• Syntetické diamanty mohou přinést bezpečnější kvantový internet Ilustrační snímek

    18. 7. 2018 18:37 - Technologie - 0

    Diamanty s nečistotami jsou obvykle považovány za méně cenné než ty čistější – ve světě kvantových počítačů je však situace opačná. Titěrné diamanty vytvořené z křemíku s cíleně vytvořenými defekty by naopak mohly stát na počátku cesty k levnějším kvantovým počítačům, a možná i kvantovému internetu. Na počátku července k tomu první kroky učinila studie z Princetonu. více

  • Hoabinhská kultura existovala v době pozdního paleolitu či mezolitu. Ilustrační snímek ze současného života v provincii Hòa Bình Ne jednou, ani dvakrát, ale hned čtyřikrát. Vědci studují, jak lidé osídlili jihovýchodní Asii

    17. 7. 2018 18:10 - Člověk - 0

    Osídlení jihovýchodní Asie představuje jedno z nejožehavějších témat lidské prehistorie. Nejen, že není jasné, kdy lidé poprvé do končin mezi Indií, Čínou a Austrálií došli, ale ani kolik různých vln lidského osídlení se zde vystřídalo a jaké vynálezy s sebou přinesly. Nad tím vším se vznáší otazník křížení s dřívějšími obyvateli z postranních větví lidského rodu, v případě jihovýchodní Asie zejména tajemnými příbuznými neandrtálců zvanými denisované.  více

  • Černá díra Tajemství černých děr, 4. díl: Směrem k horizontu událostí a pod něj

    16. 7. 2018 18:07 - Vesmír - 0

    Ve čtvrtém dílu mikroseriálu o černých dírách přichází po vysvětlení jejich původu a základním rozdělení na řadu jejich vnitřní struktura. A také poodhalení toho, co se děje v těsné blízkosti černých děr, včetně záhady, co se stane s objekty, které do ní padají.  více

  • Živice v kanadském jezeře Kanadští vědci úmyslně vytvořili ropnou skvrnu, aby nás před jinými chránili

    MAGAZÍN 15. 7. 2018 18:14 - Příroda - 0

    Většina úniků ropných produktů do vody je jak neplánovaná, tak rovněž zničující pro ekosystém. Stačí vzpomenout na fatální únik ropy do Mexického zálivu z plošiny Deepwater Horizon v roce 2010. Nejnovější pokus proto zní jako paradox – kanadští vědci totiž v Ontariu cíleně znečišťují místní jezero s cílem lépe porozumět tomu, jak se ropné skvrny šíří panenskými vodami.   více

  • Architekt marťanské mise NASA předvedl 'dipólový pohon' Běžná solární plachetnice

    14. 7. 2018 18:01 - Technologie - 0

    Příští rok oslavíme půlstoletí od prvního přistání lidí na Měsíci. Za celé uplynulé období se lidské bytosti nikdy nevydaly dále do kosmického prostoru, byť alespoň naše sondy ano. Jedním z problémů na cestě do kosmických dálav je i neefektivita běžného chemického pohonu. Konceptů na účinnější fyzikální pohon existuje celá řada, naposledy jím byl i kontroverzní (a nejspíše vyvrácený) EM Drive. Zatím je ale jenom málo z nich v reálu testováno. Novým, potenciálně revolučním typem pohonu se pochlubil i člověk, který změnil pohled na lidskou misi k Rudé planetě. Problém je, že prozatím opět nevíme, zdali by jeho teoretický vynález mohl fungovat.   více

  • Ilustrační snímek Ve starém Egyptě trpěli rakovinou stokrát méně, tvrdí chybná studie

    13. 7. 2018 18:24 - Člověk - 0

    Mezi vědeckými publikacemi se na konci června objevila šokující práce, podle níž z analýzy koster starých Egypťanů vyplynulo překvapivé odhalení – v dávné civilizaci "na počátku času" byl výskyt rakoviny až stonásobně nižší než dnes. Jde o vodu na mlýn filipice proti moderní společnosti, anebo se celá věc při bližším náhledu jeví trochu jinak? více

  • Mezihvězdný asteroid Oumuamua Mezihvězdné těleso Oumuamua má 'vlastní pohon'. Přece jen je to kometa

    12. 7. 2018 18:42 - Vesmír - 0

    Zní to skoro jako příběh ze sci-fi románu - sluneční soustavou prolétne neznámé těleso, astronomové jej bedlivě pozorují a identifikují jako přirozený objekt. Původně se odborníci domnívali, že jde o kometu, poté o asteroid. Jenže pak těleso na své únikové dráze najednou záhadně zrychlilo! Možná jste si i vy podobných titulků v posledním týdnu všimli - tím spíše překvapí, že zrychlení Oumuamua je nejen pravdivé, ale také zcela přirozené. S definitivní platností nám totiž potvrdilo, že Oumuamua byla přece jenom vyhaslou kometou. více

  • Vědcům se podařilo přeprogramovat krevní buňky, aby se změnily v neurony. Ilustrační snímek Nová metoda může z krve vyrábět mozkové buňky ve velkém

    11. 7. 2018 18:18 - Technologie - 0

    Běžné buňky "překovatelné" do kterékoliv jiné buňky našeho těla – právě to slibuje nový výzkum Stanfordské univerzity. Přišel totiž na to, jak v jediném kroku přeprogramovat lidské krevní buňky na neurony. Možná se vzpomenete, že něco podobného se očekávalo také od kmenových buněk – v čem je tedy novinka odlišná? více

  • Kapitální úlovek: Druhohorní ryba mohla dorůstat bezmála padesáti tun Leedsichthys

    10. 7. 2018 18:23 - Příroda - 0

    Na první pohled se to zdá takřka paradoxní. Paprskoploutvé ryby, které zahrnují tak různorodé tvory, jako jsou jeseteři, kapři a mečouni, už od konce prvohor kralují slaným i sladkým vodám. Přesto si ale pro sebe dokázaly jen málokdy "uzurpovat" role největších mořských tvorů – ať už vrcholových predátorů, nebo planktonožravých obrů typu dnešních kosticovitých velryb. Místo nich bychom se v těchto rolích mohli setkat s obřími parybami, plazy, savci, nebo dokonce hlavonožci. Brání snad něco paprskoploutvým rybám v evolučním "rozletu"? A jak do toho zapadají fosilie druhohorního paprskoploutvého obra Leedsichthys problematicus? více

  • Okolí černé díry podle představ Alaina Riazuela Tajemství černých děr, 3. díl: Základní struktura a co se děje v jejich blízkém okolí

    9. 7. 2018 18:17 - Vesmír - 0

    V předchozích dvou dílech tohoto mikroseriálu jste se mohli lépe seznámit se základy "obecného přírodopisu" černých děr, tedy co jsou zač, jak mohou být veliké, odkud se vzaly a kde se vyskytují. Tento díl přiblíží jejich vnitřní strukturu a to, co se děje s objekty, které létají v těsné blízkosti černé díry. více

  • Ilustrační snímek Proč psi jedí své exkrementy?

    8. 7. 2018 18:14 - Příroda - 0

    Tenhle kulinářský zlozvyk zná skoro každý majitel psa. Koprofágie alias pojídání výkalů sice není zdaleka jenom psí hobby, známe jej mimo jiné třeba i ze světa hmyzu, právě u nejlepších přátel člověka však tyto gurmánské preference také nejvíce zarazí. Co však psy skutečně ke koprofágii motivuje? Na to si posvítila nedávná veterinární studie a došla ke skoro až dojemnému vysvětlení. více

  • Dysonova sféra na vizualizaci Adama Burneho Kosmické supercivilizace bychom mohli hledat díky jejich 'krocení' hvězd

    7. 7. 2018 18:26 - Vesmír - 0

    Čím dále do kosmických dálav vidíme, tím hůře se srovnáváme s jednou věcí, která teleskopům stále uniká – pozorování (ne)aktivity mimozemských civilizací. Ačkoliv jsou samozřejmě naše pozorovací schopnosti nedokonalé, starší teze předpokládaly, že by přesto čas od času v čočkách měly uvíznout aktivity inteligentních bytostí, které si ke svým potřebám přestavují celý hvězdný systém. Nyní se objevila nová teze, podle níž bychom se možná měli zaměřit na podezřele se pohybující hvězdy - a nacházet tak snad supercivilizace, které se k hvězdám chovají stejně jako my ke zdrojům energií na Zemi. více

  • Kojoti dobyli Severní Ameriku a míří na jih. Mění si místo s pumami Kojoti jsou neuvěřitelně přizpůsobiví. Ilustrační snímek

    MAGAZÍN 7. 7. 2018 13:17 - Magazín - 0

    Dokážou se přizpůsobit prakticky jakémukoli prostředí, žijí na polích, v lesích, ale i v parcích v centru měst či na parkovištích. Navíc se rychle množí, žerou prakticky cokoli a sebevědomě odolávají snahám o redukci jejich počtu. Přesto dokázali kojoti ekology zaskočit - podle fotopastí se zdá, že po kolonizaci celé Severní Ameriky míří dobýt i tu jižní.  více

  • Ilustrační snímek Geneticky upravení moskyti likvidující malárii se dočkají druhého nasazení

    6. 7. 2018 19:03 - Příroda - 0

    Ročně zabije půl milionu až milion lidí, většinu z toho dětí – malárie se však konečně dostává ve svém zápasu s lidstvem do defenzivy. Mezi řadou nejnovějších nápadů na omezení šíření choroby využívajících nových repelentů i dronů se podařilo získat nové zdroje od Nadace Billa a Melindy Gatesových i společnosti Oxitec. Ta vyvíjí geneticky upravené moskyty, kteří po vypuštění do přírody dříve umírají a limitují tak populaci. Tedy, alespoň v teorii. více

  • V rámci akcí na záchranu úhořů se ve velkém vypouští do řek mláďata. Jak se poperou s přítomností kokainu, je otázkou... Evropské řeky jsou plné kokainu. Úhoři jsou kvůli němu hyperaktivní

    MAGAZÍN 6. 7. 2018 14:07 - Magazín - 0

    Evropské řeky, zejména pak v okolí velkých měst, kromě jiného odpadu oplývají i pestrou nabídkou drog. Bohužel pro ohrožené úhoře, kterým i stopové množství kokainu huntuje tělo a může ohrožovat jejich šanci na rozmnožování... Jsou po něm hyperaktivní a zároveň trpí úbytkem svalů, poškozením žáber a hormonálními změnami. více

  • Pohled z Měsíce na Zemi Skryté nebezpečí Měsíce. Jeho prach je pro člověka toxický

    5. 7. 2018 18:24 - Vesmír - 0

    Alergie na prach je jedna z nejčastějších, přesto je pozemský prach oproti tomu měsíčnímu jen neškodnými poletujícími částečkami. Agresivní a ostrý prach vyskytující se na povrchu Měsíce se po vdechnutí člověkem změní ve smrtící zbraň ničící plíce a mozek.  více

  • Žena, která žila v tichu a otevřela dveře nové éry astronomie Astronomka Henrietta Swan Leavittová

    MAGAZÍN 4. 7. 2018 15:58 - Vesmír - 0

    Henrietta Swan Leavittová je jednou z osobností, jimž nebyl dopřán dlouhý život, důsledky její práce jsou však obrovské. Americká astronomka patří k těm, kteří "umetli" cestu k moderní astronomii, slávy ani uznání si však neužila. Narodila se před 150 lety.  více

  • Ilustrační snímek Stres otce v dětství může u jeho synů způsobit poruchy ve vývoji

    3. 7. 2018 18:14 - Člověk - 0

    Traumata nebo dlouhodobější stresové situace, které muži zažili v dětství nebo dospívání, mohou ovlivnit zdraví jejich synů. Hrozí u nich problémy s fyzickým či psychickým zdravím, včetně poruch ve vývoji, ukázala studie vědců z lékařské fakulty Tuftsovy univerzity v Massachusetts. více

  • Saturnův měsíc Enceladus Na Saturnově měsíci Enceladus byly detekovány komplexní organické molekuly

    2. 7. 2018 18:26 - Vesmír - 0

    Je tomu už devět měsíců, co se sonda Cassini vydala do smrtící náruče atmosféry Saturnu. Ponořením do plynného obra zakončila svou dvacetiletou misi, co do nastřádaných dat zřejmě nejúspěšnější automatickou misi v dějinách kosmonautiky! O jejím vlivu vypovídá i skutečnost, že údaje získané Cassini vedou i nyní k novým vědeckým objevům. Nejnověji se to potvrdilo na objevu komplexních organických molekul ve vodních gejzírech tryskajících nad saturnský měsíc Enceladus. více

  • Centrum v Dolních Břežanech V Česku spustili supervýkonný laser, může otevřít novou oblast výzkumu

    AKTUALITA 2. 7. 2018 17:06 - Aktuality - 0

    Ve výzkumném centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech v pondělí vědci poprvé spustili nový laserový systém HAPLS, jehož maximální výkon je jeden petawatt. Vyvinula ho laboratoř v USA, jejíž zástupci se slavnostního ceremoniálu také zúčastnili. Centrum funguje jako výzkumná infrastruktura, patří pod Fyzikální ústav Akademie věd. Zároveň je součástí evropské sítě světového významu, jejíž další centra jsou v Rumunsku a Maďarsku. více