Domovská stránka Nedd.cz

Na serveru GitHub se objevil balík pokynů, díky kterému umělá inteligence sama prohledá digitalizované české matriky, přečte zápisy a sestaví z nich rodokmen i rodinný web. Autor nástroje ale otevřeně píše, co se může pokazit, od špatně přečteného jména po spojení rodin, které k sobě nepatří. Za správnost podle něj ručí uživatel.

Než se narodíme, nese zhruba každý čtvrtý neuron v naší mozkové kůře hrubě poškozenou dědičnou informaci. Po porodu je jich už jen asi šestina z původního počtu. Vědci z Harvardu přečetli DNA více než dvou tisíc jednotlivých nervových buněk a zjistili, že mozek kolem narození dělá velkou kontrolu kvality. Pokud selže, mohlo by to podle nich souviset s autismem nebo epilepsií.

Asi hodina silného zážitku, pak dvě hodiny odpočinku a domů. Nosní sprej s látkou, kterou známe z jedu pouštní ropuchy, zmírnil depresi lidem, jimž předtím nepomohly dva až pět různých léků. Účinek nastoupil během dvou dnů a vydržel nejméně osm týdnů. Nová studie s téměř dvěma sty pacienty ale ukazuje i hranice celé metody.

Na vrcholu ostrova La Palma stojí čtyři teleskopy, každý se zrcadlem širokým jako dva autobusy za sebou. Nehledí přímo do vesmíru, ale do zemské atmosféry, kde zachycují nepatrné modré záblesky, které vyvolává gama záření z nejbouřlivějších míst kosmu. V polovině října byla čtveřice slavnostně uvedena do provozu. Za jejich optickým systémem stojí z velké části čeští vědci.

Lidé a šimpanzi mají téměř stejné geny pro bílkoviny, a přesto se jejich mozky výrazně liší. Švédští vědci teď ukázali, že jeden z rozdílů může jít za virem, který napadl předky šimpanzů před zhruba pěti miliony let. Jeho zbytek v dědičné informaci šimpanzů umlčel gen, který v lidském mozku pomáhá vytvářet spojení mezi nervovými buňkami.

Klimatické modely se nejvíc rozcházejí právě v tom, kolik ledu zůstane v Arktidě v zimě. Vědci z Cambridge je proto podrobili zkoušce z minulosti. Podle stop, které v usazeninách na mořském dně zanechaly drobné řasy, porovnali, jak dobře který model zvládne popsat teplejší Arktidu před 6 000 lety. Úspěšnějším modelům dali větší váhu. Výsledek: zimního ledu ubude zhruba o milion kilometrů čtverečních víc, než se dosud předpovídalo.