Člověk

Člověk

Topí se mrtvoly, nebo plavou? Věda dává překvapivou odpověď

Detektivky a policejní seriály nám po léta servírují obraz těl plovoucích na hladině. Skutečnost je ale mnohem složitější – a závisí na fyzice, biochemii, teplotě vody i způsobu, jakým člověk zemřel.
Člověk

Implantát velikosti borůvky dostal od FDA souhlas s klinickými testy na lidech. Cílem je léčba deprese, která nereaguje na žádné léky

Přibližně 30 procent lidí trpících těžkou depresí nereaguje uspokojivě na dvě nebo více lékových terapií. V USA to představuje téměř tři miliony dospělých, kteří každý den žijí s onemocněním, jež psychiatrie zatím nedokáže spolehlivě léčit. V dubnu 2026 schválila americká FDA zahájení prvního klinického hodnocení mozko-počítačového rozhraní určeného výhradně pro psychiatrické využití. Zařízení, které výzkumníci přirovnávají ke kontinuálnímu glukometru pro diabetiky — jen pro mozek — je velké jako borůvka a nevyžaduje otevřenou neurochirurgii.
Člověk

Cukr vám kazy nezpůsobuje. Ale pozor – to neznamená, co si myslíte

Od dětství nás rodiče, babičky a zubaři varují: jezte méně cukru, nebo vám shnijí zuby. Jenže věda říká něco trochu jiného – a pochopení tohoto rozdílu může změnit způsob, jakým se o své zuby staráte.
Člověk

10 000 kroků denně je reklamní slogan z roku 1965, ne vědecký cíl. Tři velké studie ukazují, kde skutečně leží hranice

Téměř každý, kdo kdy nosil chytré hodinky nebo fitness náramek, zná cíl: 10 000 kroků denně. Toto číslo je tak hluboce zakořeněno v populární kultuře zdravého životního stylu, že ho miliony lidí považují za medicínsky ověřenou normu. Není. Pochází z japonské marketingové kampaně z roku 1965, kdy výrobce pedometru Yamasa Tokei pojmenoval svůj produkt Manpo-kei — v překladu přibližně „měřič deseti tisíc kroků" — a zvolil číslo, které bylo kulaté, zapamatovatelné a vizuálně připomínalo japonský znak pro chůzi. Vědecké studie o mortalitě od té doby toto číslo soustavně zpochybňují.
Člověk

Dvě až tři kávy denně snižují riziko demence o 18 procent. Dosud největší studie sledovala 131 821 lidí po čtyři desetiletí

Demence postihuje celosvětově přes 55 milionů lidí a každý rok přibyde dalších 10 milionů nových případů. Přes desetiletí výzkumu neexistuje žádný lék, který by ji léčil nebo spolehlivě zastavil. Proto je každý modulovatelný rizikový faktor předmětem intenzivní vědecké pozornosti. Výzkumníci z Mass General Brigham, Harvardu a Broad Institute nyní přinesli dosud nejrozsáhlejší prospektivní data: kdo pravidelně pil dvě až tři šálky kofeinové kávy denně, měl o 18 procent nižší riziko demence než ten, kdo nepil žádnou. Čtyřicet tři let sledování, 131 821 účastníků, 11 033 dokumentovaných případů. A bezkofeínová káva tento efekt nepřinesla vůbec.
Člověk

Umělá inteligence překonala lékaře v diagnostice urgentních případů. Co to znamená pro budoucnost pohotovostní medicíny?

Urgentní příjem je jedním z nejnáročnějších klinických prostředí, jaká existují: lékaři rozhodují pod časovým tlakem, s neúplnými informacemi, v přeplněném prostředí o tom, kdo potřebuje péči okamžitě a kdo může čekat. Triáž — třídění pacientů podle naléhavosti stavu — je prvním a kriticky důležitým krokem celého procesu. Nová generace AI systémů trénovaná na statisících urgentních případů nyní v klíčových parametrech překonává tradiční skórovací systémy i výkon juniorních lékařů. Výsledky otevírají zásadní otázku: jakou roli by měla umělá inteligence v urgentní medicíně hrát?
Člověk

Poradní výbor CDC jmenovaný RFK Jr. zrušil doporučení očkovat novorozence proti hepatitidě B. Nové studie v JAMA vypočítaly cenu tohoto rozhodnutí

V prosinci 2025 odhlasoval poradní výbor pro imunizaci CDC (ACIP) osmičlennou většinou ukončení třicet let starého doporučení: vakcína proti hepatitidě B již není standardně předepisována pro všechny novorozence do 24 hodin po narození. Toto rozhodnutí přijal výbor, jehož všechny členy jmenoval ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. — muž, který před svým nástupem do funkce tvrdil bez důkazů, že vakcína proti hepatitidě B způsobuje autismus. Nyní, čtyři měsíce po hlasování, přicházejí dvě nezávislé modelovací studie publikované v JAMA Pediatrics s matematicky přesnou odpovědí na otázku, co toto rozhodnutí bude stát.
Člověk

Kurzweil: v roce 2029 dosáhneme bodu, kdy lékařský pokrok prodlouží náš život rychleji, než stárneme. Jak kontroverzní je tato myšlenka?

Smrt a daně jsou dvě nevyhnutelnosti lidského života — tak zní klasická sentencí. Alespoň jedna z nich by podle Raye Kurzweila nemusela platit ještě dlouho. Slavný futurista a former Google engineer v rozhovoru pro venture capital firmu Bessemer Venture Partners v roce 2024 zopakoval svou klíčovou předpověď: do roku 2029 dosáhne lidstvo takzvaného longevity escape velocity — bodu, kdy lékařský a technologický pokrok prodlouží průměrnou délku života rychleji, než jeden rok reálně ubíhá. Jde o jednu z nejdiskutovanějších futuristických predikcí současnosti — a stojí za to ji vzít vážně i ji podrobit kritickému pohledu.