Domovská stránka Nedd.cz

Před zhruba pěti sty lety stoupaly na vrcholky And průvody s dětmi, které se už nikdy nevrátily. Vědci teď rozebrali vlasy a nehty osmi zmrzlých mumií a zjistili, že děti v posledních měsících života pravidelně dostávaly koku, některé také alkohol nebo rostlinu s harminem. Po silných halucinogenech ale nezůstala ani stopa.

Ve východní Antarktidě leží tolik ledu, že by jeho roztátí zvedlo hladinu světového oceánu o desítky metrů. Nová počítačová simulace na sto tisíc let dopředu přináší překvapivě dobrou zprávu: tento ledový obr je mnohem odolnější, než by se dalo čekat, a vydrží i oteplení o deset stupňů. Pomáhá mu paradoxně samo oteplení, které nad kontinent přinese víc sněhu a víc mraků. Dobrá zpráva má ovšem háček.

Taurin znají lidé hlavně z plechovek energetických nápojů. Pro buňky imunity je ale mnohem víc než povzbuzovák. Vědci z Yaleovy univerzity zjistili, že taurin funguje jako brzda zánětlivého poplašného systému. Když ho buňka ztratí, poplach se rozjede, a to i u mladých myší. Výsledek publikovaný v časopise Cell může pomoct pochopit, proč nás ve stáří trápí tichý zánět, který urychluje nemoci od cukrovky po demenci.

V jedné vrstvě jeskyně El Mirón na severu Španělska nezůstal po lidech ani zub. Přesto v ní genetici z Vídně našli jejich DNA, starou 22 000 let. Ukazuje, že tamní obyvatelé přežili nejchladnější období poslední doby ledové a že lovci ze západu a východu Evropy se mísili mnohem dřív, než se čekalo.

Americké město Flint se proslavilo hlavně olovem ve vodovodu. Teď ho zdravotníci zmiňují z úplně jiného důvodu. Od začátku roku 2024 tu každá těhotná žena dostává peníze bez jakýchkoli podmínek a v roce 2025 zemřelo v prvním měsíci života o polovinu méně dětí než v předchozích letech. Výsledek je zatím předběžný, ale vyšel v odborném časopise JAMA Pediatrics a vyvolává otázku, kterou medicína obvykle přenechává ekonomům: může být nejlepším lékem obyčejná hotovost?

Moderní protézy nohou umějí mnoho, ale stále těžko poznají, co přesně chce jejich nositel udělat. Tým Hugha Herra z MIT teď ukázal jiný přístup. Do svalů tří lidí po amputaci pod kolenem vložil drobné magnetické kuličky a jejich pohyb sledoval senzorem na kůži. Podle prvních výsledků dává tato metoda přesnější a stabilnější signál než elektrody.