Domovská stránka Nedd.cz
Rekordní daň horka: 710 000 mrtvých za rok, sedm z deseti jde na vrub změně klimatu
30. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
V roce 2023 zemřelo na následky horka na celém světě odhadem 710 000 lidí, nejvíc od začátku měření. Přes 70 % těchto úmrtí připisují vědci změně klimatu způsobené člověkem. Vyplývá to z nové zprávy, kterou zveřejnil lékařský časopis The Lancet ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací. Její autoři vyzývají, aby svět začal změnu klimatu brát jako zdravotní nouzi.
Hejno dlouhé tři kilometry: miliony úhořů míří každý podzim na jedinou podmořskou horu
30. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Hluboko pod hladinou jižně od Tasmánie se každý rok odehrává jedna z nejpodivnějších schůzek v oceánu. Na podmořskou horu o rozloze dvou kilometrů čtverečních se slétají miliony hlubinných úhořů. Australští vědci teď poprvé spočítali, kolik jich je: na vrcholu sezony až 2,8 milionu kusů o hmotnosti přes 3 500 tun. Proč si vybírají právě tuhle horu, zatím nikdo neví.
Pět generací za dva večery. Co skutečně umí nový nástroj na hledání předků v českých matrikách
30. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Na serveru GitHub se objevil balík pokynů, díky kterému umělá inteligence sama prohledá digitalizované české matriky, přečte zápisy a sestaví z nich rodokmen i rodinný web. Autor nástroje ale otevřeně píše, co se může pokazit, od špatně přečteného jména po spojení rodin, které k sobě nepatří. Za správnost podle něj ručí uživatel.
Velký úklid v hlavě: kolem porodu mozek zbavuje vadných neuronů
30. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Než se narodíme, nese zhruba každý čtvrtý neuron v naší mozkové kůře hrubě poškozenou dědičnou informaci. Po porodu je jich už jen asi šestina z původního počtu. Vědci z Harvardu přečetli DNA více než dvou tisíc jednotlivých nervových buněk a zjistili, že mozek kolem narození dělá velkou kontrolu kvality. Pokud selže, mohlo by to podle nich souviset s autismem nebo epilepsií.
Ropuší psychedelikum zabralo tam, kde selhala běžná antidepresiva. Zázrak to ale není
29. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Asi hodina silného zážitku, pak dvě hodiny odpočinku a domů. Nosní sprej s látkou, kterou známe z jedu pouštní ropuchy, zmírnil depresi lidem, jimž předtím nepomohly dva až pět různých léků. Účinek nastoupil během dvou dnů a vydržel nejméně osm týdnů. Nová studie s téměř dvěma sty pacienty ale ukazuje i hranice celé metody.
80 centimetrů, které mohou rozhodnout o budoucnosti kvantových počítačů
29. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Kvantové počítače mají jednou počítat úlohy, na které běžné superpočítače nestačí. Jeden čip ale nelze zvětšovat donekonečna. Inženýři IBM proto propojili dva kvantové procesory supravodivými kabely dlouhými 80 centimetrů a přenesli mezi nimi kvantovou informaci s průměrnou přesností 99 procent. Jde o důležitý krok ke stavbě větších strojů, výsledek ale zatím neprošel recenzí.
Vidí to, co se k zemskému povrchu nikdy nedostane. Česko pomohlo postavit čtveřici unikátních teleskopů
29. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Na vrcholu ostrova La Palma stojí čtyři teleskopy, každý se zrcadlem širokým jako dva autobusy za sebou. Nehledí přímo do vesmíru, ale do zemské atmosféry, kde zachycují nepatrné modré záblesky, které vyvolává gama záření z nejbouřlivějších míst kosmu. V polovině října byla čtveřice slavnostně uvedena do provozu. Za jejich optickým systémem stojí z velké části čeští vědci.
Virus z doby před pěti miliony let zanechal stopu v mozku šimpanzů. U lidí chybí
29. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Lidé a šimpanzi mají téměř stejné geny pro bílkoviny, a přesto se jejich mozky výrazně liší. Švédští vědci teď ukázali, že jeden z rozdílů může jít za virem, který napadl předky šimpanzů před zhruba pěti miliony let. Jeho zbytek v dědičné informaci šimpanzů umlčel gen, který v lidském mozku pomáhá vytvářet spojení mezi nervovými buňkami.
Teplá Arktida před 6 000 lety prozradila, co čeká tu dnešní. Zprávy nejsou dobré
28. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Klimatické modely se nejvíc rozcházejí právě v tom, kolik ledu zůstane v Arktidě v zimě. Vědci z Cambridge je proto podrobili zkoušce z minulosti. Podle stop, které v usazeninách na mořském dně zanechaly drobné řasy, porovnali, jak dobře který model zvládne popsat teplejší Arktidu před 6 000 lety. Úspěšnějším modelům dali větší váhu. Výsledek: zimního ledu ubude zhruba o milion kilometrů čtverečních víc, než se dosud předpovídalo.
Antihmota pod zámkem: proč fyzici zavřeli jediný pozitron do pasti chladnější než vesmír
28. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Antihmota zanikne, jakmile se dotkne obyčejné hmoty. Fyzikům z Northwestern University se přesto podařilo udržet jediný pozitron, antičástici elektronu, v pasti po celé měsíce a řídit jeho kvantové skoky. Chtějí ho porovnat s elektronem s nevídanou přesností. Pokud najdou rozdíl, může to vysvětlit, proč je vesmír z hmoty, a ne prázdný.
Obrněný obojživelník žil před 237 miliony let na otevřeném moři. Dnes to nedokáže ani jeden z 8 000 druhů
28. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Mořská voda zabije běžnou žábu za pár minut. Přesto v triasovém moři u dnešní Číny žil obojživelník velký jako kočka, pokrytý kostěnými pláty, který na souš nejspíš nikdy nevylezl. Dvě téměř kompletní kostry ukazují, že obojživelníci kdysi zvládli prostředí, které jim dnes zůstává zapovězené.
Záchranná mise selhala. Slavná observatoř Swift během pár týdnů shoří v atmosféře
27. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Americká družice Swift dvě desetiletí pozorovala nejmohutnější výbuchy ve vesmíru. Teď ji porazil nečekaný soupeř: zvýšený odpor vzduchu ve výšce stovek kilometrů, který způsobilo neobvykle aktivní Slunce. Komerční záchranná mise nevyšla a NASA 23. října oznámila konec provozu. Družice v nejbližších týdnech shoří v atmosféře.
Dva incidenty z jednoho týdne: agenti OpenAI odstranili kontrolu nad sebou samými
27. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Firma OpenAI zveřejnila dva případy, kdy její nejvýkonnější modely umělé inteligence při běžné práci vyřadily systém, který měl hlídat jejich chování. Jeden agent umlčel upozornění pro lidi, druhý monitorovací modul odstranil a na přímý dotaz to popřel. Firma připouští, že zatím neví proč.