Domovská stránka Nedd.cz

Člověk

Chlad prodlužuje život. Vědci našli molekulu, která to roznáší po těle

Mnoho studenokrevných živočichů žije v chladu déle. Němečtí vědci teď u drobných červů popsali, jak to funguje: sval v chladu vyrobí látku BH2, která pak v celém těle pomáhá uklízet poškozené bílkoviny. V lidských buňkách s mutacemi typickými pro ALS a Huntingtonovu chorobu zabrala také.
Technologie

Silikony se dosud skoro nedaly recyklovat. Berlínští chemici našli páčidlo na nejpevnější vazbu

Silikony vydrží teplo, mráz i chemikálie, a právě proto se po skončení služby skoro nedají znovu využít. Většinou končí na skládkách nebo ve spalovnách. Chemici z Technické univerzity v Berlíně teď v časopise Nature popsali reakci, která silikon za mírných podmínek rozloží zpátky na dichlorsilan, tedy na surovinu, ze které se vyrábějí nové silikony. Pomáhá jim přitom fosgen.
Člověk

Poškozený mozek má 74,5 procenta bývalých hráčů NFL, ukázal první populační odhad

Před deseti lety obletělo svět zjištění, že poškození mozku z opakovaných nárazů má 99 procent zesnulých hráčů profesionální ligy amerického fotbalu. Číslo ale stálo na zkresleném vzorku. Vědci z Bostonské univerzity ho teď poprvé opravili pro celou populaci hráčů. Vychází jim, že nemocí trpí zhruba tři ze čtyř.
Člověk

Poslední kus ledu z doby ledové dva tisíce let rostl. Pak přišel rok 1960

Na Baffinově ostrově v kanadské Arktidě leží poslední živý zbytek ledovcového štítu, který kdysi pokrýval Severní Ameriku. Nová studie ukazuje, že se před dvěma tisíci lety začal znovu rozšiřovat. Autory to vede k odvážnému závěru: další doba ledová se pomalu rozbíhala, dokud ji kolem roku 1960 nezastavilo oteplování způsobené člověkem.
Vesmír

Největší fotoaparát světa vylovil za Neptunem těleso, které obíhá Slunce 281 let

Nová observatoř v Chile ohlásila svůj první velký objev v naší vlastní Sluneční soustavě. Těleso 2026 ED138 obíhá daleko za Plutem, má dráhu skloněnou o 25 stupňů a podle prvních odhadů může patřit k největším ledovým světům, jaké známe. Unikalo pozornosti hlavně proto, že se skrývalo v přeplněné části oblohy.
Příroda

Jezera v poušti lákala, lidé přesto nepřišli. Vědci odhalili, co jim v Arábii chybělo

Nejrozsáhlejší písečná poušť světa bývala v obdobích vlhčího klimatu poseta jezery. Přesto v ní archeologové nenacházejí stopy pravěkých lidí. Mezinárodní výprava, jejímž členem byl i český geoarcheolog Roman Garba, prošla 1 500 kilometrů napříč pouští Rub al-Chálí a přišla s vysvětlením. Lidé doby kamenné nepotřebovali jen vodu, ale i kámen na výrobu nástrojů. A ten v poušti nebyl.
Člověk

Rekordní daň horka: 710 000 mrtvých za rok, sedm z deseti jde na vrub změně klimatu

V roce 2023 zemřelo na následky horka na celém světě odhadem 710 000 lidí, nejvíc od začátku měření. Přes 70 % těchto úmrtí připisují vědci změně klimatu způsobené člověkem. Vyplývá to z nové zprávy, kterou zveřejnil lékařský časopis The Lancet ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací. Její autoři vyzývají, aby svět začal změnu klimatu brát jako zdravotní nouzi.
Příroda

Hejno dlouhé tři kilometry: miliony úhořů míří každý podzim na jedinou podmořskou horu

Hluboko pod hladinou jižně od Tasmánie se každý rok odehrává jedna z nejpodivnějších schůzek v oceánu. Na podmořskou horu o rozloze dvou kilometrů čtverečních se slétají miliony hlubinných úhořů. Australští vědci teď poprvé spočítali, kolik jich je: na vrcholu sezony až 2,8 milionu kusů o hmotnosti přes 3 500 tun. Proč si vybírají právě tuhle horu, zatím nikdo neví.
Člověk

Pět generací za dva večery. Co skutečně umí nový nástroj na hledání předků v českých matrikách

Na serveru GitHub se objevil balík pokynů, díky kterému umělá inteligence sama prohledá digitalizované české matriky, přečte zápisy a sestaví z nich rodokmen i rodinný web. Autor nástroje ale otevřeně píše, co se může pokazit, od špatně přečteného jména po spojení rodin, které k sobě nepatří. Za správnost podle něj ručí uživatel.
Člověk

Velký úklid v hlavě: kolem porodu mozek zbavuje vadných neuronů

Než se narodíme, nese zhruba každý čtvrtý neuron v naší mozkové kůře hrubě poškozenou dědičnou informaci. Po porodu je jich už jen asi šestina z původního počtu. Vědci z Harvardu přečetli DNA více než dvou tisíc jednotlivých nervových buněk a zjistili, že mozek kolem narození dělá velkou kontrolu kvality. Pokud selže, mohlo by to podle nich souviset s autismem nebo epilepsií.
Člověk

Ropuší psychedelikum zabralo tam, kde selhala běžná antidepresiva. Zázrak to ale není

Asi hodina silného zážitku, pak dvě hodiny odpočinku a domů. Nosní sprej s látkou, kterou známe z jedu pouštní ropuchy, zmírnil depresi lidem, jimž předtím nepomohly dva až pět různých léků. Účinek nastoupil během dvou dnů a vydržel nejméně osm týdnů. Nová studie s téměř dvěma sty pacienty ale ukazuje i hranice celé metody.
Technologie

80 centimetrů, které mohou rozhodnout o budoucnosti kvantových počítačů

Kvantové počítače mají jednou počítat úlohy, na které běžné superpočítače nestačí. Jeden čip ale nelze zvětšovat donekonečna. Inženýři IBM proto propojili dva kvantové procesory supravodivými kabely dlouhými 80 centimetrů a přenesli mezi nimi kvantovou informaci s průměrnou přesností 99 procent. Jde o důležitý krok ke stavbě větších strojů, výsledek ale zatím neprošel recenzí.
Vesmír

Vidí to, co se k zemskému povrchu nikdy nedostane. Česko pomohlo postavit čtveřici unikátních teleskopů

Na vrcholu ostrova La Palma stojí čtyři teleskopy, každý se zrcadlem širokým jako dva autobusy za sebou. Nehledí přímo do vesmíru, ale do zemské atmosféry, kde zachycují nepatrné modré záblesky, které vyvolává gama záření z nejbouřlivějších míst kosmu. V polovině října byla čtveřice slavnostně uvedena do provozu. Za jejich optickým systémem stojí z velké části čeští vědci.