Nová studie publikovaná v Nature Communications Earth & Environment ukazuje, že letecké emise by mohly být sníženy o více než polovinu, aniž by se omezil počet letů nebo cestujících. Analyzovala více než 27 milionů komerčních letů z roku 2023 a identifikovala tři hlavní strategie – nasazení nejúspornějších letadel, přechod na všechna ekonomická sedadla a maximalizace obsazenosti – které dokážou drasticky snížit uhlíkovou stopu letectví bez čekání na budoucí technologie nebo nové druhy paliv.

Kosterní pozůstatky a zuby datované do doby před 733 tisíci let před naším letopočtem, objevené v jeskyni Grotte à Hominidés v největším marockém městě Casablanca, naznačují, že moderní člověk (Homo sapiens) pochází z Afriky. Ostatky patří jeho blízkému druhu, společnému předkovi, od něhož se oddělil.

Stačí jen pár nocí vydatného pití a tělo může utrpět víc, než bychom čekali. Nový výzkum provedený na myších ukazuje, že nárazová konzumace alkoholu dokáže velmi rychle poškodit střeva a narušit jejich ochrannou funkci. A to i bez dlouhodobého nebo chronického užívání alkoholických nápojů.

Kdo vlastně věří konspiračním teoriím? Nejsou to nutně lidé s nízkým vzděláním ani ti, kdo by postrádali inteligenci. Nová studie naznačuje, že klíč k pochopení konspiračního myšlení leží jinde – v hlubokém pocitu nejistoty a nepohodlí v chaotickém světě.

Šachy jsou považovány za jeden z nejdokonalejších abstraktních herních systémů – logicky striktní, strategicky bohaté a symetricky vyvážené. Přesto někteří vědci a statistici nyní tvrdí, že klasické počáteční postavení figur není úplně spravedlivé, protože hráč s bílými figurami má mírnou výhodu už od prvního tahu. Nový přístup založený na náhodném nebo optimalizovaném rozmístění figurek, inspirovaný variantami šachu jako Chess960, by mohl hru vyrovnat a odstranit dlouhodobé předsudky o „spravedlivém“ startu.

Když New York zavedl poplatek za vjezd automobilů do centra Manhattanu, reakce byla předvídatelná: odpor, obavy a politické napětí. O půl roku později však data ukazují jiný obraz. Nová vědecká studie publikovaná v prestižním časopise npj Sustainable Mobility and Transport odhaluje, že mýtné neovlivnilo jen dopravní chování, ale postupně proměnilo i postoje veřejnosti a to, co lidé považují za „normální“ způsob pohybu po městě. Výsledky naznačují, že dopravní politika může fungovat nejen jako ekonomický nástroj, ale i jako katalyzátor hlubší společenské změny.