• Drážďanský kodex Učení starých Mayů, 2. díl: Mayský kalendář a výpočetní systém

    22. 4. 2019 17:50 - Člověk - 0

    Pokud si odmyslíme na svou dobu velmi důkladná a přesná pozorování planet, Měsíce a Slunce v rámci mayské astronomie, musíme si uvědomit, že u Mayů nešlo o vědu v dnešním moderním slova smyslu. Mayská astronomie byla prakticky neoddělitelně spojena s astrologií, mytologií a s náboženskými představami, které do ní vnášeli kněží, aby s jejich pomocí vládli. Jak fungoval jejich výpočetní systém a kalendář, přibližuje druhý díl série o Mayském učení.  více

  • Ilustrační snímek Bakterie dědíme po matce. První várku dostaneme hned při porodu

    20. 4. 2019 18:35 - Člověk - 0

    Zdravotní stav matky a průběh těhotenství mají nepopiratelný vliv na budoucí život dítěte. Po matce dítě zdědí jednak polovinu jaderné genetické informace, celou genetickou informaci organel mitochondrií, které se téměř výhradně dědí jen po mateřské linii, a jak se nově ukazuje, tak i výraznou část genetické informace mikrobiomu. více

  • Ilustrační snímek Lidé si vybírají partnery s podobným zdravím, jaké mají oni sami

    19. 4. 2019 18:19 - Člověk - 0

    Myslíte, že existuje láska na první pohled? Podle poslední vědecké studie možná ano - zdá se totiž, že celoživotní páry mají statisticky významnou tendenci hledat jeden druhého podle svých zdravotních rizik. Než však začnete toto zjištění interpretovat jako existenci jakéhosi "šestého smyslu", ještě raději počkejte. Práce totiž sama zmiňuje, že odhalila jenom statistickou korelaci. Také tedy může být další dokonalou ilustrací dilematu mezi tím, zdali bylo první vejce anebo slepice. více

  • Učení starých Mayů, 1. díl: Vzestup a tajemný pád vyspělé kultury Ilustrační snímek

    MAGAZÍN 15. 4. 2019 18:03 - Člověk - 0

    Mayská civilizace je považována za nejvyspělejší kulturu předkolumbovské Ameriky. Pouze Mayové totiž mezi všemi předkolumbovskými kulturami plně rozvinuli písmo pro zaznamenávání různých faktů, vztahů nebo myšlenek. Díky tomu dnes víme, jak vypadaly jejich na svou dobu velmi pokročilé matematické či astronomické znalosti. více

  • Ilustrační snímek Nakupování 'léčí': Snižuje stres a osamělost, zvyšuje sebeúctu a pomáhá hubnout

    MAGAZÍN 14. 4. 2019 13:18 - Magazín - 0

    Konec špatného svědomí. Nakupování má pro tělo a duši blahodárné účinky – poprvé byl vědecky prokázaný jeho přínos. Mimo jiné zmírňuje úzkost, snižuje stres, zvyšuje sebeúctu a také se při něm dobře hubne… více

  • Matina Karavokyriová porodila dítě, které kromě její DNA a DNA jejího manžela nese i mitochondriální DNA dárkyně Dítě ze tří rodičů se poprvé narodilo neplodnému páru

    13. 4. 2019 18:16 - Člověk - 0

    Tři roky po prvním dítěti narozeném "třem rodičům" porodila řecká žena dalšího chlapečka s DNA od tří lidí - stalo se tak na 9. dubna na klinice v Aténách. Je to poprvé, co je kontroverzní technika MRT využita jako alternativa darování vajíček pro neplodné matky. Odborníci jsou zatím k možnostem metody pro tohle specifické využití spíše skeptičtí. více

  • Ilustrace, jak funguje umělá děloha Umělá děloha prošla testy na zvířatech, dává šanci předčasně narozeným dětem

    9. 4. 2019 18:47 - Člověk - 0

    Rok co rok se na světě narodí 15 milionů dětí předčasně. Vlivem různých okolností toho číslo v průběhu času roste. Ačkoliv se jenom menší část z nich narodí extrémně brzy, před 30. týdnem těhotenství, lékaři jim doposud nebyli schopni výrazněji pomoct. Blíží se však snad nová metoda, která by mohla pomoct extrémně předčasně narozeným dětem, které se v matčině děloze ohřály jenom na 21 až 24 týdnů. více

  • Tajemství chybějících nosů egyptských soch Nosem proudí do těla vzduch, a tedy i život

    MAGAZÍN 7. 4. 2019 13:42 - Magazín - 0

    Nos chybí téměř každé staroegyptské soše. Mohlo by se zdát, že je to důsledek eroze – přece jen památky ze starého Egypta přežily tisíce let a nos jakožto drobná vystupující část těla je logicky také nejkřehčí. Vypadá to však, že sochy byly zbaveny nosů úmyslně. více

  • V těžkých dobách neandrtálci nepohrdli ani masem svých kolegů Neandrtálci byli v nouzi kanibalové, ukázala studie

    4. 4. 2019 17:26 - Člověk - 0

    Kanibalismus je v přírodě poměrně běžnou kratochvílí, velmi špatně se však určují jeho důvody. Nová studie francouzských vědců Albana Defleura a Emmanuela Desclauxe se však možná poprvé dopídila k tomu, proč se skupina neandrtálců před 120 milénii rozhodla ochutnat své "kolegy". Za vše paradoxně mohl odchod předešlé doby ledové. více

  • Ilustrační snímek Vědci se přou o (ne)důležitosti snídaně

    MAGAZÍN 30. 3. 2019 18:08 - Člověk - 0

    Den je potřeba zahájit kvalitní snídaní, abyste měli dost energie na celý den a bez snídaně můžete zapomenout na zdravé hubnutí. Tolik zdravotní příručky a dietní rady. Jenže na skutečném významu a důležitosti snídaně se nejsou vědci schopni shodnout.  více

  • Ilustrační snímek Komplexní společnosti se vyvinuly ještě před mravokárnými náboženstvími

    MAGAZÍN 25. 3. 2019 18:17 - Člověk - 0

    Hledání kořenů náboženství je i v dnešním světě ošidným tématem. Většina světové populace vyznává nějaký druh náboženské víry a přísně racionální vědecký pohled na počátky moderních náboženství je pramálo slučitelným s většinou z religiózních světonázorů. Část zastánců náboženských dogmat má ostatně za to, že lidé potřebují víru v boha – bez vyššího řádu, který dosáhne mimo dohled světské moci, by se totiž dle nich společnosti rozpadly. Nová studie pod vedením Patricka E. Savage jim v tom však díky stopování vývoje lidských populací oponuje – alespoň do jisté míry. více

  • Znečištění ovzduší v Evropě ročně zabije 800 tisíc lidí, celosvětově desetinásobek Ilustrační snímek

    MAGAZÍN 20. 3. 2019 18:45 - Člověk - 0

    Přítomnost jemných částeček ve vzduchu je jedním z největších zdravotních problémů planety. Došla k tomu alespoň nová studie, která na základě přesnějších modelů spočítala míru úmrtí způsobenou chorobami vyvolanými znečištěním vzduchu. Krom rizika pro dýchací ústrojí můžou částečky, za něž jsou nejvíc zodpovědné uhelné elektrárny a silniční doprava, také za velký počet infarktů a mrtvic. Oproti starším odhadům se nebezpečnost znečištění až zdvojnásobila. více

  • Zhruba třetina populace trpí degenerativními nemocemi zraku. Ilustrační snímek Dvě nové genové terapie úspěšně léčí degenerativní slepotu

    19. 3. 2019 18:20 - Člověk - 0

    Říká se, že v životě máme jen dvě jistoty - pro třetinu z nás je však krom daní a smrti jistá i třetí skutečnost. Totiž zhoršení či ztráta zraku v průběhu přibývajících let. Právě zhruba třetinu populace totiž v průběhu let postihuje řada degenerativních, vrozených nemocí zraku, které dovedou často ve věku po šedesáti či sedmdesáti letech způsobit de facto slepotu, nejčastěji ve formě makulární degenerace. Dvojice nových, separátních genových terapií však tyto choroby začaly s překvapivou úspěšností léčit. více

  • Ve stáří ochabují svaly a ne každý má možnost pravidelně cvičit. Ilustrační snímek Hormon apelin zřejmě umí 'omladit' svaly. Zatím u myší

    18. 3. 2019 18:11 - Člověk - 0

    V boji s ochablostí svalů spojenou se stářím a nemohoucností seniorů by mohl pomoci hormon apelin vylučovaný při cvičení. Injekce hormonu, který je běžně přítomný ve svalech, pomohly regenerovat svalová vlákna u myší.  více

  • Mozek i ve spánku vnímá důležité podněty z okolí, takže nás například většinou nenechá v autobuse usnout tak tvrdě, abychom přejeli zastávku. Ilustrační snímek Ve spánku se sice nemůžeme učit, ale mozek stále vnímá. Vzbudí nás, když je potřeba

    MAGAZÍN 11. 3. 2019 18:00 - Člověk - 0

    Ve spánku dokážeme rozeznávat významné diskuse, které se během něj odehrávají v naší blízkosti, ale neumíme si pak po probuzení na ně vzpomenout. Podle nové studie umí mozek během spánku registorvat vnější podnět a vybírá pro nás významnější stimuly, na které nás někdy nutí i reagovat. Třeba probuzením v autobuse včas, abychom nepřejeli. více

  • Dětství strávené v zeleni zřejmě snižuje stres v dospělosti Ilustrační snímek

    MAGAZÍN 28. 2. 2019 18:56 - Člověk - 0

    Vyrůstali jste na venkově či snad v městské ulici sousedící s parkem? Gratulujeme - podle nové studie dánské univerzity v Aarhusu máte výrazně nižší riziko rozvoje stresu a psychické poruchy v dospělosti. Zůstávají však pochybnosti nad tím, nakolik zjištění může pomoct dětem do budoucna. více

  • Charles Best se ještě jako student podílel na objevu, který zachránil mnoha lidem život - a zachraňuje dodnes. Významně přispěl k objevu inzulinu. Nobelovku mu však nepředali

    GALERIE MAGAZÍN 27. 2. 2019 20:17 - Magazín - 0

    Vědec Charles Best byl jedním ze spoluobjevitelů inzulínu - látky, která zachránila miliony lidí po celém světě. Ocitl se ve správný čas na správném místě, zároveň však na jeho životním příběhu ulpěla stopa hořkosti. Narodil se před 120 lety. více

  • Na pravé neštovice umíraly miliony lidí S pandemií pravých neštovic bychom bojovali deset let

    27. 2. 2019 18:27 - Člověk - 0

    Plané neštovice jsou dnes středně vážnou dětskou chorobou. Nebylo tomu tak ale vždy. Do druhé poloviny 20. století byly pravé neštovice nemocí, která hubila lidi po milionech. Přítrž tomu udělala až velká vakcinační kampaň v 60. letech. Co kdyby se však pravé neštovice vrátily? Podle nové studie by byly ohrožením pro celou další generaci. více

  • Ilustrační snímek Vědci odhalili, jak přesně spánek chrání před nemocemi srdce

    26. 2. 2019 18:07 - Člověk - 0

    Chronický nedostatek spánku je tikajícím problémem moderního zdravotnictví. Přemíra světelného smogu z ulice i obrazovek počítačů, stále vyšší urbanizace a s ní i hluk, a samozřejmě uspěchané tempo doby, v součtu znamenají, že až třetina lidí trpí chronickým nedostatkem spánku. Na příčinách z hlediska organismu nezáleží. Je jedno, zda musíte ráno "dobrovolně" brzy vstávat do zaměstnání, anebo naopak nemůžete nedoprovodně dlouhé hodiny usnout. Tělo nedostává, čeho si žádá. Podle nové studie přitom nedostatek spánku ohrožuje i oběhový systém – a víme už, jak přesně se tak děje. více

  • Odkud přišli stavitelé menhirů? Nový výzkum ukazuje na Francii První menhirové hroby vznikaly ve Francii, a to ještě před počátkem megalitické kultury

    MAGAZÍN 23. 2. 2019 18:01 - Člověk - 0

    Nepocházeli sice z malé galské vesničky na březích Bretaně, i tak ale můžeme tvůrce kamenných megalitických objektů vystopovat do Francie. Móda obřích hrobek a kamenných kruhů podle nového výzkumu vznikla před sedmi tisíci lety v okolí dnešní Paříže, odkud se podél pobřeží Atlantiku rozšířila do všech světových stran. Jedny z nejúžasnějších monumentů starověku tak dokládají i neobyčejně rozvinutou lodní dopravu na přelomu pozdní doby kamenné a doby bronzové. více