• Archeologové na stopě masové vraždě Ostatky z masového hrobu ve Phaleronu

    21. 8. 2017 17:21 - Člověk - 0

    Archeologové musí být nejen zdatnými historiky, ale i schopnými detektivy, jak připomíná unikátní nález stovek kostí se známkami násilné smrti v Aténách. Komu patřily a jak přesně tito lidé před více než 2500 lety zemřeli?  více

  • Ilustrační snímek Vzniklo palivo výkonnější než uhlí. Vyrábí ho každá rodina

    20. 8. 2017 17:23 - Příroda - 0

    Sehnat uhlí nebo dřevo na zatopení nebo ohřev vody není v Keni zrovna levná a snadná záležitost. Místní společnost ale objevila palivo, které pomůže vyřešit hned dva problémy. Lidé ušetří a ulice budou čisté. více

  • Ženám prý voní více muži, kteří jedí ovoce a zeleninu. Ilustrační snímek Konec steaků na mužských talířích? Ženy touží po vůni vegetariánů

    MAGAZÍN 19. 8. 2017 19:56 - Člověk - 0

    Drsní chlapi, kteří se umí popasovat s pořádným kusem masa, jsou podle vědců mimo hru. Tedy kdyby se ženy rozhodovaly jen podle čichu. To by na plné čáře zvítězili vegetariáni, voní totiž zdravím a vitalitou a stávají se tak podvědomě přitažlivější… více

  • Hubbleův kosmický teleskop Fantastické exoměsíce a kde je najít

    18. 8. 2017 21:06 - Vesmír - 0

    Vědci z týmu Davida Kippinga nedávno předběžně oznámili objev možného exoměsíce v soustavě Kepler-1625 zhruba čtyři tisíce světelných let daleko. Jde zatím o nepotvrzenou detekci a více snad prozradí nová měření na podzim. Co o něm zatím víme - a kde a jak bychom měli pátrat po dalších možných měsících u planet jiných hvězd? více

  • Supertání ledovců jako strůjce evoluce Ilustrační snímek

    AKTUALITA 18. 8. 2017 15:26 - Příroda - 0

    Ačkoliv na vznik života na Zemi došlo již před necelými čtyřmi miliardami let, po valnou většinu historie naší planety měl život pouze formu jednobuněčných mikrobů. Zlomem, vedoucím postupně až k věku suchozemských tvorů, dinosaurů i lidí, byla před přibližně 540 miliony let tzv. Kambrická exploze, kdy rapidně přibylo mnohobuněčných živočichů, které již můžeme označit za "zvířata". Nad důvody Kambrické exploze vědci spekulují dlouho, podle nové australské studie však její kořeny můžeme najít v tání ledovců.  více

  • Máme lék na zlomené srdce, hlásí vědci. Jenže je maličko kontroverzní Máme lék na zlomené srdce, hlásí vědci. Jenže je maličko kontroverzní

    MAGAZÍN 17. 8. 2017 16:34 - Člověk - 0

    Nový přístup k léčbě potíží po rozchodu partnerů propagují v Kanadě. Dvojice psychiatrů využila své zkušenosti z práce s lidmi stiženými posttraumatickou stresovou poruchou v unikátní terapii pro pacienty, kteří se těžce vyrovnávají se zklamáním v lásce. Podle některých odborníků má však tato terapie svá úskalí.  více

  • Přípravy na sterilizaci přistávacího modulu Vikingu Vágní pravidla, která omezují hledání života ve vesmíru: Změní NASA svou politiku?

    16. 8. 2017 17:12 - Vesmír - 0

    Hledání mimozemského života je jednou z největších výzev, před kterými dnešní vědci stojí. Nekomplikuje ji pouze velká vzdálenost k Marsu a dalším tělesům Sluneční soustavy, odlišnost místních podmínek od těch pozemských a nejasná představa, jak by mimozemské organismy mohly vypadat. Nemalý zádrhel představuje též kontaminace. Nikoli kontaminace pozemského prostředí mimozemskými mikroby, tak oblíbená ve vědeckofantastických filmech a románech, ale spíše znečištění Marsu či jiných vesmírných objektů pozemskými bakteriemi.  více

  • Antarktická krajina Pod Antarktidou se nachází devět desítek nově objevených sopek

    15. 8. 2017 17:04 - Příroda - 0

    Pokud byste na mapě měli najít oblast nejhustěji posetou vulkány, možná byste ukázali na západní pobřeží USA, Japonsko anebo (donedávna nejsprávněji) Východoafrický rift, jehož vrcholem je hora Kilimandžáro. Nový objev 91 sopek ukrytých pod antarktickým ledovým příkrovem však prvenství zřejmě přesouvá až na jižní pól. více

  • Jak se kukuřice přizpůsobila novým podmínkám? Ilustrační snímek

    14. 8. 2017 19:04 - Příroda - 0

    Pokud bychom chtěli nají plodinu, která živí svět, nemusíme chodit daleko. Tou nejvýznamnější je totiž kukuřice, se kterou se často setkáme i na našich polích. Nejen, že bývá každoročně touto rostlinou oseta vůbec největší plocha ze všech pěstovaných obilnin, ale kukuřice celosvětově kraluje i co se týká výnosů. Jak se ale tato zvláštní jihoamerická rostlina vyšvihla na pomyslný trůn? Odpověď se zřejmě skrývá v expanzi kukuřice na sever amerického kontinentu a jejím přizpůsobení kratší sezóně v podmínkách mírného pásu. více

  • Vědci odhalili nový typ králičího moru. Připravují vakcínu Vědci odhalili nový typ králičího moru. Připravují vakcínu

    AKTUALITA 11. 8. 2017 11:32 - Příroda - 0

    Vědci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně laboratorně potvrdili, že se v Česku vyskytuje nový typ viru králičího moru. Hromadné úhyny zaznamenali v červenci chovatelé na různých místech v Čechách či na Vysočině. Loni odborníci v zemi poprvé zaznamenali virus RHDV1a, letošní varianta má označení RHDV2. Připravuje se aktualizovaná vakcína. Spolu se staršími variantami ochrání chovy i před novým typem, který postihuje všechny věkové kategorie králíků. Onemocnění je delší, avšak úmrtnost nižší. více

  • Ilustrační snímek Jak si poradit s vedry? Důležitá není jen hydratace, říkají odborníci

    MAGAZÍN 9. 8. 2017 17:39 - Člověk - 0

    Nakolik je ve vedrech důležitá dostatečná hydratace, slýcháte určitě často. Jenže k přežití vysokých teplot dostatek tekutin nestačí. Důležitou roli hraje také jídelníček, jak upozorňují dietologové.  více

  • Ilustrační snímek Takřka všichni moderní koně jsou potomky několika novověkých 'praotců'

    MAGAZÍN 8. 8. 2017 17:13 - Příroda - 0

    Anglický plnokrevník, hucul, lipicán i mustang. Příslušníci takřka všech moderních koňských plemen mohou podle nejnovější molekulárně-biologické studie vystopovat svůj rodokmen k několika málo středověkým hřebcům. Mateřské linie dnešních koní se naopak táhnou tisíce let do minulosti. Co to znamená a co z toho můžeme vyčíst o historii těchto majestátních lidských společníků, na jejichž hřbetech bez přehánění vyrostla civilizace? více

  • Vědci 'vyCRISPRovali' z embrya dědičnou chorobu. Přichází doba rutinních zásahů do lidského genomu? CRISPR-Cas9

    7. 8. 2017 17:29 - Člověk - 0

    Před pár dny proletěla světem zpráva, že se výzkumníkům poprvé podařilo úspěšně opravit škodlivou mutaci v lidském embryu. Samozřejmě nešlo o test klinický, ale teprve laboratorní – zárodky, byť lidské, se před jeho ukončením nerozrostly víc než na pár buněk. Přesto ale vyvolal řadu diskusí. Přichází doba genové terapie, modifikací naší DNA a "miminek na přání", nebo jde o jednu velkou nafouklou bublinu? více

  • Zapomínáte? Buďte rádi, vzkazují vědci Zapomínáte? Buďte rádi, vzkazují vědci

    MAGAZÍN 6. 8. 2017 17:26 - Člověk - 0

    Štve vás, že zapomínáte? Byli byste raději, kdybyste si toho pamatovali více? Vězte ale, že zapomínání je dobré a mozku za jeho omezenou paměťovou kapacitu vlastně můžete být vděční, jak připomínají vědci.  více

  • Ilustrační snímek Čeští výzkumníci vyvinuli zařízení k čištění použité vody. Recyklují ji na úroveň dešťové

    AKTUALITA 4. 8. 2017 16:15 - Technologie - 0

    Odborníci z Vysokého učení technického v Brně vyvinuli spolu s vývojáři z praxe zařízení, které je schopno vyčistit použitou vodu z budov na úroveň vody dešťové. Kombinuje mechanické a biologické čištění a výsledkem je voda, která neobsahuje chlor a lze ji užít například pro závlahu. ČTK to dnes sdělila Technologická agentura ČR (TA ČR). více

  • Vozítko Curiosity je velice šikovné. Umí samo odhadnout, co stojí za průzkum Robotická budoucnost kosmonautiky

    3. 8. 2017 17:23 - Vesmír - 0

    Když se řekne "budoucnost kosmonautiky", většina lidí si nejspíš představí odvážné posádky kosmických lodí. Vizionáři jako Elon Musk, plánující kolonizovat Mars, tomu dodávají na hodnověrnosti. Odborníci však budoucnost průzkumu vesmíru vidí spíše v sondách a studie Jet Propulsion Laboratory americké NASA proto nyní navrhuje více se věnovat vývoji autonomní umělé inteligence, díky níž by zítřejší sondy získaly vlastní hlavu. více

  • Jak řešit dopravní apokalypsu: Pomůžou striktní omezení? Takhle to v Jakartě vypadá s dopravou

    MAGAZÍN 2. 8. 2017 17:19 - Technologie - 0

    Dopravní zácpy jsou metlou velkých měst. Dosvědčit to může každý, kdo se někdy vypravil do větší aglomerace v dopravní špičce. Taková ucpaná Praha je ale pořád jen slabým odvarem Atlanty, New Yorku, nebo Rio di Janeira. Nelichotivý rekord potom drží velkoměsta v rozvojových zemích zejména jihovýchodní Asie.  více

  • Chytré tetování. Kredit: Viirj Kan, Katia Vega Elektronické tetování jako chytrý pomocník pro diabetiky

    VIDEO 1. 8. 2017 17:42 - Člověk - 0

    Prevence je tím nejlepším způsobem, jak předejít zdravotním komplikacím. Zdravotníci ani pacienti přitom ale většinou nejsou zvyklí věnovat pozornost každé změně v těle. Objevují se však nápady, jak by tělo s trochou pomoci mohlo svůj stav telegrafovat do okolí. Naposledy výzkumnice Katia Vega spolu se svým týmem z MIT předvedla koncept biosenzoru DermalAbyss, které disponuje rozhraním právě ve formě chytrého tetování.  více

  • Rekonstrukce lebky z fosílií nalezených v Jebel Irhoud Genetické analýzy pravěkých Afričanů přepisují historii lidského rodu

    31. 7. 2017 17:33 - Člověk - 0

    Dosavadní scénář evoluce lidského rodu počítal s tím, že se lidé moderního typu vyvinuli kdesi ve východní Africe zhruba před 200 tisíci lety. Po dalších 140 milénií osídlovali Černý kontinent, sváděli boje, konkurovali si a křížili se s příbuznými příslušníky rodu Homo, až nakonec vyrazili kolonizovat zbytek světa. Tolik se alespoň podařilo vyčíst antropologům ze zkamenělin, archeologických nálezů a genetických srovnání různých lidských etnik.  více

  • Když si roboti povídají a lidé jim nerozumí: Dvojice botů vytvořila vlastní jazyk Když si roboti povídají a lidé jim nerozumí: Dvojice botů vytvořila vlastní jazyk

    28. 7. 2017 17:19 - Technologie - 0

    Stále častěji končí debata umělých inteligencí výrazy, jimž lidé přestávají rozumět - nejnověji se tak stalo v pokusu dvou konverzujících botů společnosti Facebook. Může jít také o náhodu, odborníci se však přiklánějí k tomu, že jde spíše o projevy překvapivého a rostoucího chápání neuronových sítí lidské řeči. Mohlo by to strojům jak konečně dodat "duši" blízkou člověku, tak i změnit chápání lingvistiky.  více