• Trilobiti během kabrické exploze V Číně objevili nejstarší otisky nohou živočicha na souši

    21. 6. 2018 18:43 - Příroda - 0

    Byť si dnes pod pojmem "život" většina z nás asi jako první vybaví suchozemské živočichy a rostliny, souš byla na Zemi paradoxně až poslední výspou, kam se organismy vydaly. Ještě něco málo před půlmiliardou let nazpět byla souš jenom o málo živější než povrch Měsíce. Drtivá většina organismů obývala moře – okamžik toho, kterak první živočichové "přeskočili" na souš je proto ve vývoji dnešní majority života doslova revoluční. Aktuální studie, která nalezla zatím nejstarší "krůčky" prvních živočichů, posouvá počátek kolonizace souše celých 546 milionů let nazpět.   více

  • Vzhled pralesničce slouží jako varování i jako maskování Jak se maskovat a zároveň strašit? Pralesničky rozlouskly zdánlivý paradox

    19. 6. 2018 18:50 - Příroda - 0

    Jedovaté žáby pralesničky jsou ikonickými představiteli organismů s výstražným zbarvením. Jejich pestré neonové barvy už dopředu signalizují, že pozření žáby nebude jen tak. Případní dravci, pokud otravu přežijí, si díky němu mohou rychle, snadno a trvale zafixovat, jakým odstínům či vzorům se příště vyhnout. Pralesničky umí ještě víc - nejenže svým zbarvením straší, ale v tu pravou chvíli ho mohou použít i jako účinné maskování. více

  • Jako pokusné zvíře vědci rádi používají plže zeje kalifornského Vědci poprvé přenesli vzpomínku mezi dvěma bytostmi. Zatím u plžů

    6. 6. 2018 18:19 - Příroda - 0

    Jedním z nejrozšířenějších zobecňujících mýtů kolem lidského mozku je tvrzení, že jde "pouze o biologický počítač". Ne snad, že by tvrzení nebylo velmi zjednodušeně pravdivé – ve srovnání s mozkem jsou však běžné počítače extrémně primitivní systémy operující na extrémně primitivním jazyku. Způsob, jakým provádí "operace" náš vlastní mozek, je nám do velké míry stále neznámý. Pomalu však i na této frontě činí věda pokroky. Nejnověji skrze přenos primitivní vzpomínky mezi dvěma zvířecími mozky. více

  • Globální oteplení má i svá pozitiva. Zemědělství se bude dařit i u polárního kruhu Zatím se s pěstováním zemědělských plodin na Aljašce jen experimentuje. Ilustrační snímek

    4. 6. 2018 18:12 - Příroda - 0

    O globálních změnách klimatu většinou slýcháme v čistě negativních souvislostech. Samozřejmě pravda, že rizika plynoucí z dalekosáhlých změn teplot a srážek, výkyvů počasí i transformací celých ekosystémů můžeme jen těžko popřít. Jako každé změny ale mají i tyto transformace kladné a záporné stránky. Jednu z těch světlejších nedávno zdokumentovali kanadští, čínští a britští vědci ve vědeckém žurnálu Scientific Reports. S nasazením sofistikovaných počítačových modelů zjistili, že se zemědělské oblasti mohou do konce století rozšířit směrem na sever až o 1200 kilometrů. Než ale sebereme motyky a vydáme se na Sibiř, měli bychom zmínit i několik háčků, které tato zpráva skrývá. více

  • Plastový odpad je všude. Ilustrační snímek Plasty 'obsadily' i nejopuštěnější místo na Zemi. Kvůli vesmírným agenturám

    MAGAZÍN 2. 6. 2018 19:45 - Magazín - 0

    Je to definitivní! Plasty jsou skutečně už všude. Pronikly i na to nejopuštěnější místo na Zemi - do tichomořské oblasti Point Nemo. Ve vodě tam plave až 26 kusů plastů na metr krychlový. Svůj díl na tom mají i vesmírné agentury, které oblast pro její odlehlost využívají jako odpadkový koš pro vyřazené družice a kosmické lodě. více

  • Za podobné složení mikrobiomu může i sdílené prostředí. Ilustrační snímek Psí mikroflóra je překvapivě podobná lidské

    31. 5. 2018 18:27 - Příroda - 0

    Stačí jen trochu upravit složení střevní mikroflóry a otevře se cesta ke snadnějšímu boji s epidemií obezity a civilizačních chorob. K jeho lepšímu poznání vědcům poslouží psi - podle nejnovějšího výzkumu mají totiž mikrobiom tak podobný lidskému, že jsou přímo ideálním modelovým zvířetem. Navíc i lidské studie - například o obezitě - lze aplikovat i na psy.  více

  • Velemlok čínský Obrácená Válka s mloky: Největší pozemský obojživelník se dostal na hranu vyhubení

    30. 5. 2018 18:11 - Příroda - 0

    Málokterá země má s obřími mloky tak intimní pouto, jako Česká republika. Válka s mloky se stala jedním z nejznámějších děl Karla Čapka, velemlokům čínským je věnován celý pavilón v pražské ZOO a příslušník stejného druhu darovaný Čínskou lidovou republikou desítky let přežíval v chovech Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. O to podstatnější jsou pro nás výsledky nejnovějšího mezinárodního výzkumu zaměřeného velemloky čínské. Podle něj se tento kdysi běžný druh dostal v divoké přírodě na hranu vymření. Člověk, zdá se, pomalu provádí válku s mloky v opačném gardu. více

  • Jak z dinosaurů vznikli ptáci? Ikonický Ichthyornis odhaluje evoluci zobáku Nálezy lebky Ichthyornise odhalují, jak vznikl ptačí zobák

    27. 5. 2018 18:20 - Příroda - 0

    To, že dinosauři nevymřeli, dnes ví každé malé dítě. Pravda, už se nesetkáme s takovými obry, jako byli Tyrannosaurus rex nebo Diplodocus. S dominancí obřích plazů ve všech suchozemských ekosystémech už to také není tak růžové, jako bývávalo. Jedna linie dinosaurů však vymírání na konci druhohor přežila a my se s jejími potomky setkáváme dodnes. Jde samozřejmě o ptáky. Konkrétní evoluční cesta, na které se z dvounohých teropodních dinosaurů stali drobní, obratní a aktivně létající ptáci, ale pořád skrývá řadu tajemství. Jedním z nich je, jak a kdy se vyvinul zobák a další typické rysy ptačí lebky. více

  • Přišly k nám chobotnice z vesmíru? Nová evoluční teorie šokuje: Přiletěly k nám chobotnice z vesmíru?

    25. 5. 2018 18:14 - Příroda - 0

    Nejnovějším hitem populárně vědeckých webů je značně kontroverzní evoluční studie, která je označována jako "důkaz", že chobotnice nepocházejí ze Země, nýbrž jde o import z vesmíru. Jak už to v podobně šokantních "zjištění" chodí, celá věc je poněkud méně podložená, než bylo záhodno. V duchu odpovědi na většinu článků, které končí otazníkem, tak můžeme již nyní sdělit "Ne, chobotnice k nám z vesmíru nejspíše nepřiletěly". To však neznamená, že ve spekulativní rovině nemá zdroj celého zjištění některé zajímavé závěry. více

  • Blastocysta Umělé embryo poprvé u matek vyvolalo stejnou odezvu jako to přírodní

    16. 5. 2018 18:19 - Příroda - 0

    Ve vývoji organismu neexistuje významnější období, než první dny po samotném vzniku embrya. Tato raná fáze je však i dnes prozkoumána a pochopena jenom částečně. To limituje nejenom možné korekční možnosti medicíny, ale také případné genetické terapie, které by mohly plod napravit – či vylepšit – již před narozením. V lepším chápání vývoje plodu však nyní učinili pokrok holandští vědci skrze nově vyvinutá umělá embrya. Zatím je otestovali na myších. více

  • Ben Kilham zasvětil život medvědům Seznamte se s medvědím 'otcem'. Zvou si ho i do Číny, aby jim poradil s pandami

    MAGAZÍN 12. 5. 2018 13:35 - Magazín - 0

    Asi by se stěží našel člověk, který rozumí medvědům víc než Ben Kilham. Američan se jejich pozorování a záchraně věnuje celý život, doslova vypiplal a následně vypustil zpět do přírody už 165 mláďat. Je takový odborník na černé medvědy, že si od něj nechává radit Čína, jak znovu rozšířit pandu velkou. více

  • Válka, nebo křehká spolupráce? Český výzkum vrhl nové světlo na rostlinná společenstva Mimořádně agresivní pro okolní přírodu jsou například bolševníky. Ilustrační snímek

    9. 5. 2018 18:19 - Příroda - 0

    Člověk nemusí být botanik, aby věděl, že se určité květiny ve váze nesnesou, zatímco jiné vydrží čerstvé i několik dní. Za celým jevem nestojí žádné mystické sympatie, ale chemické látky, které rostliny vypouští do vody. V přírodě by podobné interakce mohly hrát ještě důležitější roli. Rostliny zde mohou vést své drobné "války" dlouhá léta, půdu si pomalu přizpůsobovat, zlepšovat či snižovat její příhodnost pro jiné rostlinné skupiny a zvát si na pomoc symbiotické spojence ve formě hub, bakterií a půdních mikroorganismů. Řídí se ale celé toto zápolení nějakými pravidly? více

  • Teorie o tom, že Polynésii osídlili indiáni padla kvůli batátům. Ilustrační snímek Mýlil se Thor Heyerdahl? Indiáni podle nového výzkumu do Tichomoří nedopluli

    6. 5. 2018 18:39 - Příroda - 0

    Řídce roztroušené polynéské ostrovy skrývají nejedno tajemství. Jedním z nich je otázka, kdo tato zrníčka pevniny rozhozená v tisícikilometrových vzdálenostech uprostřed největšího oceánu světa vlastně osídlil. více

  • Nejstarší rostlinná fosilie světa Nejstarší fosilie suchozemské rostliny pochází z Česka

    AKTUALITA 3. 5. 2018 10:38 - Aktuality - 0

    Depozitáře Národního muzea v Praze 150 let ukrývaly zkamenělinu šesticentimetrového stonku suchozemské rostliny staré 432 milionů let, která je podle vědců nejstarším makroskopickým rostlinným zbytek nalezeným na světě.  více

  • Maki trpasličí Lemuři vědcům prozradili, co s tělem skutečně dělá dieta

    29. 4. 2018 18:25 - Příroda - 0

    Jíst méně a zdravěji je oblíbená a také vědecky podložená instrukce doktorů a různých dietologických poradců. Jak je to ale s celkovým kalorickým příjmem a délkou života, skutečně nižší kalorický příjem prodlužuje život? Odpovědi vědci hledali u lemurů. více

  • Nové nálezy mění pohled na vyhynutí ptakoještěrů Ilustrace zobrazující pteranodona

    26. 4. 2018 17:40 - Příroda - 0

    Pterosauři, okřídlení bratranci dinosaurů, vládli nebi přibližně 150 milionů let. Jejich éru ukončil až před 65 miliony lety pád meteoritu na konci období křídy. Paleontologové se dříve domnívali, že tou dobou žilo už jen posledních pár ptakoještěrů. Nové nálezy ale odhalily, že koncem období křídy na Zemi stále ještě žilo několik linií a druhů pterosuarů. více

  • Kvůli vysoké poptávce pěstují zemědělci quinou i na místech, kde se jí tolik nedaří a nezíská tak všechny cenné živiny Prudce módní potravina ztrácí živiny. Stane se obyčejným zrním?

    MAGAZÍN 22. 4. 2018 13:36 - Magazín - 0

    Příliš zájmu o takzvané superpotraviny, které patří do jídelníčku lidí dbajících o zdravou výživu, ohrožuje jejich kvalitu a množství cenných látek. Z quinoy nebo třeba kawichy se tak kvůli nadprodukci může stát jen další obyčejné "zrní". více

  • Německá loď Tirpitz byla svého času největší bitevní lodí na světě Nacistické chemikálie zabíjely i stromy. Aby skryly obří bitevní loď

    MAGAZÍN 21. 4. 2018 19:52 - Magazín - 0

    Obávaná německá bitevní loď Tirpitz měla během druhé světové války bránit možnému vylodění spojenců v Norsku. Aby ji spojenci ukrytou v norských fjordech nenašli, maskovali ji chemickou mlhou. Ta sice tři roky plavidlo chránila, ale okolní stromy poškodila tak, že se z toho vzpamatovávají ještě dnes.  více

  • Sedmdesát procent mořských ryb má ve střevech mikroplasty. Ilustrační snímek Mikroplasty má ve střevech sedmdesát procent mořských ryb

    21. 4. 2018 17:21 - Příroda - 0

    Sedm z deseti mořských ryb žijících ve středně hluboké vodě na volném moři má ve střevech mikroplasty, na které se mohou vázat toxické látky. Prostřednictvím tuňáků, mečounů a dalších dravců, kteří je uloví, se mohou dostat i do lidského těla. více

  • Vraždy ve světě zvířat: Samec kosatky s matkou brutálně utopili cizí velrybí mládě Když jde o rodinu, neznají kosatky bratra

    MAGAZÍN 20. 4. 2018 17:46 - Příroda - 0

    Zabíjení nepříbuzných mláďat je v přírodě překvapivě běžné, vyskytuje se hlavně u zvířat, která žijí ve skupinách a rodí mláďata celý rok. Tento typ chování je pro samce výhodný ze dvou důvodů. Odstraní potomka nebo potomků samcových konkurentů, a navíc zabití mláděte obvykle urychlí návrat samice do říje. Tento typ chování byl pozorován u více skupin živočichů. Nyní poprvé i u kosatek. více