Domovská stránka Nedd.cz

Člověk

Magnetky velikosti sezamového semínka ve svalu. Vědci z MIT zkoušejí nový způsob, jak ovládat protézu nohy

Moderní protézy nohou umějí mnoho, ale stále těžko poznají, co přesně chce jejich nositel udělat. Tým Hugha Herra z MIT teď ukázal jiný přístup. Do svalů tří lidí po amputaci pod kolenem vložil drobné magnetické kuličky a jejich pohyb sledoval senzorem na kůži. Podle prvních výsledků dává tato metoda přesnější a stabilnější signál než elektrody.
Nedd

„Naprosto neobvyklé“: déšť nasytil jen svrchních 40 centimetrů půdy

Po deštivém říjnovém týdnu se může zdát, že je sucho zažehnáno. Data projektu InterSucho ale ukazují zvláštní obrázek. Svrchní vrstva půdy je na severu Česka nasycená vodou, jenže o půl metru níž zůstává sucho. Takto výrazný rozdíl mezi povrchem a hloubkou je podle vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR velmi nezvyklý.
Nedd

245 milionů let s krokodýly: tajemství přežití je v podnebí, ne v pancíři

Před 66 miliony let dopadl do oblasti dnešního Mexika asteroid a vyhubil dinosaury i většinu tehdejšího života. Krokodýli a jejich příbuzní katastrofu přečkali. Britští vědci teď v časopise Science Advances ukazují, že klíčovou roli hrála jejich celoživotní věrnost teplému podnebí. Asteroid totiž neudělal celou planetu stejně nehostinnou.
Vesmír

Sluneční superbouře prolomila štít, který měl být neprolomitelný

Když v květnu 2024 zasáhla Zemi nejsilnější geomagnetická bouře za poslední dvě desetiletí, lidé obdivovali polární záře až hluboko na jihu. Japonská družice Arase mezitím měřila něco, co se podle učebnic stát nemělo. Uvnitř oblasti, kterou vědci považovali za neprostupnou pro nejenergičtější elektrony, jich najednou bylo víc než pětitisíckrát tolik než před bouří.
Nedd

798 gramů z mládí rudé planety: vědci popsali „Rosettskou desku“ Marsu

Osm tmavých úlomků nalezených před čtyřmi lety v malijské části Sahary patří k nejvzácnějším kamenům na Zemi. Podle nové studie v časopise Science vznikly na Marsu nejméně před 4,1 miliardy let a nesou otisk horké vody bohaté na minerály, která horninou proudila krátce poté, co ztuhla.
Příroda

Druhá dengue je nebezpečnější. Pokus na dobrovolnících ukázal proč

Horečka dengue v roce 2024 lámala rekordy a komáři ji přenášejí už i v jižní Evropě. Američtí vědci proto udělali neobvyklý pokus: 45 zdravých dobrovolníků úmyslně nakazili oslabeným virem a sledovali, jak si s ním poradí jejich imunita. Výsledky vysvětlují, proč druhá nákaza bývá horší, a naznačují, co by měla umět lepší očkovací látka.
Člověk

Pozdě, ale ne zbytečně: zákrok po mrtvici pomáhá i po 72 hodinách

Odstranit sraženinu z ucpané mozkové tepny se dosud vyplácelo hlavně v prvních hodinách, nejdéle do jednoho dne. Velká čínská studie teď ukázala, že vybraným pacientům může zákrok pomoci i 24 až 72 hodin po začátku mrtvice. Současně ale odhalila vyšší riziko krvácení do mozku.
Příroda

Čtvrt sekundy na rozhodnutí: vrány v klasickém testu překonaly primáty

Dvě vrány černé z německého Tübingenu zvládly klasický psychologický test na rozpoznání pohybu za necelou čtvrtinu sekundy, a přitom téměř bez chyb. Záznam z jejich mozku ukázal, že rozhodnutí se v nervových buňkách rýsuje už pár desítek milisekund po začátku úkolu.
Člověk

Chlad prodlužuje život. Vědci našli molekulu, která to roznáší po těle

Mnoho studenokrevných živočichů žije v chladu déle. Němečtí vědci teď u drobných červů popsali, jak to funguje: sval v chladu vyrobí látku BH2, která pak v celém těle pomáhá uklízet poškozené bílkoviny. V lidských buňkách s mutacemi typickými pro ALS a Huntingtonovu chorobu zabrala také.
Technologie

Silikony se dosud skoro nedaly recyklovat. Berlínští chemici našli páčidlo na nejpevnější vazbu

Silikony vydrží teplo, mráz i chemikálie, a právě proto se po skončení služby skoro nedají znovu využít. Většinou končí na skládkách nebo ve spalovnách. Chemici z Technické univerzity v Berlíně teď v časopise Nature popsali reakci, která silikon za mírných podmínek rozloží zpátky na dichlorsilan, tedy na surovinu, ze které se vyrábějí nové silikony. Pomáhá jim přitom fosgen.
Člověk

Poškozený mozek má 74,5 procenta bývalých hráčů NFL, ukázal první populační odhad

Před deseti lety obletělo svět zjištění, že poškození mozku z opakovaných nárazů má 99 procent zesnulých hráčů profesionální ligy amerického fotbalu. Číslo ale stálo na zkresleném vzorku. Vědci z Bostonské univerzity ho teď poprvé opravili pro celou populaci hráčů. Vychází jim, že nemocí trpí zhruba tři ze čtyř.
Člověk

Poslední kus ledu z doby ledové dva tisíce let rostl. Pak přišel rok 1960

Na Baffinově ostrově v kanadské Arktidě leží poslední živý zbytek ledovcového štítu, který kdysi pokrýval Severní Ameriku. Nová studie ukazuje, že se před dvěma tisíci lety začal znovu rozšiřovat. Autory to vede k odvážnému závěru: další doba ledová se pomalu rozbíhala, dokud ji kolem roku 1960 nezastavilo oteplování způsobené člověkem.
Vesmír

Největší fotoaparát světa vylovil za Neptunem těleso, které obíhá Slunce 281 let

Nová observatoř v Chile ohlásila svůj první velký objev v naší vlastní Sluneční soustavě. Těleso 2026 ED138 obíhá daleko za Plutem, má dráhu skloněnou o 25 stupňů a podle prvních odhadů může patřit k největším ledovým světům, jaké známe. Unikalo pozornosti hlavně proto, že se skrývalo v přeplněné části oblohy.