konkrétně u rakoviny žaludku a jícnu, a zároveň odhaluje nečekaný rozdíl mezi muži a ženami u masa, které se běžně považuje za zdravější volbu.
Americká obdoba Nobelovy ceny letos patří objevitelům spánkové látky orexin a Michaelu J. Foxovi
11. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Laskerova nadace, jejíž ocenění se v USA přezdívá americká Nobelova cena, oznámila letošní laureáty ve třech kategoriích: objev spánkové látky orexin, protilátku měnící život pacientů s hemofilií a veřejnou službu herce Michaela J. Foxe, který přes tři desetiletí prosazuje výzkum Parkinsonovy choroby.
Co se stane s oceánem, až přestaneme vypouštět CO2? Odpověď není tak uklidňující
11. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Jižní oceán obklopující Antarktidu patří k největším přírodním pohlcovačům oxidu uhličitého na planetě. Nová klimatická simulace ale ukazuje, že se tato role může obrátit přesně v okamžiku, kdy se lidstvu podaří dosáhnout nulových emisí, a oceán se místo pohlcování začne CO2 zpátky do atmosféry vracet.
Cukr jako signál nedostatku: nová teorie vysvětluje, proč fruktóza škodí jinak než glukóza
10. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Glukóza a fruktóza jsou chemicky téměř identické, oba jde o šestiuhlíkaté cukry se stejným vzorcem. Nová přehledová práce v časopise Nature Metabolism ale ukazuje, že v těle spouštějí naprosto odlišné metabolické reakce, a nabízí evoluční vysvětlení, proč právě fruktóza tak silně souvisí s obezitou a metabolickými chorobami, zatímco stejné množství kalorií z glukózy stejný účinek nemá.