Domovská stránka Nedd.cz
Zážitek, který nezmizí: psychedelikum přestavuje mozek ještě týdny poté
9. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Jediná vysoká dávka psilocybinu, účinné látky lysohlávek, změnila u zdravých dobrovolníků mozkovou aktivitu i stavbu některých nervových drah. Měsíc nato se lidé cítili lépe a přemýšleli pružněji. Studie je ale malá a odborníci varují před unáhlenými závěry.
Ve střevech nám možná žije přirozený lék na cholesterol
9. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Běžná střevní bakterie Bacteroides uniformis vyrábí mastnou kyselinu, která u myší snížila cholesterol a zmenšila tukové pláty v tepnách. Působí přitom na stejný enzym jako statiny. Než se z objevu stane léčba, bude potřeba ho ověřit u lidí.
Žádná vize budoucnosti, žádná vytrvalost: co dělají krátká videa s hlavou dospívajících
9. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Krátká videa na TikToku, Instagramu nebo YouTube nemusí rozptylovat jen pozornost. Roční studie s 1 567 čínskými středoškoláky zjistila, že silnější závislost na nich předpovídala kratší pohled do budoucnosti a horší zvládání školního stresu. Rozsáhlá metaanalýza s téměř sto tisíci účastníky zase spojuje sledování krátkých videí s horší pozorností a sebeovládáním. Vědci ale upozorňují, že souvislost ještě neznamená příčinu.
Jeden člověk, devět bank: umělá inteligence dala amatérovi sílu celého hackerského týmu
9. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Za sérií útoků na jihokorejské banky, při kterých unikly údaje desítek tisíc klientů, může podle firmy CrowdStrike stát jediný člověk. Pomáhal si volně dostupným nástrojem pro penetrační testování a několika modely umělé inteligence. Prozradila ho vlastní neopatrnost: na serveru nechal přístupné záznamy svých rozhovorů s umělou inteligencí. Případ zároveň přiživil debatu, zda jsou volně dostupné modely umělé inteligence pro kybernetickou bezpečnost hrozbou, nebo nutností.
Deset průlomů za devadesát dní? Co skutečně stojí za nadšením z umělé inteligence v medicíně
8. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Kardiolog s pětadvacetiletou praxí na sociálních sítích tvrdí, že posledních devadesát dní změnilo medicínu víc než celé desetiletí. Úřad FDA skutečně povolil algoritmus, který rozpozná infarkt z EKG, i robota, který sám odebírá krev. Model umělé inteligence v simulacích předčil lékaře v diagnostice. Řada tvrzení z příspěvku ale stojí na simulacích, zpětných studiích nebo údajích samotných firem.
Co lidské oko nevidí: AI čte z běžného mamogramu budoucí riziko rakoviny prsu
8. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Nástroj Clairity Breast odhaduje pomocí umělé inteligence z běžného mamogramu, jak velké je riziko, že se u ženy v příštích pěti letech objeví rakovina prsu. FDA ho povolilo loni a od října je v USA dostupný ženám po celé zemi. Zastánci by ho rádi viděli u každého vyšetření. Kritici ale varují před falešným pocitem bezpečí i před zbytečnými zákroky.
Matematika v epicentru: nevydaný model OpenAI tvrdí, že posunul stovky otevřených problémů
8. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
OpenAI zveřejnila 722 matematických rukopisů, které vytvořil její nevydaný interní model. Podle firmy každý z nich řeší nebo výrazně posouvá některý z otevřených problémů. Mnohé důkazy zkontroloval počítač, část ale zatím ověřena není. Žádný z nich podle dostupných informací neprošel recenzním řízením. Matematici reagují směsí úžasu a obav a nezávislá poradní skupina připomíná, že porozumění výsledkům teprve začíná.
Šafrán, rybí tuk a kurkuma na depresi: co ukázalo srovnání 44 doplňků
8. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Podle grafu, který se šíří po sociálních sítích, je nejúčinnějším doplňkem při léčbě deprese šafrán v kombinaci s antidepresivy. Pochází z analýzy 192 studií se 17 437 pacienty. Autoři ale sami hodnotí spolehlivost většiny výsledků jako velmi nízkou. Novější, přísněji filtrovaná analýza navíc došla k jinému závěru: po vyřazení slabých studií zůstali jen tři slibní kandidáti a šafrán mezi nimi nebyl.
Jak řasa naučila vědce ovládat mozek. Nobelovu cenu dostali tvůrci optogenetiky
7. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství letos získali Karl Deisseroth ze Stanfordovy univerzity a Němci Peter Hegemann a Georg Nagel. Objevili, jak pomocí bílkoviny ze zelené řasy a modrého světla zapínat a vypínat nervové buňky s přesností na milisekundy. Optogenetika se od roku 2005 stala jedním z hlavních nástrojů výzkumu mozku. První pokusy už naznačují i její využití v léčbě.
Génius, celebrita i muž, který zapomínal na kolegy: nová biografie ukazuje Hawkinga bez svatozáře
7. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Britský životopisec Graham Farmelo napsal první autorizovanou biografii Stephena Hawkinga. Měl při tom přístup k dosud nepublikovaným rodinným dokumentům. Kniha připomíná Hawkingovy průlomové objevy o černých dírách, ale i to, že opakovaně neuváděl spolupracovníky jako spoluautory a že jeho pozdější vědecká práce slábla. Recenzent časopisu New Scientist autora za odvahu chválí, podle něj ale mohl jít ještě dál.
Tikající bomba na oběžné dráze: lidstvo se blíží Kesslerovu syndromu
7. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Kolem Země dnes obíhá přes 18 tisíc satelitů a na oběžné dráze už došlo k více než 660 rozpadům, výbuchům a srážkám. Letos v září se roztříštila i americká špionážní družice z roku 1988. Vědci už téměř půl století varují před řetězovou reakcí srážek, která by mohla některé oběžné dráhy znehodnotit na desítky let. Podle ekonomické studie by mohla začít kdykoli mezi lety 2040 a 2184.
Sladidlo ze žvýkaček pod podezřením: vysoká hladina xylitolu souvisí s vyšším rizikem infarktu a mrtvice
7. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Xylitol najdeme v žvýkačkách, bonbonech, zubních pastách i dezertech bez cukru. Studie představená na kardiologickém kongresu v Mnichově zjistila, že lidé s nejvyšší hladinou této látky v krvi měli až o 57 procent vyšší riziko infarktu, mrtvice nebo úmrtí. Navazuje na dřívější výzkum, podle kterého xylitol podporuje srážení krve. Příčinnou souvislost ale zatím neprokázala.
Bolest zmizí, s ní i kus opatrnosti. Co dělá paracetamol se strachem
6. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Paracetamol neutiší jen bolest. Ve virtuální realitě vstupovali lidé po dávce 1 000 miligramů rychleji na prkno v závratné výšce, přešli ho svižněji a měli nižší tep. Autoři studie z toho vyvozují, že lék může oslabovat ochranné reakce, které vyvolává strach. Kritici ale upozorňují, že laboratorní pokusy nejsou skutečný život.