Člověk
Člověk
Největší inovace ve zdraví za 2025, roce, kdy medicína udělala skok
10. 1. 2026
|
Miroslav Krajča
Rok 2025 se zapsal do dějin medicíny jako jeden z nejvýznamnějších let poslední dekády. Od nových kapek proti staroblé dalekozrakosti, které dávají pacientům jasný zrak na mnoho hodin, přes inovativní techniky pro dětské transplantace srdce až po možné terapie, které přinášejí dlouhodobou remisi závažných typů rakoviny – letošní přelomové objevy dokazují, jak rychle se zdravotnictví mění a jak rychle mohou technologie a věda zásadně ovlivnit kvalitu i délku lidského života.
Člověk
Věříte konspiračním teoriím? Máme pro vás nelichotivou zprávu
9. 1. 2026
|
Radek Chlup
Kdo vlastně věří konspiračním teoriím? Nejsou to nutně lidé s nízkým vzděláním ani ti, kdo by postrádali inteligenci. Nová studie naznačuje, že klíč k pochopení konspiračního myšlení leží jinde – v hlubokém pocitu nejistoty a nepohodlí v chaotickém světě.
Člověk
Šachy nejsou úplně fér. Vědci navrhují nový způsob začátku hry pro vyrovnanější duel
8. 1. 2026
|
Miroslav Krajča
Šachy jsou považovány za jeden z nejdokonalejších abstraktních herních systémů – logicky striktní, strategicky bohaté a symetricky vyvážené. Přesto někteří vědci a statistici nyní tvrdí, že klasické počáteční postavení figur není úplně spravedlivé, protože hráč s bílými figurami má mírnou výhodu už od prvního tahu. Nový přístup založený na náhodném nebo optimalizovaném rozmístění figurek, inspirovaný variantami šachu jako Chess960, by mohl hru vyrovnat a odstranit dlouhodobé předsudky o „spravedlivém“ startu.
Člověk
Když si město zvykne platit za vjezd: Jak mýtné v New Yorku změnilo společenské normy
8. 1. 2026
|
Miroslav Krajča
Když New York zavedl poplatek za vjezd automobilů do centra Manhattanu, reakce byla předvídatelná: odpor, obavy a politické napětí. O půl roku později však data ukazují jiný obraz. Nová vědecká studie publikovaná v prestižním časopise npj Sustainable Mobility and Transport odhaluje, že mýtné neovlivnilo jen dopravní chování, ale postupně proměnilo i postoje veřejnosti a to, co lidé považují za „normální“ způsob pohybu po městě. Výsledky naznačují, že dopravní politika může fungovat nejen jako ekonomický nástroj, ale i jako katalyzátor hlubší společenské změny.
Člověk
Tajemství žvýkačky: Co nám řekla věda o našem pudu žvýkat
7. 1. 2026
|
Miroslav Krajča
Perex:Žvýkačka je všudypřítomná drobnost – v kapsách studentů, na lavičkách i v autech – ale proč ji lidé opravdu milují, to vědci stále přesně neví. Nové výzkumy naznačují, že jednoduchý akt žvýkání má reálné účinky na mozek, pozornost i stres, i když jeho přitažlivost překračuje pouhou chuť. Tento fenomén, který se datuje tisíce let zpět do prehistorie, je dnes studován nejen lingvisty a antropology, ale i neurovědci a psychologickými experty
Člověk
Přehlížený dopad domácího násilí. Mozky žen jsou poškozené
7. 1. 2026
|
Radek Chlup
Ženy, které zažily domácí násilí a utrpěly poranění hlavy, trpí poruchami paměti a řeči v důsledku poškození mozku. S těmto znepokojivými výsledky přišla australská studie, která poukázala na skryté nebezpečí takových incidentů.
Člověk
Genetický kód dlouhověkosti odhalila DNA ženy, která se dožila 117 let
6. 1. 2026
|
Miroslav Krajča
Když Maria Branyas Morera zemřela ve věku 117 let a 168 dní, předala vědcům víc než vzpomínky. Její genetická výbava, metabolismus a mikrobiom se staly klíčem k pochopení, jak může lidské tělo udržet zdraví a vitalitu hluboko za hranicí běžného věku. Nová studie, která analyzuje vzorky její DNA, otevírá dveře k pochopení biologických mechanismů, které mohou způsobit, že stárnutí není synonymem pro nemoc a úpadek.
Člověk
Deníky, které změnily dějiny: Jak osobní zápisky nově definují naši minulost
5. 1. 2026
|
Miroslav Krajča
Osobní deníky psané v různých částech světa a v průběhu staletí odhalily lidské zkušenosti tak živé a autentické, že přepsaly naše chápání klíčových událostí. Od skrytých zápisků během druhé světové války až po detailní vědecké a politické popisy – tyto deníky nejsou jen soukromými zpověďmi, ale staly se nezastupitelnými historickými dokumenty, které rozšiřují i někdy opravují oficiální výklady minulosti.