Domovská stránka Nedd.cz
Vyléčit rakovinu nestačí, říká šéf OpenAI. Američané ale AI stejně nevěří
5. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Šéf OpenAI Sam Altman tvrdí, že slib vyléčení rakoviny umělou inteligencí už dávno nestačí přesvědčit skeptiky. Čerstvá data amerického výzkumného centra Pew ale ukazují, že problém není v tom, jaký konkrétní slib firmy dávají, ale v tom, že veřejnost jim nevěří téměř žádný.
Taxikáři, houslisté a žena bez mozečku: skutečné důkazy o tom, že se mozek dokáže přetvořit
5. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Po sociálních sítích koluje tvrzení, že nejrychlejší cestou k přeprogramování mozku je opakovaně selhávat v něčem, na co člověk nemá talent, protože frustrace je prý doslova chemický signál spouštějící přestavbu synapsí. Schopnost mozku se měnit, neuroplasticita, je skutečně dobře prokázaný jev. Konkrétní tvrzení o frustraci jako spínači je ale zjednodušením, které jde nad rámec toho, co věda zatím spolehlivě ukázala.
Proč mají mitochondrie stokrát víc melatoninu než krev? Nová studie mění zavedený model
5. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Melatonin si většina lidí spojuje výhradně se spánkem a šišinkou mozkovou, která ho v noci uvolňuje do krve. Rostoucí řada odborných prací ale ukazuje, že jde jen o malou část mnohem většího obrázku. Naprostá většina melatoninu v těle vzniká přímo uvnitř mitochondrií, buněčných elektráren, kde funguje jako nepřetržitě fungující obranný systém proti poškození, a to bez ohledu na denní dobu.
Jak Steve Jobs prodal telefon bez kopírování textu jako revoluci
5. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Devátého ledna 2007 vystoupil Steve Jobs na pódium v San Franciscu s telefonem, který neuměl natočit video, nedokázal zkopírovat text, nespustil jedinou aplikaci od jiného vývojáře a na internet se připojoval jen přes pomalé 2G. Devadesát minut na to Jobs strávil vysvětlováním, proč je každá z těchto absencí ve skutečnosti záměrný a chytrý designový krok.
Švédsko staví průmysl kolem malých jaderných reaktorů. Čtyři jednotky mají dát 1,2 gigawattu
4. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Švédská energetická firma Studsvik ve středu oznámila spolupráci s americkou GE Vernova Hitachi a jihokorejským Samsungem C&T na výstavbě čtyř malých modulárních reaktorů s celkovým výkonem 1,2 gigawattu. Pokud projekt dostane zelenou, půjde o první nové jaderné kapacity ve Švédsku po desítkách let, a první blok by mohl naběhnout už v polovině třicátých let.
GLP-1 léky mění nákupní košík Ameriky. Nejvíc to bolí výrobce chipsů
4. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Léky ze skupiny GLP-1, jako Ozempic nebo Wegovy, nemění jen tělesnou hmotnost svých uživatelů, ale podle nové akademické studie i celou strukturu amerického nákupního košíku. Během půl roku od nasazení léku domácnosti výrazně omezí nákup slaných snacků, sladkého pečiva a sýrů, zatímco útrata za jogurt jako jediná kategorie skutečně roste.
Slunce prý snižuje riziko patnácti druhů rakoviny. Studie to ale nedokazuje
4. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Po sociálních sítích koluje tvrzení, že sluneční UVB záření snižuje riziko téměř všech druhů rakoviny, opřené o skutečnou vědeckou práci z roku 2012. Studie je reálná a její autor v ní shrnul stovky pozorování ze čtyř kontinentů, jde ale o typ výzkumu, který sám o sobě nedokáže prokázat, co způsobuje co, a jeho autor má navíc dlouhodobé finanční vazby na výrobce opalovacích lůžek.
Nulové kalciové skóre vás neochrání. Co ukázala největší zobrazovací studie tepen
4. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Ateroskleróza, tedy usazování tukových plátů v tepnách, se dlouho považovala hlavně za nemoc srdce. Rozsáhlá zobrazovací studie zveřejněná koncem srpna 2026 v New England Journal of Medicine ale ukazuje, že u mladších lidí se pláty objevují nejdřív úplně jinde, a srdce přichází na řadu až jako jedno z posledních míst.
Rodíme se se svou povahou? Věda dává jen částečnou odpověď
3. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Rodíme se s hotovou povahou, nebo nás formuje především okolí, v němž vyrůstáme? Desítky let výzkumu dávají na tuto otázku odpověď, která je zároveň jasná i frustrující: obojí, a v podobném poměru, jaký se ukazuje napříč generacemi zkoumaných lidí. Přesně určit, co ten druhý díl skládanky tvoří, se ale vědcům pořád nedaří.
Čtyři minuty na tři tisíce let historie: jak zmizel poklad z Villeny
3. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Ve čtvrtek 27. srpna kolem páté hodiny ranní vnikla skupina zlodějů do muzea ve španělské Villeně a za necelé čtyři minuty odnesla většinu tříapůltisíce let starého bronzového pokladu. Archeologové se teď obávají, že jedny z nejvýznamnějších prehistorických artefaktů Evropy skončí roztavené v podobě obyčejných zlatých cihel.
Google AI mód vám prý ukazuje dražší produkty. Nová data to podporují
3. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Když zadáte stejný dotaz do klasického Google vyhledávání a do jeho nové funkce AI Mode, můžete podle čerstvé analýzy skončit se stejným produktem, ale výrazně vyšší cenou. Data pocházejí od firmy sledující viditelnost produktů v Google, a i když nejde o nezávislý akademický výzkum, čísla stojí za pozornost každého, kdo v poslední době nakupoval přes vyhledávač.
Co má člověk na Marsu udělat jako první? Vědci mají jedenáct odpovědí
3. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Až první člověk vystoupí na povrch Marsu a udělá si selfie, co má dělat dál? Odpověď na tuto zdánlivě žertovnou otázku teď nabízí rozsáhlá zpráva amerických Národních akademií věd, techniky a medicíny, na jejímž vedení se podílela i planetární vědkyně, která zároveň řídí miliardovou robotickou misi k asteroidu nabitému kovem.
Zlom uprostřed Ameriky mlčí přes 200 let. Podle vědců to nemusí trvat věčně
2. 9. 2026
|
Miroslav Krajča
Když si lidé představí místa v USA ohrožená zemětřesením, napadne je Kalifornie, Aljaška nebo sopky Havaje. Největší zemětřesení v americké historii východně od Skalistých hor ale otřáslo malým městem New Madrid v Missouri, a vědci se dodnes přou, jestli tamní zlom už dosloužil, nebo jestli si teprve nabírá sílu na další ránu.