Domovská stránka Nedd.cz
Jaderný výbuch může zachránit Zemi, nebo selhat. Rozhodne tvar kamene
13. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Kdyby k Zemi mířil velký asteroid a nebyl čas na nic jiného, poslední možností by byl jaderný výbuch v jeho blízkosti. Nové simulace z amerických Sandijských národních laboratoří ale ukazují háček: u nepravidelného tělesa může stejný výbuch postrčit asteroid pětkrát silněji nebo pětkrát slaběji, podle toho, z které strany přijde.
První káva chutná příšerně, desátá skvěle. Vědci našli důvod v amygdale
13. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
První doušek kávy chutná skoro každému odporně. O pár let později si bez ní nedovedeme představit ráno. Vědci z Kalifornské univerzity v San Francisku teď popsali, jak k té proměně dochází: žaludek pošle zprávu o kaloriích, mozek vyplaví dopamin a chuť, která byla u toho, si zapamatuje jako dobrou.
Krabice velká jako pračka postavila ve vesmíru to, co dosud zvládli jen astronauti
13. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Malý robot na oběžné dráze poprvé sám postavil kus konstrukce, aniž by mu pomáhal astronaut. Zatím jde o jedinou sekci budoucí antény, ale inženýři z Kalifornského technologického institutu tím otevírají cestu k vesmírným stavbám, které by se do žádné rakety nevešly.
Nad Arktidou se děje něco, co meteorologové ještě nikdy neviděli
13. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Vysoko nad severním pólem se právě rozpadá obří prstenec větrů, který obvykle drží arktický mráz pod zámkem. Tak brzy na podzim to ještě nikdo nezaznamenal. Meteorologové ale varují před unáhlenými předpověďmi krutých mrazů.
Devět a půl tisíce diabetiků, čtyři roky, jedna otázka: jak nízko srážet tlak
12. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Velká brazilská studie s 9 476 lidmi s cukrovkou 2. typu zkoušela, zda pomůže srazit horní krevní tlak pod 120 místo obvyklých 140. Srdečních a cévních příhod ubylo jen málo a rozdíl nebyl statisticky průkazný. Ledvinových komplikací naopak přibylo zhruba o polovinu. Lékaři teď řeší, co to znamená pro miliony pacientů.
Rudá barva bohů, jed pro jezera. Mayové si možná otrávili vlastní vodu
12. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Sedimenty ze dvou jezer na Yucatánu ukazují, že v době rozkvětu mayské civilizace v nich byla rtuť ve smrtících koncentracích, místy sedmnáctkrát nad dnešní hranicí škodlivosti. Život ve vodě se během toho zhroutil. Za znečištěním nejspíš stojí sami Mayové a jejich záliba v rumělce, zářivě červeném nerostu se rtutí.
Oceán se noří, pevnina se vzpírá. Pod jihovýchodním Íránem vznikají dvě obří trhliny
12. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Pod jihovýchodním Íránem se Arabská deska trhá na dvou místech současně. Na jedné straně se oceánské dno noří do hloubky nejméně 450 kilometrů, na druhé se pevnina zasekne nejvýš ve třech stech. Mezinárodní tým to vyčetl z otřesů vzdálených zemětřesení a podle něj obě trhliny jednou splynou v jednu.
Česko má radonu dost. Nová studie přidává další důvod si ho doma změřit
12. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Radon je bezbarvý plyn bez zápachu, který proniká do domů z podloží a je známou příčinou rakoviny plic. Americká studie na 43 188 ženách po přechodu teď naznačuje, že může škodit i srdci. Ženy z oblastí s vysokým výskytem radonu měly během šestnácti let sledování o 19 procent vyšší riziko srdečního selhání. Jde o pozorovací studii, která příčinnou souvislost neprokazuje, ale téma je pro Česko mimořádně aktuální.
Nejchladnější místo, jaké člověk kdy vyrobil, krouží nad našimi hlavami
11. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Na čínské vesmírné stanici Tiangong vznikl oblak atomů s teplotou 9,7 pikokelvinu. To je méně než deset biliontin stupně nad absolutní nulou a zhruba čtvrtina dosavadního rekordu. Pomohl k tomu stav beztíže, ve kterém atomy nepadají a vědci je mohou nechat volně „vychladnout“ celých sedm sekund.
Chobotnice teče dírou jako voda. Má na to postup o třech nebo čtyřech krocích •
11. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Chobotnice jsou proslulé tím, že dokážou utéct skoro odkudkoli. Protáhnou se škvírou, do které by člověk nestrčil ani prst. Nová studie poprvé podrobně popsala, jak to dělají. Postupují podle přesného plánu o třech krocích, a když je otvor užší než jejich hlava, přidají čtvrtý. Inspiraci v tom hledají konstruktéři měkkých robotů.
Vůně odlakovače má svou cenu. Vzduch v nehtových salonech měří až 113 ppm výparů
11. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Kdo vešel do nehtového salonu, zná ten štiplavý pach odlakovače a gelů. Ameřičtí vědci ho podrobně změřili: týden v kuse, minutu po minutě, v pěti salonech v New Yorku. Koncentrace výparů se běžně držely kolem 15 ppm a v jednom salonu vyskočily až na 113 ppm. Zákonné limity pro pracoviště to nepřekročilo, odhad rizika rakoviny z benzenu ale v několika scénářích vyšel nad doporučenou hranici.
V letech silného El Niña umírá na horko o 29 % lidí víc, ukázala studie s českou účastí
11. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
V letech velmi silného El Niña zemře na celém světě na následky horka zhruba o 107 tisíc lidí ročně víc než obvykle. Úmrtí z chladu přitom zhruba o stejný počet ubude. Celková bilance tak vypadá vyrovnaně, ale skrývá nepříjemnou pravdu: zisky sklízejí spíš bohaté země, ztráty nesou chudší. Ukazuje to nová studie v časopise Nature Medicine, na které se podílelo brněnské centrum RECETOX Masarykovy univerzity.
Platí fyzikální zákony všude stejně? Odpověď hledají detektory na dně moře •
10. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Čtyřicet kilometrů od francouzského Toulonu stojí na mořském dně ve hloubce 2 450 metrů řada světelných detektorů. Loví neutrina, téměř nepolapitelné částice, které prolétají celou Zemí. Fyzici z mezinárodní spolupráce KM3NeT je teď využili k testu jednoho ze základních pilířů Einsteinovy teorie relativity. Žádnou trhlinu nenašli, ale posunuli hranice, kde by se mohla skrývat. A to s pouhým zlomkem budoucího detektoru.