Domovská stránka Nedd.cz

Hluboko pod jižní Dakotou, skoro kilometr pod zemským povrchem, zaznamenal detektor naplněný tekutým xenonem srážku jedné jediné částice, kterou fyzici zatím nedokážou vysvětlit žádným známým procesem obyčejné hmoty. Nejde o potvrzený objev, ale o nejpřesvědčivější náznak temné hmoty, jaký kdy tento konkrétní přístroj zachytil, a týmy po celém světě teď spěchají zjistit, jestli jde skutečně o to, v co doufali.

Mozek si během bdělého dne postupně zaplňuje kapacitu spojení mezi neurony, podobně jako se byt zaplňuje věcmi, dokud v něm nezbude místo na nic nového. Spánek tuto kapacitu podle dlouho zavedené teorie v noci znovu vyprázdní, aby si mozek uchoval schopnost učit se dál. Nová švýcarsko-německá studie teď poprvé přímo změřila, že ke stejnému efektu stačí i jedna hodina odpoledního spánku.

Přes noc se z šedého dvora finské školky stala zelená oáza: dodavatel navezl kus lesní půdy včetně borůvčí, mechu a trávníku, a ráno tam na děti čekal provizorní kousek lesa uprostřed města. Na tomto zásahu postavili finští vědci jeden z nejcitovanějších experimentů posledních let, virální shrnutí, které teď koluje po síti X, z něj ale dělá o něco jednodušší a dramatičtější příběh, než jaký data skutečně ukazují.

Světlo, které v noci proniká roletami z pouliční lampy nebo svítí z nabíjecího kabelu vedle postele, podle rozsáhlé nové studie zanechává měřitelnou stopu přímo na svalovině srdce. Vědci to zjistili tak, že stovkám lidí nejdřív měřili noční osvětlení náramkovým senzorem a o tři roky později jim srdce vyšetřili magnetickou rezonancí.

Ledová lázeň dnes patří k nejvýraznějším symbolům wellness kultury, od videí slavných biohackerů po fotky otužilců na sociálních sítích slibující klidnější mysl a menší úzkost. Nadšení ale zdaleka předbíhá vědecké důkazy: nová kritická revize ukazuje, že u lidí s klinicky diagnostikovanou depresí existují jen tři randomizované studie testující účinek chladu, a ani jedna z nich nedokázala propojit zlepšenou náladu s měřitelnou biologickou změnou.

Třicet procent kolagenu ve své pokožce ztratí žena během pouhých pěti let po menopauze, a kosmetický průmysl jí přitom prodává krémy za miliardy dolarů, aniž by kdy vysvětlil, že skutečnou příčinou vrásek není slunce ani nedostatečná péče, ale mizející hormon. Nová přehledová práce ukazuje, kam se věda dívá, když hledá náhradu za to, co tělo přestalo samo vyrábět.