• Kvůli vysoké poptávce pěstují zemědělci quinou i na místech, kde se jí tolik nedaří a nezíská tak všechny cenné živiny Prudce módní potravina ztrácí živiny. Stane se obyčejným zrním?

    MAGAZÍN 22. 4. 2018 13:36 - Magazín - 0

    Příliš zájmu o takzvané superpotraviny, které patří do jídelníčku lidí dbajících o zdravou výživu, ohrožuje jejich kvalitu a množství cenných látek. Z quinoy nebo třeba kawichy se tak kvůli nadprodukci může stát jen další obyčejné "zrní". více

  • Německá loď Tirpitz byla svého času největší bitevní lodí na světě Nacistické chemikálie zabíjely i stromy. Aby skryly obří bitevní loď

    MAGAZÍN 21. 4. 2018 19:52 - Magazín - 0

    Obávaná německá bitevní loď Tirpitz měla během druhé světové války bránit možnému vylodění spojenců v Norsku. Aby ji spojenci ukrytou v norských fjordech nenašli, maskovali ji chemickou mlhou. Ta sice tři roky plavidlo chránila, ale okolní stromy poškodila tak, že se z toho vzpamatovávají ještě dnes.  více

  • Sedmdesát procent mořských ryb má ve střevech mikroplasty. Ilustrační snímek Mikroplasty má ve střevech sedmdesát procent mořských ryb

    21. 4. 2018 17:21 - Příroda - 0

    Sedm z deseti mořských ryb žijících ve středně hluboké vodě na volném moři má ve střevech mikroplasty, na které se mohou vázat toxické látky. Prostřednictvím tuňáků, mečounů a dalších dravců, kteří je uloví, se mohou dostat i do lidského těla. více

  • Vraždy ve světě zvířat: Samec kosatky s matkou brutálně utopili cizí velrybí mládě Když jde o rodinu, neznají kosatky bratra

    MAGAZÍN 20. 4. 2018 17:46 - Příroda - 0

    Zabíjení nepříbuzných mláďat je v přírodě překvapivě běžné, vyskytuje se hlavně u zvířat, která žijí ve skupinách a rodí mláďata celý rok. Tento typ chování je pro samce výhodný ze dvou důvodů. Odstraní potomka nebo potomků samcových konkurentů, a navíc zabití mláděte obvykle urychlí návrat samice do říje. Tento typ chování byl pozorován u více skupin živočichů. Nyní poprvé i u kosatek. více

  • Prskavci vědí, jak přežít svou smrt Brouk prskavec trumfne i Karkulku. Z žabího žaludku unikne takřka dvě hodiny po sežrání

    17. 4. 2018 18:06 - Příroda - 0

    Jak nás učí pohádka o Červené Karkulce, když zvíře spolkne svou kořist, ještě nemusí mít vyhráno. Pravda, velcí dravci mají ve zvyku svou kořist před pozřením roztrhat. Po zásahu dřevorubce by tak zřejmě Karkulka nevyšla ven z vlčích útrob v původním stavu. U jiných predátorů by ale mohla mít daleko větší štěstí. Vyprávět by mohly hlavně žáby, z jejichž trávicího traktu nezřídka uniknou různé larvy, brouci, ale i malí hadi. O moc lépe na tom al nejsou ani ryby, nebo dokonce ptáci, jejichž trávicím traktem mohou beze skvrnky projít nestrávení plži. I v takovém případě by ale hrdinka dětské pohádky mohla jen tiše závidět pravému přeborníku v přežívání zdánlivě ztracených situací – brouku prskavci. více

  • Golfský proud ovlivňuje teplotu na celé planetě Potvrzeno: Golfský proud se zpomalil. Kvůli změnám klimatu

    13. 4. 2018 18:03 - Příroda - 0

    Golfský proud, který hraje klíčovou roli v distribuci tepla na Zemi, se během posledních zhruba sto let výrazně zpomalil. Podle studie mezinárodního týmu vědců prudí pomaleji dokonce o 15 procent, může za to globální oteplování. Zatím není jasné, jak se to odrazí na celosvětovém klimatu.  více

  • Ilustrační snímek Sopečná apokalypsa v době kamenné možná nebyla pro lidi tak zdrcující

    12. 4. 2018 17:43 - Příroda - 0

    Jedním z opakujících se námětů postapokalyptických knih a filmů je nukleární zima v důsledku obrovského množství prachu vrženého do atmosféry při atomové válce. Dávní lidé si možná něco takového opravdu zažili, samozřejmě však nešlo o atomový výbuch. Před 74 tisíci lety došlo k erupci vulkánu Toba na Sumatře. Byl to největší sopečný výbuch v posledních dvou milionech let. více

  • Proč jsou vodní savci tak velcí? Za vším zřejmě stojí energetická rovnováha Ilustrační snímek

    11. 4. 2018 18:27 - Příroda - 0

    Zatímco největší suchozemský čtyřnožec, slon, váží kolem deseti tun, plejtvák obrovský bez problémů dosáhne i na dvacetinásobek. Nejméně desetinásobný rozdíl nalezneme i v délce a celé srovnání korunuje fakt, že dospělý slon nemusí dosahovat ani velikosti velrybího jazyka. Dobrá, řeklo by se, velryby jsou jednoduše velké. Podobné formy gigantismu ale nalezneme také u dalších skupin savců, které přešly do vodního prostředí. Jaké zákonitosti za zvětšováním vodních savců stojí? Nebo je snad celý trend pouze výsledkem náhody? více

  • V New Yorku žijí mimo jiné tisíce mývalů Příroda ve stínu betonu: V New Yorku žije více než 600 druhů zvířat

    7. 4. 2018 17:30 - Příroda - 0

    Po Manhattonu pobíhají veverky a mývalové, po Staten Islandu dvě tisícovky jelenů, v Brooklynu hnízdí sovy, po Bronxu běhají kojoti a na jeho skalách odpočívají tuleni. New York plný mrakodrapů je - ač se to může zdát překvapivé - pro volně žijící zvířata téměř rájem.  více

  • Mít ve střevech škrkavky nemusí být žádná katastrofa, likvidují tuk Škrkavka jako nečekaný pomocník: Svým hostitelům likviduje tukové zásoby

    6. 4. 2018 18:18 - Příroda - 0

    Obezita společně s dalšími civilizačními chorobami trápí stále více lidí, a to hlavně ve vyspělých státech. Podle některých hypotéz za to může to, že žijeme v příliš čistém prostředí a chybí nám kontakt s parazity, kteří dříve běžně sídlili v našich střevech. Přitom taková škrkavka se člověku může skutečně hodit, když chce zhubnout. více

  • Křídla škvorů popírají zákony matematiky Škvoří křídla: Zázrak obcházející matematické zákony

    4. 4. 2018 17:36 - Příroda - 0

    Škvory obvykle bereme za obyčejný, možná trochu otravný, hmyz. Vzrušit nás na nich obvykle dokáže jen hemživá mrštnost, se kterou po odhalení zaplují do nejbližší štěrbiny, a s tím spojené historky o zalézání do uší. Anglický název škvorů, earwig, dokonce můžeme ze staré angličtiny přeložit jako "ušní brouci". Škvoři přitom do uší nezalézají o nic častěji než jakýkoli jiný hmyz a nějaké propichování bubínku klíšťkami na zadečku je holý nesmysl. Tvrdé tvarované štěty slouží škvorům při páření, lovu, nebo obraně. Jazykovědci proto soudí, že známá povídačka vznikla mezi prostým lidem až druhotně a původně dalo název "ušním broukům" něco docela jiného – jejich křídla. více

  • Zvířata, která už nespatříme: Stala se obětí chamtivosti i pověr Kozoroh pyrenejský se nedožil 21. století

    MAGAZÍN 29. 3. 2018 19:43 - Magazín - 0

    Minulý týden uhynul v Keni poslední samec nosorožce bílého tuponosého Sudán. Na světě už zůstaly jen dvě neplodné samice, a navzdory jisté naději, již skýtá moderní věda, je tu další druh na pokraji vyhynutí. Připomeňte si zvířata, která, převážně kvůli lidem, už patrně nikdy živá neuvidíme, byť sem tam dochází k pokusům o jejich "vzkříšení". více

  • Erupce sedmé kategorie mohou způsobit události přibližující se apokalypse. Ilustrační snímek Erupce sedmé kategorie mohou způsobit apokalypsu. Možná ještě během našeho života

    27. 3. 2018 17:47 - Příroda - 0

    Mezi různými druhy katastrof spadají sopečné výbuchy mezi ty nebezpečnější. Jak výmluvně dokazují třeba starověké Pompeje, i docela běžné erupce mohou pod přívalem lávy a popela pohřbít celá města. V posledních letech upoutaly pozornost veřejnosti takzvané supervulkány – sopky, které dokáží při jediné erupci vychrlit přes tisíc krychlových kilometrů materiálu. Navzdory jejich ničivé síle jsou ale výbuchy takovýchto sopek extrémně vzácné. O něco menší erupce, které bychom ale stále mohli zařadit do škatulky "kataklyzmatické", však nastávají daleko častěji. Co o nich vlastně víme a dokážeme je alespoň do určité míry předvídat? více

  • Vědci znovuvytvořili LUCA pomocí E. coli. Ilustrační snímek LUCA opět ožívá. Vědci znovuvytvořili nejstarší známý život na Zemi

    25. 3. 2018 17:39 - Příroda - 0

    Naše planeta byla mladá a ještě doutnala po posledním impaktu pozdního velkého bombardování, když kdesi v oceánech vznikl z anorganických chemických reakcí náš nejstarší společný předek - skutečně živá bytost. Tento hypotetický jednobuněčný organismus dnešní evoluční teorie nazývají Poslední univerzální společný předek alias LUCA (Last Universal CommonAncestor). Vědcům z univerzity v Groningenu se jej však nyní podařilo znovu přivést k životu. více

  • Netypické jezero v plné kráse Jezera hrají úžasnými barvami. Jak se to stalo?

    GALERIE 24. 3. 2018 18:56 - Příroda - 0

    Jezera, jež hrají odstíny od rudé po oranžovou jsou na různých částech zeměkoule, jedno však mají společné. Všechna nabízejí podívanou, z níž se tají dech.  více

  • Drony objevily utajené superkolonie tučňáků. Čítají 750 tisíc párů Vědci objevili nové superkolonie tučňáků kroužkových

    22. 3. 2018 17:51 - Příroda - 0

    Satelitní snímky a průzkum pomocí dronů objevili u severovýchodního výběžku Antarktického ostrova obří, dosud skrytou, kolonie zhruba tři čtvrtě milionu hnízdících párů tučňáků kroužkových. O tom, že v oblasti tučňáci žijí, se vědělo, rozsah kolonií ale odborníky překvapil. Dosud známá populace se tak díky nim více než zdvojnásobila. více

  • Najin a Fatu, poslední dvě samice nosorožce severního bílého Budeme oživovat mrtvé, nebo je necháme jako memento?

    MAGAZÍN 22. 3. 2018 15:32 - Magazín - 0

    V pondělí uhynul v Keni Sudán, poslední samec nosorožce severního bílého, nebo chcete-li tuponosého severního. Teď na celém světě žijí už jen dva exempláře tohoto druhu: Sudánova dcera Najin a jeho vnučka Fata. Obě jsou neplodné. Vědci se přesto budou snažit zachránit druh umělou reprodukcí s využitím odebraných vzorků Sudánova spermatu. Má to ale smysl? Mají si lidé hrát na pánaboha? více

  • Ilustrační snímek Hluboko pod povrchem Země se zřejmě nachází vodní kapsy

    20. 3. 2018 18:09 - Příroda - 0

    Vodu jsme na Zemi zvyklí vídat ve formě řek, jezer a moří na povrchu. Konec konců, nepříliš hluboko pod zemí se nachází naše žhavé planetární jádro, které s představou tekuté vody příliš neladí. Analýza diamantů vyvržených z nitra Země nám však naznačuje, že realita je trochu složitější a pod povrchem se mohou nacházet vodní rezervoáry v tekuté podobě. více

  • Poslední žijící samec nosorožce severního bílého Sudán Uhynul poslední samec nosorožce bílého, zbyly už jen dvě samice. Vymře celý druh?

    AKTUALITA 20. 3. 2018 13:10 - Aktuality - 0

    Poslední žijící samec nosorožce severního bílého jménem Sudán uhynul v pondělí v keňské rezervaci Ol Pejeta. Asi pětačtyřicetiletý nosorožec byl utracen kvůli vážným zdravotním problémům - trápila ho infekce v noze a další potíže. Zvíře patřilo zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem. Jeho smrt může znamenat vymření celého druhu, naděje je ve vědě.  více

  • Pravěký archaeopteryx zřejmě mohl létat jako bažant Umělecké zpodobnění Archaeopteryxe

    19. 3. 2018 17:35 - Příroda - 0

    Archaeopteryx je jeden ze symbolů dinosaurů podobných ptákům, přesto jeho letecké schopnosti nebudí příliš důvěru. O tom, zdali slavný archaeopteryx mohl sám létat, anebo jen plachtit, se dlouho vedou spory. Nejnovější práce využívající detailních rentgenových snímků se však staví na stranu toho, že ikonický archeopteryx mohl létat minimálně stejně neohrabaně jako křepelky. více