Domovská stránka Nedd.cz
Magnetické exploze nad póly: mise TRACERS poprvé oddělila prostor od času
4. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Nad magnetickými póly Země jsou místa, kde se magnetické pole sbíhá jako trychtýř a kudy k nám proniká sluneční vítr. Dvojice družic NASA TRACERS je proletěla 207krát a zjistila, že děj, který tam uvolňuje obrovskou energii, se většinou přesouvá z místa na místo, místo aby se zapínal a vypínal. Výsledek pomůže lépe předpovídat kosmické počasí.
DNA z prachu: lidé z doby ledové po sobě nechali stopu, i když z nich nezbyla jediná kost
4. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
V jedné vrstvě jeskyně El Mirón na severu Španělska nezůstal po lidech ani zub. Přesto v ní genetici z Vídně našli jejich DNA, starou 22 000 let. Ukazuje, že tamní obyvatelé přežili nejchladnější období poslední doby ledové a že lovci ze západu a východu Evropy se mísili mnohem dřív, než se čekalo.
Pět set dolarů měsíčně a o polovinu méně zemřelých miminek
4. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Americké město Flint se proslavilo hlavně olovem ve vodovodu. Teď ho zdravotníci zmiňují z úplně jiného důvodu. Od začátku roku 2024 tu každá těhotná žena dostává peníze bez jakýchkoli podmínek a v roce 2025 zemřelo v prvním měsíci života o polovinu méně dětí než v předchozích letech. Výsledek je zatím předběžný, ale vyšel v odborném časopise JAMA Pediatrics a vyvolává otázku, kterou medicína obvykle přenechává ekonomům: může být nejlepším lékem obyčejná hotovost?
Magnetky velikosti sezamového semínka ve svalu. Vědci z MIT zkoušejí nový způsob, jak ovládat protézu nohy
3. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Moderní protézy nohou umějí mnoho, ale stále těžko poznají, co přesně chce jejich nositel udělat. Tým Hugha Herra z MIT teď ukázal jiný přístup. Do svalů tří lidí po amputaci pod kolenem vložil drobné magnetické kuličky a jejich pohyb sledoval senzorem na kůži. Podle prvních výsledků dává tato metoda přesnější a stabilnější signál než elektrody.
„Naprosto neobvyklé“: déšť nasytil jen svrchních 40 centimetrů půdy
3. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Po deštivém říjnovém týdnu se může zdát, že je sucho zažehnáno. Data projektu InterSucho ale ukazují zvláštní obrázek. Svrchní vrstva půdy je na severu Česka nasycená vodou, jenže o půl metru níž zůstává sucho. Takto výrazný rozdíl mezi povrchem a hloubkou je podle vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR velmi nezvyklý.
245 milionů let s krokodýly: tajemství přežití je v podnebí, ne v pancíři
3. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Před 66 miliony let dopadl do oblasti dnešního Mexika asteroid a vyhubil dinosaury i většinu tehdejšího života. Krokodýli a jejich příbuzní katastrofu přečkali. Britští vědci teď v časopise Science Advances ukazují, že klíčovou roli hrála jejich celoživotní věrnost teplému podnebí. Asteroid totiž neudělal celou planetu stejně nehostinnou.
Sluneční superbouře prolomila štít, který měl být neprolomitelný
3. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Když v květnu 2024 zasáhla Zemi nejsilnější geomagnetická bouře za poslední dvě desetiletí, lidé obdivovali polární záře až hluboko na jihu. Japonská družice Arase mezitím měřila něco, co se podle učebnic stát nemělo. Uvnitř oblasti, kterou vědci považovali za neprostupnou pro nejenergičtější elektrony, jich najednou bylo víc než pětitisíckrát tolik než před bouří.
798 gramů z mládí rudé planety: vědci popsali „Rosettskou desku“ Marsu
2. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Osm tmavých úlomků nalezených před čtyřmi lety v malijské části Sahary patří k nejvzácnějším kamenům na Zemi. Podle nové studie v časopise Science vznikly na Marsu nejméně před 4,1 miliardy let a nesou otisk horké vody bohaté na minerály, která horninou proudila krátce poté, co ztuhla.
Druhá dengue je nebezpečnější. Pokus na dobrovolnících ukázal proč
2. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Horečka dengue v roce 2024 lámala rekordy a komáři ji přenášejí už i v jižní Evropě. Američtí vědci proto udělali neobvyklý pokus: 45 zdravých dobrovolníků úmyslně nakazili oslabeným virem a sledovali, jak si s ním poradí jejich imunita. Výsledky vysvětlují, proč druhá nákaza bývá horší, a naznačují, co by měla umět lepší očkovací látka.
Pozdě, ale ne zbytečně: zákrok po mrtvici pomáhá i po 72 hodinách
2. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Odstranit sraženinu z ucpané mozkové tepny se dosud vyplácelo hlavně v prvních hodinách, nejdéle do jednoho dne. Velká čínská studie teď ukázala, že vybraným pacientům může zákrok pomoci i 24 až 72 hodin po začátku mrtvice. Současně ale odhalila vyšší riziko krvácení do mozku.
Čtvrt sekundy na rozhodnutí: vrány v klasickém testu překonaly primáty
2. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Dvě vrány černé z německého Tübingenu zvládly klasický psychologický test na rozpoznání pohybu za necelou čtvrtinu sekundy, a přitom téměř bez chyb. Záznam z jejich mozku ukázal, že rozhodnutí se v nervových buňkách rýsuje už pár desítek milisekund po začátku úkolu.
Chlad prodlužuje život. Vědci našli molekulu, která to roznáší po těle
1. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Mnoho studenokrevných živočichů žije v chladu déle. Němečtí vědci teď u drobných červů popsali, jak to funguje: sval v chladu vyrobí látku BH2, která pak v celém těle pomáhá uklízet poškozené bílkoviny. V lidských buňkách s mutacemi typickými pro ALS a Huntingtonovu chorobu zabrala také.
Silikony se dosud skoro nedaly recyklovat. Berlínští chemici našli páčidlo na nejpevnější vazbu
1. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Silikony vydrží teplo, mráz i chemikálie, a právě proto se po skončení služby skoro nedají znovu využít. Většinou končí na skládkách nebo ve spalovnách. Chemici z Technické univerzity v Berlíně teď v časopise Nature popsali reakci, která silikon za mírných podmínek rozloží zpátky na dichlorsilan, tedy na surovinu, ze které se vyrábějí nové silikony. Pomáhá jim přitom fosgen.