Domovská stránka Nedd.cz
Člověk
Keltštinu možná roznesli lidé popelnicových polí, kteří žili i v Čechách
7. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Jazyky se v zemi nedochovají, lidské kosti ano. Mezinárodní tým vedený genetikem Eskem Willerslevem přečetl dědičnou informaci tisíců lidí z doby bronzové a železné a ve dvou studiích v časopise Nature ukazuje, kudy se nejspíš šířily keltské a germánské jazyky. Klíčovou roli přitom hrají lidé kultury popelnicových polí, jejíž jedna skupina dostala jméno podle středočeské obce Knovíz.
Vesmír
Pod Marsem možná stále hřeje magma, naznačují nová měření
7. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Mars se dlouho považoval za geologicky mrtvou planetu, jejíž sopky vyhasly před dávnými věky. Evropská sonda ExoMars Trace Gas Orbiter však nad čerstvými puklinami na úbočí obří sopky Alba Mons opakovaně zachytila chlorovodík, plyn, který na Zemi typicky uniká z magmatických průduchů. Vědci z toho usuzují, že pod povrchem rudé planety může dosud dřímat žhavé magma.
Příroda
Kdo se umí schovat, nemusí se měnit. Karibské ještěrky ukazují dvě cesty, jak čelit horku
7. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Ještěrky rodu Anolis z Hispanioly, Jamajky a Portorika se během zhruba deseti let měřitelně změnily. Druhy žijící v zastíněném lese dnes snesou asi o 2 °C vyšší teplotu, zatímco jejich příbuzní z otevřené krajiny zůstali téměř beze změny. Vědci z Yaleovy univerzity v tom vidí evoluci, kterou lze sledovat v reálném čase, a zároveň varování, že tato cesta nemá neomezené možnosti.
Člověk
Uvědomit si sen ve snu: s virtuální realitou se to dařilo osmkrát častěji
6. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Letět nad městem, mluvit se zesnulým dědečkem nebo jen zjistit, že stojíte uprostřed snu. Takzvané lucidní snění zažila aspoň jednou asi polovina lidí, pravidelně ale jen málokdo. Italské psycholožky a psychology zajímalo, jestli tuto schopnost pomůže vytrénovat virtuální realita. Ve spojení s meditací měli účastníci lucidních snů výrazně víc než ostatní.
Člověk
Sauna probudí imunitu, ale jinak, než si myslíme
6. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Finové berou saunu skoro jako národní lék a mnozí věří, že je chrání před nachlazením. Vědci z Turku a Kuopia teď změřili, co přesně se po třiceti minutách v horku děje v krvi. Počet bílých krvinek prudce stoupne, signální látky imunity se ale téměř nehnou. A většina změn do půlhodiny zmizí.
Člověk
Kolik oceli kdo vyrábí? Satelity to poznají i bez oficiálních čísel •
6. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Vysoké pece nejdou přehlédnout. Chrlí zplodiny, v noci září a ohřívají okolí. Ekonomové teď ukázali, že z těchto stop lze pomocí satelitních dat a strojového učení najít ocelárny a odhadnout, kolik vyrábějí. Model naučený v Číně fungoval i v Jižní Koreji a Íránu.
Příroda
Bezpečná hranice pro ledovce není 1,5 °C, ale 1 °C. A tu už máme za sebou
6. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Svět se chystá dočasně překročit hranici 1,5 °C a doufá, že se pod ni později vrátí. Dvě nové zprávy o ledu na Zemi ale ukazují, že ledovce, ledové příkrovy a polární moře takové „přestřelení“ jen tak neodpustí. Některé škody se budou napravovat desítky až stovky let a několik metrů vzestupu hladiny moří je už podle vědců nevyhnutelných.
Technologie
Uhlík, který se chová jako kov. Čínští vědci postavili drát tenčí než nanometr z pěti- a sedmiúhelníků
5. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Uhlík umí být diamantem, tuhou v tužce i zázračným grafenem. Tým z Čínské univerzity vědy a technologie teď v časopise Nature popsal další podobu: stužku užší než jeden nanometr složenou z pětiúhelníků a sedmiúhelníků uhlíkových atomů. Na rozdíl od podobných grafenových stužek se chová jako kov a vede proud téměř bez ztrát.
Nedd
Poslední měsíce inckých obětí: vlasy mumií prozradily, co děti dostávaly
5. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Před zhruba pěti sty lety stoupaly na vrcholky And průvody s dětmi, které se už nikdy nevrátily. Vědci teď rozebrali vlasy a nehty osmi zmrzlých mumií a zjistili, že děti v posledních měsících života pravidelně dostávaly koku, některé také alkohol nebo rostlinu s harminem. Po silných halucinogenech ale nezůstala ani stopa.
Příroda
Východní Antarktida vydrží i deset stupňů oteplení. Zachrání ji sníh a mraky
5. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Ve východní Antarktidě leží tolik ledu, že by jeho roztátí zvedlo hladinu světového oceánu o desítky metrů. Nová počítačová simulace na sto tisíc let dopředu přináší překvapivě dobrou zprávu: tento ledový obr je mnohem odolnější, než by se dalo čekat, a vydrží i oteplení o deset stupňů. Pomáhá mu paradoxně samo oteplení, které nad kontinent přinese víc sněhu a víc mraků. Dobrá zpráva má ovšem háček.
Člověk
Taurin jako brzda stárnutí: imunitní buňky ho při poplachu vypustí až 80 %
5. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Taurin znají lidé hlavně z plechovek energetických nápojů. Pro buňky imunity je ale mnohem víc než povzbuzovák. Vědci z Yaleovy univerzity zjistili, že taurin funguje jako brzda zánětlivého poplašného systému. Když ho buňka ztratí, poplach se rozjede, a to i u mladých myší. Výsledek publikovaný v časopise Cell může pomoct pochopit, proč nás ve stáří trápí tichý zánět, který urychluje nemoci od cukrovky po demenci.
Vesmír
Magnetické exploze nad póly: mise TRACERS poprvé oddělila prostor od času
4. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Nad magnetickými póly Země jsou místa, kde se magnetické pole sbíhá jako trychtýř a kudy k nám proniká sluneční vítr. Dvojice družic NASA TRACERS je proletěla 207krát a zjistila, že děj, který tam uvolňuje obrovskou energii, se většinou přesouvá z místa na místo, místo aby se zapínal a vypínal. Výsledek pomůže lépe předpovídat kosmické počasí.
Člověk
DNA z prachu: lidé z doby ledové po sobě nechali stopu, i když z nich nezbyla jediná kost
4. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
V jedné vrstvě jeskyně El Mirón na severu Španělska nezůstal po lidech ani zub. Přesto v ní genetici z Vídně našli jejich DNA, starou 22 000 let. Ukazuje, že tamní obyvatelé přežili nejchladnější období poslední doby ledové a že lovci ze západu a východu Evropy se mísili mnohem dřív, než se čekalo.