Domovská stránka Nedd.cz
Nejchladnější místo, jaké člověk kdy vyrobil, krouží nad našimi hlavami
11. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Na čínské vesmírné stanici Tiangong vznikl oblak atomů s teplotou 9,7 pikokelvinu. To je méně než deset biliontin stupně nad absolutní nulou a zhruba čtvrtina dosavadního rekordu. Pomohl k tomu stav beztíže, ve kterém atomy nepadají a vědci je mohou nechat volně „vychladnout“ celých sedm sekund.
Chobotnice teče dírou jako voda. Má na to postup o třech nebo čtyřech krocích •
11. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Chobotnice jsou proslulé tím, že dokážou utéct skoro odkudkoli. Protáhnou se škvírou, do které by člověk nestrčil ani prst. Nová studie poprvé podrobně popsala, jak to dělají. Postupují podle přesného plánu o třech krocích, a když je otvor užší než jejich hlava, přidají čtvrtý. Inspiraci v tom hledají konstruktéři měkkých robotů.
Vůně odlakovače má svou cenu. Vzduch v nehtových salonech měří až 113 ppm výparů
11. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Kdo vešel do nehtového salonu, zná ten štiplavý pach odlakovače a gelů. Ameřičtí vědci ho podrobně změřili: týden v kuse, minutu po minutě, v pěti salonech v New Yorku. Koncentrace výparů se běžně držely kolem 15 ppm a v jednom salonu vyskočily až na 113 ppm. Zákonné limity pro pracoviště to nepřekročilo, odhad rizika rakoviny z benzenu ale v několika scénářích vyšel nad doporučenou hranici.
V letech silného El Niña umírá na horko o 29 % lidí víc, ukázala studie s českou účastí
11. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
V letech velmi silného El Niña zemře na celém světě na následky horka zhruba o 107 tisíc lidí ročně víc než obvykle. Úmrtí z chladu přitom zhruba o stejný počet ubude. Celková bilance tak vypadá vyrovnaně, ale skrývá nepříjemnou pravdu: zisky sklízejí spíš bohaté země, ztráty nesou chudší. Ukazuje to nová studie v časopise Nature Medicine, na které se podílelo brněnské centrum RECETOX Masarykovy univerzity.
Platí fyzikální zákony všude stejně? Odpověď hledají detektory na dně moře •
10. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Čtyřicet kilometrů od francouzského Toulonu stojí na mořském dně ve hloubce 2 450 metrů řada světelných detektorů. Loví neutrina, téměř nepolapitelné částice, které prolétají celou Zemí. Fyzici z mezinárodní spolupráce KM3NeT je teď využili k testu jednoho ze základních pilířů Einsteinovy teorie relativity. Žádnou trhlinu nenašli, ale posunuli hranice, kde by se mohla skrývat. A to s pouhým zlomkem budoucího detektoru.
Velká pacifická odpadková skvrna je možná vidět z vesmíru. Ne jako hromada plastu, ale jako jiná barva vody
10. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Velkou pacifickou odpadkovou skvrnu si mnozí představují jako plovoucí ostrov plastu. Ve skutečnosti ji tvoří hlavně drobné částečky, které z lodi ani ze satelitu nejsou vidět. Norští vědci ale v datech z let 2002 až 2022 našli něco, co by mohlo být jejich otiskem: voda nad skvrnou pozvolna zesvětlává v modré a zelené části spektra.
„Prostě ohromující“: rodí se nejsilnější El Niño od začátku měření
10. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Hladina rovníkového Tichého oceánu je teplejší než kdykoli od poloviny 19. století. Zářijová odchylka teploty dosáhla 2,84 °C a modely čekají, že v prosinci vystoupá až ke 4 °C. Rodí se tak zřejmě nejsilnější El Niño v historii měření. Jeho největší dopad na globální teplotu teprve přijde a rok 2027 má podle výpočtů 96% šanci překonat všechny dosavadní rekordy.
Někdo vyryl své jméno přímo přes pravěkého koně. Archeologové ho rozpoznali až po desítkách let
10. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
V jeskyni Cova de la Font Major v Katalánsku vedla turistická trasa kolem stěn pokrytých jmény a letopočty návštěvníků. Pod nimi se ale skrývalo 280 rytin z doby ledové, mezi nimi koně, laně, kozorožci, pratur a vzácný medvěd. Nová studie ukazuje, že jsou nejspíš starší, než se myslelo, a mění představu o pravěkém umění na celém španělském pobřeží Středozemního moře.
Metoda dvacet let známá jen z laboratoří se dostala k lidem: tři pacienti s těžkou epilepsií jsou bez záchvatů
9. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Lékaři z Pekingu vpravili třem lidem s epilepsií, které nepomáhaly léky, do mozku genetickou úpravu. Ta přiměla nervové buňky v místě vzniku záchvatů vyrábět umělý receptor, který lze „zapnout“ obyčejnou tabletou. Počet záchvatů klesl v průměru o 92,6 %, dva pacienti jsou bez záchvatů dodnes. Jde o úplně první použití takzvané chemogenetiky u lidí.
Nálezce se dvacet let snažil otevřít zámek z pokladu. Nakonec pomohl přístroj na snímkování kostí
9. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Malý mosazný zámek s otočnými kroužky písmen ležel přes čtyři sta let v písku u velšského pobřeží mezi stříbrnými mincemi. Nálezce se ho dvacet let marně pokoušel otevřít. Teprve rentgenová počítačová tomografie, kterou inženýr z Cardiffské univerzity jinak používá ke zkoumání kostí, ukázala, jak jsou uvnitř nastavené zářezy. Kombinace zněla ANCE a zámek se po 443 letech otevřel.
Kde dnes lidé čekají na tramvaj, se kdysi popravovalo: archeologové určili místo šibenice na Václaváku
9. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Při stavbě tramvajové trati na Václavském náměstí narazili archeologové Muzea Prahy na pozůstatek masivního dřevěného sloupu. Dva roky zkoumání potvrdily, že šlo o kotvu šibenice, která stála uprostřed někdejšího Koňského trhu pravděpodobně už v 15. století. Její podobu známe ze slavného Sadelerova prospektu Prahy z roku 1606, teď víme i to, kde přesně stála.
Žádná baterie, žádná zásuvka: štětiny kartáčku samy vyrábějí náboj, který zabíjí bakterie způsobující zubní kaz
9. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Čínští zubní lékaři a materiáloví vědci vyvinuli kartáček na zuby, jehož štětiny při ohýbání vyrábějí elektrický náboj. Ten spouští chemickou reakci, která poškozuje bakterie. V laboratoři kartáček snížil počty bakterií způsobujících kaz a paradentózu o 45 až 78 %, zatímco běžné nylonové štětiny o méně než 10 %. Tříměsíční test na více než stovce dobrovolníků ukázal méně zubního povlaku a zdravější dásně.
Dvě třetiny nových aut v Číně jsou elektrické. Emise největšího znečišťovatele světa padají
8. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Čínské emise oxidu uhličitého ve třetím čtvrtletí roku 2026 klesly o 3,1 %, nejvíc od covidových uzávěr v roce 2022. Za poklesem stojí rekordní stavba solárních a větrných elektráren, elektromobily, které už tvoří dvě třetiny prodaných osobních aut, i útlum stavebnictví. Země, která vypouští zhruba třetinu světových emisí, tak už přes dva roky drží svou uhlíkovou stopu na stejné úrovni nebo ji snižuje.