• Umělé maso z laboratoří by přírodě pomoct nemuselo, myslí si nová studie

  21. 2. 2019 19:59 - Příroda - 0

  O tom, že jednou budeme "pěstovat maso v kádích", mluvil už v první polovině 20. století i Winston Churchill. Teprve v posledních letech se ale zdá, že pokrok na poli biochemie může skutečně přinést i reálné naplnění této vize. První burger vypěstovaný ze zvířecích buněk byl oficiálně sněden v roce 2013 v Londýně a od té doby segment umělého masa výrazně poskočil vstříc realizaci. Zdá se však, že s avizovanou ekologičností umělých burgerů to nemusí být tak růžové, jak se doposud zdálo. více

• Dokonalí už 385 milionů let. Vědci si posvítili na ranou evoluci žraloků

  18. 2. 2019 18:01 - Příroda - 0

  Na dnešní Zemi bychom těžko hledali dokonalejší predátory, než jsou nádherně smrtící žraloci. Proudnicově tvarované tělo, skvělý čich, schopnost vnímat elektrické signály, ostré, neustále dorůstající zuby. Není divu, že se ze žraloků s přispěním filmů jako Čelisti stali jedni z nejobávanějších dravců. A to i přesto, že se přirozené prostředí těchto paryb s tím naším takřka míjí, většina žraloků neloví kořist lidské velikosti a těm zbylým lidé nechutnají. Jak se ale tito "králové moří" vyvinuli z dřívějších rybovitých obratlovců? Odpověď na tuto otázku nedávno poodhalil výzkum amerických a britských paleobiologů. více

• Pod Grónským ledovcem se objevil druhý kráter po dopadu asteroidu

  15. 2. 2019 17:54 - Příroda - 0

  Vědci z agentury NASA objevili pod grónským ledovým příkrovem další potenciální kráter po dopadu asteroidu. Nový útvar se navíc nachází jen 183 kilometrů od kráteru jiného, který byl objeven teprve před několika málo měsíci. Zvyšuje se tak možnost, že Grónsko bylo teprve nedávno svědkem masivní srážky Země s několika kosmickými fragmenty, které mohly napomoct prodloužení poslední doby ledové. více

• Pruhy divokých rostlin by mohly snížit míru užívaných pesticidů

  11. 2. 2019 17:54 - Příroda - 0

  Používání pesticidů je dnes stejně tak běžné, jako i nepopulární. Nový britsko-švýcarský výzkum ale potenciálně slibuje postřiky snížit nebo dokonce eliminovat. Jeho tajemství spočívá v poskytnutí prostoru přirozeným predátorům bojujícím proti škůdců. Svůj domov přitom mají najít v úzkých pruzích divoce rostoucích rostlin. více

• Nová zlatá horečka: Chrání ledová slonovina životy slonů?

  GALERIE MAGAZÍN 9. 2. 2019 09:46 - Magazín - 0

  Číňané se umění vyrobeného ze sloních klů nechtějí vzdát ani po zákazu dovozu a prodeje slonoviny, a tak přesedlali na mamutí kly. Radost z toho mají hlavně na Sibiři - kde poptávka po "ledové slonovině" vyvolala mezi místními lovci a rybáři úplnou zlatou horečku. více

• Elektrárna láká žraloky. Vědci netuší, proč

  MAGAZÍN 7. 2. 2019 18:36 - Příroda - 0

  Moře kolem severoizraelského města Hadera se hemží stovkami ohrožených žraloků hnědých, kteří by zde "správně" neměli co dělat. Láká je tam místní elektrárna, ze které do moře proudí teplá voda. Zda za nezvyklým jevem stojí jen teplo, nebo i něco víc, se zatím vědcům nedaří zjistit.  více

• Čína naklonovala makaky. Mohli by snížit pokusy na zvířatech

  MAGAZÍN 26. 1. 2019 18:02 - Příroda - 0

  Jen dva měsíce po čínském oznámení prvních geneticky modifikovaných novorozeňat nyní přišli vědci z Říše středu s další novinkou. Podařilo se jim totiž úspěšně naklonovat pětici makaků z jediného geneticky upraveného primáta. Blíží se planeta opic? Spíše naopak - čínský vynález totiž slibuje svět s výrazně menším počtem pokusů na zvířatech. více

• Tygři zaskočili ochránce přírody. Jejich počet v nepálské džungli se zdvojnásobil

  MAGAZÍN 24. 1. 2019 19:06 - Příroda - 0

  Tvrdá opatření proti pytlákům a důrazná ochrana v nepálských národních parcích přinesly skvělé výsledky. Populace tygrů, kterým hrozilo vyhynutí, se v zemi za posledních deset let téměř zdvojnásobila. Nyní tam podle analýzy fotografií žije 235 dospělých šelem, zatímco v roce 2009 jich tam zbývalo jen 121. více

• Geneticky upravená pokojovka umí čistit ovzduší

  MAGAZÍN 20. 1. 2019 18:19 - Příroda - 0

  Znečištění vzduchu v domácnostech by mohly pomoci snižovat geneticky upravené rostliny. Vložením králičího genu do obyčejné pokojové květiny dosáhli vědci z Washingtonské univerzity toho, že rostlina dokáže rozkládat chemické látky, jako je benzen či chloroform. více

• Větší než dinosauři. Seznamte se s lisowiciemi, slony triasu

  18. 1. 2019 18:02 - Příroda - 0

  Když by se na vás koncem triasu řítila třímetrová bestie s vizáží rozzuřeného nosorožce, nejspíše byste ji (tedy, pokud byste zrovna nebrali nohy na ramena) tipovali na dinosaura. Podle nejnovějších objevů ale mohlo jít o docela jiného tvora. Navzdory zažitým představám vás totiž do země nemusel zadupávat tvor z evoluční linie zahrnující dinosaury a ptáky, ale jeden z našich evolučních "bratranců" – savcovitý plaz rodu Lisowicia. více

• Evropské sucho není podle české studie tak vážné, časem se ale může zhoršit

  MAGAZÍN 17. 1. 2019 18:54 - Příroda - 0

  Česko loni završilo čtvrtý rok srážkového deficitu. Vyšší míra deště a sněžení z počátku nového roku naznačuje, že by se suchem mohl být konec, tedy prozatím. Dle nové české studie pod vedením Martina Hanela z České zemědělské univerzity v Praze však ani sucho z posledních let nebylo tak drastické – alespoň ve srovnání s dřívějšími zaznamenanými suchými obdobími. více

• Květy z doby dinosaurů. Krytosemenné rostliny jsou nejméně o 50 milionů let starší

  13. 1. 2019 18:32 - Příroda - 0

  Legendární film Jurský park proslul scénou, ve které hrdinové poprvé uvidí dinosaury – obrovské brachiosaury – po příletu na ostrov Isla Nublar. Tomuto výjevu předchází daleko méně působivá, ale z vědeckého hlediska neméně pochopitelná scéna, při které se paleobotanička podivuje přítomnosti dávno vymřelých kapradin. Druhohory přitom byly stejně tak dobou opeřených teropodů, raných ptáků, nočních savců jako explozivního rozvoje krytosemenných rostlin. Zejména o počátcích poslední zmíněné skupiny toho příliš nevíme. Důležité nálezy z Číny, které posouvají stáří krytosemenných rostlin až o padesát milionů let, by ale situaci mohly výrazně změnit. více

• Pozoruhodná irská půda zametla s rezistentními bakteriemi

  9. 1. 2019 18:54 - Příroda - 0

  Nestává se často, že by vědci hledali nové léky v análech lidové moudrosti. Nová studie, která identifikovala unikátní kmen bakterií produkujících silná antibiotika, však byla inspirována právě příběhy o léčivé půdě v severoirském kraji Boho. Krom potenciální nové zbraně proti rezistentním patogenům práce naznačuje i nečekané multioborové možnosti archeologie, historie a kulturní antropologie. více

• Vědci poprvé v přímém přenosu pozorovali, jak bakterie 'kradou' DNA z okolí

  VIDEO 7. 1. 2019 18:01 - Příroda - 0

  "Vyšší" organismy se při výměně genetické informace omezují takřka výhradně na sex. Ať už jde o rostliny, houby, živočichy nebo prvoky, jiná než přísně regulovaná pohlavní cesta výměny genů prakticky nepřichází v úvahu. Jak by řekl Jára Cimrman: "Nuda nuda, šeď šeď". Zato takové bakterie si mohou dovolit učiněné zvrhlosti. Jednou z nich je přímý příjem DNA z prostředí odborně zvaný transformace. Problém je, že transformaci donedávna nikdo přímo nepozoroval, natož aby zmapoval detaily tohoto procesu. S pomocí moderních molekulárně-biologických a mikroskopických technik se nám ale transformace dostala na dosah. více

• Vědci zefektivnili fotosyntézu. Zlepšili tak růst rostlin o 40 procent

  6. 1. 2019 18:11 - Příroda - 0

  Ačkoliv se tempo populačního růstu postupně celosvětově snižuje, vize budoucnosti lidstva je nemilosrdná – stále míříme k 9 až 11 miliardám lidí na planetě. Dojde-li na radikální prodloužení lidského života, může tento počet růst ještě více. Chceme-li nakrmit lidstvo na stále méně stabilní planetě, nebude zřejmě jiná možnost, než sáhnout po geneticky upravených plodinách. Unikátní americký výzkum nyní přišel s metodou, jak pomocí promování specifických genů navýšit biomasu rostlin až o 40 procent. více

• Opeřenci s taktikou ještěrek. Barmský jantar odhaluje nečekané taje evoluce ptáků

  4. 1. 2019 18:31 - Příroda - 0

  Zabalit slepici do hlíny, upéct a potom krustu i s pery sloupnout. Kdo by řekl, že podobným způsobem kdysi vznikly i jedny z nejvýznamnějších ptačích zkamenělin. Pravda, roli obyčejné hlíny zastala pryskyřice, z níž se po odpaření těkavých terpenů a dalších chemických přeměnách stal jantar. Jinak ale události nabraly stejný spád, jako když si kdysi lidé chtěli připravit drůbež. Díky tomu v barmském jantaru z jihovýchodní Asie nacházíme mimořádně zachovaná pera ptáků, kteří se zdejšími lesy proháněli v období křídy. Jak potom ukazuje nejnovější výzkum, před 99 miliony let nabýval ptačí pokryv těla nevídaných podob a mohl zahrnovat dokonce i nápadná, ale lehce vytrhnutelná pera s rolí důmyslné návnady. více

• Život na Zemi je už za zenitem, skončí do miliardy let

  MAGAZÍN 2. 1. 2019 18:05 - Příroda - 0

  Když se začne mluvit o zániku naší planety, obvykle se při tom handluje s cifrou pět miliard let. Tou dobou by totiž mělo Slunce vstoupit do finální fáze svého života a měnit se v rudého obra. Taková solární expanze přitom může spolknout i naši planetu! Ve skutečnosti se však život na Zemi takto žhavého konce nejspíše bát nemusí - pro většinu forem života bude totiž planeta jejich hřbitovem už zhruba za 500 milionů let. Poznejte, co nás čeká a nejspíše nemine.  více

• Fúzní rekordy i atom uvnitř atomu: Pamatujete si rok 2018 ve fyzice a astronomii?

  30. 12. 2018 18:04 - Příroda - 0

  Tvrdá stránka vědy i v roce 2018 pokračovala v rozšiřování našeho povědomí o životu, vesmíru a vůbec. Ať už to byly pozorování elementárních částic, pozorování kosmických jevů anebo astronomická pozorování s pomocí elementárních částic, po letošku víme více o zemském jádře, roli vody ve vesmíru nebo třeba Higgsově bosonu. Většina výzkumů je čistě vědeckého rázu - existují však i příklady praktičtějšího využití vysoké fyziky. Připomeňme si, co vše věda odhalila v roce 2018.  více

• Kořeny života i odhalení kolem neandrtálců: Pamatujete si rok 2018 v evoluci a archeologii?

  MAGAZÍN 28. 12. 2018 18:19 - Příroda - 0

  Bádání po historii života i lidské civilizace letos doznalo hned několika překvapivých zvratů. Stále více je znát, že mimoevropské civilizace měly mnohdy vysoce pokročilé znalosti – ačkoliv je nutně ne vždy musely aplikovat ku prospěchu svých či sousedních společností. Odhalili jsme však i kořeny života, změnili definici mitochondrie a sňali i křivdu z neandrtálců. Připomeňte si, co vše evoluční vědci, archeologové a historici zjistili o nás samotných v roce 2018. více

• V zemské kůře zřejmě existuje celý další nepoznaný biom

  GALERIE 20. 12. 2018 18:47 - Příroda - 0

  To, že se pod našima nohama může rozkládat celý širý svět, si lidé představovali již ve starověkých mýtech. Přibývají však důkazy, že v pozemské kůře skutečně existuje celá nová biosféra plná nepoznaných mikroorganismů. Nejnověji vědci v rámci desetiletého projektu zveřejnili čerstvé odhady hmotnosti této biomasy – výsledky rozměrů podzemního biomu předčily dosavadní očekávání. více