Domovská stránka Nedd.cz
Platí fyzikální zákony všude stejně? Odpověď hledají detektory na dně moře •
10. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Čtyřicet kilometrů od francouzského Toulonu stojí na mořském dně ve hloubce 2 450 metrů řada světelných detektorů. Loví neutrina, téměř nepolapitelné částice, které prolétají celou Zemí. Fyzici z mezinárodní spolupráce KM3NeT je teď využili k testu jednoho ze základních pilířů Einsteinovy teorie relativity. Žádnou trhlinu nenašli, ale posunuli hranice, kde by se mohla skrývat. A to s pouhým zlomkem budoucího detektoru.
Velká pacifická odpadková skvrna je možná vidět z vesmíru. Ne jako hromada plastu, ale jako jiná barva vody
10. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Velkou pacifickou odpadkovou skvrnu si mnozí představují jako plovoucí ostrov plastu. Ve skutečnosti ji tvoří hlavně drobné částečky, které z lodi ani ze satelitu nejsou vidět. Norští vědci ale v datech z let 2002 až 2022 našli něco, co by mohlo být jejich otiskem: voda nad skvrnou pozvolna zesvětlává v modré a zelené části spektra.
„Prostě ohromující“: rodí se nejsilnější El Niño od začátku měření
10. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Hladina rovníkového Tichého oceánu je teplejší než kdykoli od poloviny 19. století. Zářijová odchylka teploty dosáhla 2,84 °C a modely čekají, že v prosinci vystoupá až ke 4 °C. Rodí se tak zřejmě nejsilnější El Niño v historii měření. Jeho největší dopad na globální teplotu teprve přijde a rok 2027 má podle výpočtů 96% šanci překonat všechny dosavadní rekordy.
Někdo vyryl své jméno přímo přes pravěkého koně. Archeologové ho rozpoznali až po desítkách let
10. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
V jeskyni Cova de la Font Major v Katalánsku vedla turistická trasa kolem stěn pokrytých jmény a letopočty návštěvníků. Pod nimi se ale skrývalo 280 rytin z doby ledové, mezi nimi koně, laně, kozorožci, pratur a vzácný medvěd. Nová studie ukazuje, že jsou nejspíš starší, než se myslelo, a mění představu o pravěkém umění na celém španělském pobřeží Středozemního moře.
Metoda dvacet let známá jen z laboratoří se dostala k lidem: tři pacienti s těžkou epilepsií jsou bez záchvatů
9. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Lékaři z Pekingu vpravili třem lidem s epilepsií, které nepomáhaly léky, do mozku genetickou úpravu. Ta přiměla nervové buňky v místě vzniku záchvatů vyrábět umělý receptor, který lze „zapnout“ obyčejnou tabletou. Počet záchvatů klesl v průměru o 92,6 %, dva pacienti jsou bez záchvatů dodnes. Jde o úplně první použití takzvané chemogenetiky u lidí.
Nálezce se dvacet let snažil otevřít zámek z pokladu. Nakonec pomohl přístroj na snímkování kostí
9. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Malý mosazný zámek s otočnými kroužky písmen ležel přes čtyři sta let v písku u velšského pobřeží mezi stříbrnými mincemi. Nálezce se ho dvacet let marně pokoušel otevřít. Teprve rentgenová počítačová tomografie, kterou inženýr z Cardiffské univerzity jinak používá ke zkoumání kostí, ukázala, jak jsou uvnitř nastavené zářezy. Kombinace zněla ANCE a zámek se po 443 letech otevřel.
Kde dnes lidé čekají na tramvaj, se kdysi popravovalo: archeologové určili místo šibenice na Václaváku
9. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Při stavbě tramvajové trati na Václavském náměstí narazili archeologové Muzea Prahy na pozůstatek masivního dřevěného sloupu. Dva roky zkoumání potvrdily, že šlo o kotvu šibenice, která stála uprostřed někdejšího Koňského trhu pravděpodobně už v 15. století. Její podobu známe ze slavného Sadelerova prospektu Prahy z roku 1606, teď víme i to, kde přesně stála.
Žádná baterie, žádná zásuvka: štětiny kartáčku samy vyrábějí náboj, který zabíjí bakterie způsobující zubní kaz
9. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Čínští zubní lékaři a materiáloví vědci vyvinuli kartáček na zuby, jehož štětiny při ohýbání vyrábějí elektrický náboj. Ten spouští chemickou reakci, která poškozuje bakterie. V laboratoři kartáček snížil počty bakterií způsobujících kaz a paradentózu o 45 až 78 %, zatímco běžné nylonové štětiny o méně než 10 %. Tříměsíční test na více než stovce dobrovolníků ukázal méně zubního povlaku a zdravější dásně.
Dvě třetiny nových aut v Číně jsou elektrické. Emise největšího znečišťovatele světa padají
8. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Čínské emise oxidu uhličitého ve třetím čtvrtletí roku 2026 klesly o 3,1 %, nejvíc od covidových uzávěr v roce 2022. Za poklesem stojí rekordní stavba solárních a větrných elektráren, elektromobily, které už tvoří dvě třetiny prodaných osobních aut, i útlum stavebnictví. Země, která vypouští zhruba třetinu světových emisí, tak už přes dva roky drží svou uhlíkovou stopu na stejné úrovni nebo ji snižuje.
Pandemie zrychlila stárnutí buněk. Nejcitlivější byli dospívající
8. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Shodou okolností odebrali němečtí vědci tisícovce dětí, dospívajících a mladých dospělých sliny v březnu 2020, těsně před prvními uzávěrami. Když vzorky po druhé vlně zopakovali, zjistili, že biologické stárnutí se během pandemie zrychlilo ve všech věkových skupinách. U dospívajících navíc platilo, že čím víc pandemii prožívali jako zátěž, tím rychleji tikaly jejich epigenetické hodiny.
Polovina lidí s vysokým tlakem o něm neví. Pomoci by mohly obyčejné hodinky na zápěstí
8. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Vysoký krevní tlak nebolí, a tak o něm víc než polovina postižených neví. Vědci z Googlu ukázali, že běžné chytré hodinky dokážou z optického snímače tepu a pohybového čidla odhadnout, kdo má hypertenzi, a to bez jediného nafouknutí manžety. V prvním testu na 196 lidech zachytily víc nemocných než měření v ordinaci.
Keltštinu možná roznesli lidé popelnicových polí, kteří žili i v Čechách
7. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Jazyky se v zemi nedochovají, lidské kosti ano. Mezinárodní tým vedený genetikem Eskem Willerslevem přečetl dědičnou informaci tisíců lidí z doby bronzové a železné a ve dvou studiích v časopise Nature ukazuje, kudy se nejspíš šířily keltské a germánské jazyky. Klíčovou roli přitom hrají lidé kultury popelnicových polí, jejíž jedna skupina dostala jméno podle středočeské obce Knovíz.
Pod Marsem možná stále hřeje magma, naznačují nová měření
7. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Mars se dlouho považoval za geologicky mrtvou planetu, jejíž sopky vyhasly před dávnými věky. Evropská sonda ExoMars Trace Gas Orbiter však nad čerstvými puklinami na úbočí obří sopky Alba Mons opakovaně zachytila chlorovodík, plyn, který na Zemi typicky uniká z magmatických průduchů. Vědci z toho usuzují, že pod povrchem rudé planety může dosud dřímat žhavé magma.