Domovská stránka Nedd.cz
Technologie
Uhlík, který se chová jako kov. Čínští vědci postavili drát tenčí než nanometr z pěti- a sedmiúhelníků
5. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Uhlík umí být diamantem, tuhou v tužce i zázračným grafenem. Tým z Čínské univerzity vědy a technologie teď v časopise Nature popsal další podobu: stužku užší než jeden nanometr složenou z pětiúhelníků a sedmiúhelníků uhlíkových atomů. Na rozdíl od podobných grafenových stužek se chová jako kov a vede proud téměř bez ztrát.
Nedd
Poslední měsíce inckých obětí: vlasy mumií prozradily, co děti dostávaly
5. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Před zhruba pěti sty lety stoupaly na vrcholky And průvody s dětmi, které se už nikdy nevrátily. Vědci teď rozebrali vlasy a nehty osmi zmrzlých mumií a zjistili, že děti v posledních měsících života pravidelně dostávaly koku, některé také alkohol nebo rostlinu s harminem. Po silných halucinogenech ale nezůstala ani stopa.
Příroda
Východní Antarktida vydrží i deset stupňů oteplení. Zachrání ji sníh a mraky
5. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Ve východní Antarktidě leží tolik ledu, že by jeho roztátí zvedlo hladinu světového oceánu o desítky metrů. Nová počítačová simulace na sto tisíc let dopředu přináší překvapivě dobrou zprávu: tento ledový obr je mnohem odolnější, než by se dalo čekat, a vydrží i oteplení o deset stupňů. Pomáhá mu paradoxně samo oteplení, které nad kontinent přinese víc sněhu a víc mraků. Dobrá zpráva má ovšem háček.
Člověk
Taurin jako brzda stárnutí: imunitní buňky ho při poplachu vypustí až 80 %
5. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Taurin znají lidé hlavně z plechovek energetických nápojů. Pro buňky imunity je ale mnohem víc než povzbuzovák. Vědci z Yaleovy univerzity zjistili, že taurin funguje jako brzda zánětlivého poplašného systému. Když ho buňka ztratí, poplach se rozjede, a to i u mladých myší. Výsledek publikovaný v časopise Cell může pomoct pochopit, proč nás ve stáří trápí tichý zánět, který urychluje nemoci od cukrovky po demenci.
Vesmír
Magnetické exploze nad póly: mise TRACERS poprvé oddělila prostor od času
4. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Nad magnetickými póly Země jsou místa, kde se magnetické pole sbíhá jako trychtýř a kudy k nám proniká sluneční vítr. Dvojice družic NASA TRACERS je proletěla 207krát a zjistila, že děj, který tam uvolňuje obrovskou energii, se většinou přesouvá z místa na místo, místo aby se zapínal a vypínal. Výsledek pomůže lépe předpovídat kosmické počasí.
Člověk
DNA z prachu: lidé z doby ledové po sobě nechali stopu, i když z nich nezbyla jediná kost
4. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
V jedné vrstvě jeskyně El Mirón na severu Španělska nezůstal po lidech ani zub. Přesto v ní genetici z Vídně našli jejich DNA, starou 22 000 let. Ukazuje, že tamní obyvatelé přežili nejchladnější období poslední doby ledové a že lovci ze západu a východu Evropy se mísili mnohem dřív, než se čekalo.
Člověk
Pět set dolarů měsíčně a o polovinu méně zemřelých miminek
4. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Americké město Flint se proslavilo hlavně olovem ve vodovodu. Teď ho zdravotníci zmiňují z úplně jiného důvodu. Od začátku roku 2024 tu každá těhotná žena dostává peníze bez jakýchkoli podmínek a v roce 2025 zemřelo v prvním měsíci života o polovinu méně dětí než v předchozích letech. Výsledek je zatím předběžný, ale vyšel v odborném časopise JAMA Pediatrics a vyvolává otázku, kterou medicína obvykle přenechává ekonomům: může být nejlepším lékem obyčejná hotovost?
Člověk
Magnetky velikosti sezamového semínka ve svalu. Vědci z MIT zkoušejí nový způsob, jak ovládat protézu nohy
3. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Moderní protézy nohou umějí mnoho, ale stále těžko poznají, co přesně chce jejich nositel udělat. Tým Hugha Herra z MIT teď ukázal jiný přístup. Do svalů tří lidí po amputaci pod kolenem vložil drobné magnetické kuličky a jejich pohyb sledoval senzorem na kůži. Podle prvních výsledků dává tato metoda přesnější a stabilnější signál než elektrody.
Nedd
„Naprosto neobvyklé“: déšť nasytil jen svrchních 40 centimetrů půdy
3. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Po deštivém říjnovém týdnu se může zdát, že je sucho zažehnáno. Data projektu InterSucho ale ukazují zvláštní obrázek. Svrchní vrstva půdy je na severu Česka nasycená vodou, jenže o půl metru níž zůstává sucho. Takto výrazný rozdíl mezi povrchem a hloubkou je podle vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR velmi nezvyklý.
Nedd
245 milionů let s krokodýly: tajemství přežití je v podnebí, ne v pancíři
3. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Před 66 miliony let dopadl do oblasti dnešního Mexika asteroid a vyhubil dinosaury i většinu tehdejšího života. Krokodýli a jejich příbuzní katastrofu přečkali. Britští vědci teď v časopise Science Advances ukazují, že klíčovou roli hrála jejich celoživotní věrnost teplému podnebí. Asteroid totiž neudělal celou planetu stejně nehostinnou.
Vesmír
Sluneční superbouře prolomila štít, který měl být neprolomitelný
3. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Když v květnu 2024 zasáhla Zemi nejsilnější geomagnetická bouře za poslední dvě desetiletí, lidé obdivovali polární záře až hluboko na jihu. Japonská družice Arase mezitím měřila něco, co se podle učebnic stát nemělo. Uvnitř oblasti, kterou vědci považovali za neprostupnou pro nejenergičtější elektrony, jich najednou bylo víc než pětitisíckrát tolik než před bouří.
Nedd
798 gramů z mládí rudé planety: vědci popsali „Rosettskou desku“ Marsu
2. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Osm tmavých úlomků nalezených před čtyřmi lety v malijské části Sahary patří k nejvzácnějším kamenům na Zemi. Podle nové studie v časopise Science vznikly na Marsu nejméně před 4,1 miliardy let a nesou otisk horké vody bohaté na minerály, která horninou proudila krátce poté, co ztuhla.
Příroda
Druhá dengue je nebezpečnější. Pokus na dobrovolnících ukázal proč
2. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Horečka dengue v roce 2024 lámala rekordy a komáři ji přenášejí už i v jižní Evropě. Američtí vědci proto udělali neobvyklý pokus: 45 zdravých dobrovolníků úmyslně nakazili oslabeným virem a sledovali, jak si s ním poradí jejich imunita. Výsledky vysvětlují, proč druhá nákaza bývá horší, a naznačují, co by měla umět lepší očkovací látka.