• Malí psi umí lhát o své výšce. Pomocí moči

  18. 8. 2018 18:01 - Příroda - 0

  Chování psů může lidem někdy připadat podivné – konec konců, potřebu značkovat si své území močí jsme jako civilizace již dávno překonali! Při bližším pohledu se však mohou občas vyjevit nápadně podobné detaily. Nejnovější práce sledující chování menších psů tak přišla s možným zjištěním, podle něhož se i při značkování dá poměrně efektivně lhát a odstrašovat soupeře - stačí mířit vysoko! více

• Jaro mizí, zima přechází rovnou do 'léta'

  12. 8. 2018 18:33 - Příroda - 0

  V posledních letech v Evropě nastupuje teplo mnohem dřív, někdy jako by zima "skočila" rovnou do léta. Fenomén se podařilo potvrdit belgickým vědcům, kteří si na to vzali nezvyklý materiál - zkoumali záznamy cyklistických závodů. Zjistili díky nim, že se za posledních 40 let na zkoumaných místech zvedla teplota o víc než stupeň Celsia.  více

• Úbytek zvěře pomalu vede ke kolapsu ekosystému

  10. 8. 2018 17:56 - Příroda - 0

  Tropickým regionům dochází čas - pokud nedojde na rychlé a drastické otočení směru v ochraně volně žijících zvířat, hrozí ve středně dlouhém horizontu kolaps zdejší biodiverzity. Ten by se negativně promítl i na udržitelnosti místních ekosystémů, a skrze druhotný vliv pak i na ekosystém v globálu. Čeká nás budoucnost, v níž na sebe budou muset břímě udržení zbytků přírody vzít primárně lidé? více

• Máme se teď bát žraloků? Anebo spíš sinic?

  MAGAZÍN 7. 8. 2018 21:30 - Magazín - 0

  Máme se po páteční tragické smrti českého turisty v Egyptě bát žraloků? Anebo číhají ve vodě daleko horší nástrahy? více

• Byli staří Římané zdatnými velrybáři?

  2. 8. 2018 17:44 - Příroda - 0

  Výzkum kostí nalezených v oblasti Gibraltaru a Asturie přinesl vědcům překvapení. Prokázal totiž, že před dvěma tisíci lety ve Středozemním moři plavaly velryby, o nichž se předpokládalo, že do těchto vod nikdy nezavítaly. A je možné, že staří Římané si díky nim troufli na větší úlovky, než se dosud předpokládalo.  více

• Kam se poděli indiánští psi? Zbyla po nich jen pohlavně přenosná rakovina

  19. 7. 2018 18:17 - Příroda - 0

  Pes, první zvíře, které si člověk kdy ochočil, asi nikdy nepřestane vzrušovat naši představivost. Nejpodstatnější otázkou psí evoluce zůstává původ "nejlepšího přítele člověka". Neméně zajímavé, a přitom daleko méně probádané, jsou ale i další stránky psí minulosti. Jednou z nich je původ a další osud prvních psů na americkém kontinentu. S jistotou víme jen to, že evropští kolonisté rozhodně nebyli první, kdo čtyřnohé lidské druhy na americkou půdu přivedl. Zda to ale byli už první předkové indiánů, nebo až nějaká z dalších vln osídlení, potažmo co se s původními indiánskými psy během posledních pěti století stalo, zůstávalo donedávna záhadou. více

• Kanadští vědci úmyslně vytvořili ropnou skvrnu, aby nás před jinými chránili

  MAGAZÍN 15. 7. 2018 18:14 - Příroda - 0

  Většina úniků ropných produktů do vody je jak neplánovaná, tak rovněž zničující pro ekosystém. Stačí vzpomenout na fatální únik ropy do Mexického zálivu z plošiny Deepwater Horizon v roce 2010. Nejnovější pokus proto zní jako paradox – kanadští vědci totiž v Ontariu cíleně znečišťují místní jezero s cílem lépe porozumět tomu, jak se ropné skvrny šíří panenskými vodami.   více

• Kapitální úlovek: Druhohorní ryba mohla dorůstat bezmála padesáti tun

  10. 7. 2018 18:23 - Příroda - 0

  Na první pohled se to zdá takřka paradoxní. Paprskoploutvé ryby, které zahrnují tak různorodé tvory, jako jsou jeseteři, kapři a mečouni, už od konce prvohor kralují slaným i sladkým vodám. Přesto si ale pro sebe dokázaly jen málokdy "uzurpovat" role největších mořských tvorů – ať už vrcholových predátorů, nebo planktonožravých obrů typu dnešních kosticovitých velryb. Místo nich bychom se v těchto rolích mohli setkat s obřími parybami, plazy, savci, nebo dokonce hlavonožci. Brání snad něco paprskoploutvým rybám v evolučním "rozletu"? A jak do toho zapadají fosilie druhohorního paprskoploutvého obra Leedsichthys problematicus? více

• Proč psi jedí své exkrementy?

  8. 7. 2018 18:14 - Příroda - 0

  Tenhle kulinářský zlozvyk zná skoro každý majitel psa. Koprofágie alias pojídání výkalů sice není zdaleka jenom psí hobby, známe jej mimo jiné třeba i ze světa hmyzu, právě u nejlepších přátel člověka však tyto gurmánské preference také nejvíce zarazí. Co však psy skutečně ke koprofágii motivuje? Na to si posvítila nedávná veterinární studie a došla ke skoro až dojemnému vysvětlení. více

• Kojoti dobyli Severní Ameriku a míří na jih. Mění si místo s pumami

  MAGAZÍN 7. 7. 2018 13:17 - Magazín - 0

  Dokážou se přizpůsobit prakticky jakémukoli prostředí, žijí na polích, v lesích, ale i v parcích v centru měst či na parkovištích. Navíc se rychle množí, žerou prakticky cokoli a sebevědomě odolávají snahám o redukci jejich počtu. Přesto dokázali kojoti ekology zaskočit - podle fotopastí se zdá, že po kolonizaci celé Severní Ameriky míří dobýt i tu jižní.  více

• Geneticky upravení moskyti likvidující malárii se dočkají druhého nasazení

  6. 7. 2018 19:03 - Příroda - 0

  Ročně zabije půl milionu až milion lidí, většinu z toho dětí – malárie se však konečně dostává ve svém zápasu s lidstvem do defenzivy. Mezi řadou nejnovějších nápadů na omezení šíření choroby využívajících nových repelentů i dronů se podařilo získat nové zdroje od Nadace Billa a Melindy Gatesových i společnosti Oxitec. Ta vyvíjí geneticky upravené moskyty, kteří po vypuštění do přírody dříve umírají a limitují tak populaci. Tedy, alespoň v teorii. více

• Evropské řeky jsou plné kokainu. Úhoři jsou kvůli němu hyperaktivní

  MAGAZÍN 6. 7. 2018 14:07 - Magazín - 0

  Evropské řeky, zejména pak v okolí velkých měst, kromě jiného odpadu oplývají i pestrou nabídkou drog. Bohužel pro ohrožené úhoře, kterým i stopové množství kokainu huntuje tělo a může ohrožovat jejich šanci na rozmnožování... Jsou po něm hyperaktivní a zároveň trpí úbytkem svalů, poškozením žáber a hormonálními změnami. více

• Jak vypadá Bůh? Mladší a přívětivější, než čekáte

  28. 6. 2018 18:40 - Příroda - 0

  Otázka, jak vlastně vypadají božstva, nedává věřícím spát odnepaměti. Zatímco některá náboženství specifikují vzhled bohů, bohyň a dalších nadpřirozených entit do nejmenších detailů, v našem kulturním okruhu nejrozšířenější křesťanství je o poznání skoupější. Některé jeho směry si dokonce zobrazování Boha, podobně jako židovství nebo islám, zapověděly docela. A co vlastně říkají představy Boha o lidech samotných? Těmto problémům se nedávno podívala na zoubek trojice amerických experimentálních psychologů. více

• Jaká je role REM spánku? Záhadu pomáhají vyřešit lachtani

  25. 6. 2018 18:37 - Příroda - 0

  Někteří živočichové naspí za den mnoho hodin, jiní pouze několik desítek minut. Prakticky všichni savci ale během spánku střídají dvě odlišné fáze mozkové aktivity. Kratší epizody REM spánku charakteristického rychlými pohyby očí (anglicky rapid eye movements, podle čehož dostal tento typ spánku i svůj název) střídají delší periody hlubšího NREM spánku vyznačujícího se tlumenější aktivitou centrální části nervové soustavy.  Jen menšina savců REM fázi zcela vynechává. Podobnou výjimkou jsou třeba kytovci, u kterých se v průběhu evoluce vyvinula schopnost "spát jen na půl mozku". Nejnovější výsledky od ploutvonožců potom ukazují, že lachtani došli zhruba na půl cesty mezi suchozemskými a vodními savci. více

• V Číně objevili nejstarší otisky nohou živočicha na souši

  21. 6. 2018 18:43 - Příroda - 0

  Byť si dnes pod pojmem "život" většina z nás asi jako první vybaví suchozemské živočichy a rostliny, souš byla na Zemi paradoxně až poslední výspou, kam se organismy vydaly. Ještě něco málo před půlmiliardou let nazpět byla souš jenom o málo živější než povrch Měsíce. Drtivá většina organismů obývala moře – okamžik toho, kterak první živočichové "přeskočili" na souš je proto ve vývoji dnešní majority života doslova revoluční. Aktuální studie, která nalezla zatím nejstarší "krůčky" prvních živočichů, posouvá počátek kolonizace souše celých 546 milionů let nazpět.   více

• Jak se maskovat a zároveň strašit? Pralesničky rozlouskly zdánlivý paradox

  19. 6. 2018 18:50 - Příroda - 0

  Jedovaté žáby pralesničky jsou ikonickými představiteli organismů s výstražným zbarvením. Jejich pestré neonové barvy už dopředu signalizují, že pozření žáby nebude jen tak. Případní dravci, pokud otravu přežijí, si díky němu mohou rychle, snadno a trvale zafixovat, jakým odstínům či vzorům se příště vyhnout. Pralesničky umí ještě víc - nejenže svým zbarvením straší, ale v tu pravou chvíli ho mohou použít i jako účinné maskování. více

• Vědci poprvé přenesli vzpomínku mezi dvěma bytostmi. Zatím u plžů

  6. 6. 2018 18:19 - Příroda - 0

  Jedním z nejrozšířenějších zobecňujících mýtů kolem lidského mozku je tvrzení, že jde "pouze o biologický počítač". Ne snad, že by tvrzení nebylo velmi zjednodušeně pravdivé – ve srovnání s mozkem jsou však běžné počítače extrémně primitivní systémy operující na extrémně primitivním jazyku. Způsob, jakým provádí "operace" náš vlastní mozek, je nám do velké míry stále neznámý. Pomalu však i na této frontě činí věda pokroky. Nejnověji skrze přenos primitivní vzpomínky mezi dvěma zvířecími mozky. více

• Globální oteplení má i svá pozitiva. Zemědělství se bude dařit i u polárního kruhu

  4. 6. 2018 18:12 - Příroda - 0

  O globálních změnách klimatu většinou slýcháme v čistě negativních souvislostech. Samozřejmě pravda, že rizika plynoucí z dalekosáhlých změn teplot a srážek, výkyvů počasí i transformací celých ekosystémů můžeme jen těžko popřít. Jako každé změny ale mají i tyto transformace kladné a záporné stránky. Jednu z těch světlejších nedávno zdokumentovali kanadští, čínští a britští vědci ve vědeckém žurnálu Scientific Reports. S nasazením sofistikovaných počítačových modelů zjistili, že se zemědělské oblasti mohou do konce století rozšířit směrem na sever až o 1200 kilometrů. Než ale sebereme motyky a vydáme se na Sibiř, měli bychom zmínit i několik háčků, které tato zpráva skrývá. více

• Plasty 'obsadily' i nejopuštěnější místo na Zemi. Kvůli vesmírným agenturám

  MAGAZÍN 2. 6. 2018 19:45 - Magazín - 0

  Je to definitivní! Plasty jsou skutečně už všude. Pronikly i na to nejopuštěnější místo na Zemi - do tichomořské oblasti Point Nemo. Ve vodě tam plave až 26 kusů plastů na metr krychlový. Svůj díl na tom mají i vesmírné agentury, které oblast pro její odlehlost využívají jako odpadkový koš pro vyřazené družice a kosmické lodě. více

• Psí mikroflóra je překvapivě podobná lidské

  31. 5. 2018 18:27 - Příroda - 0

  Stačí jen trochu upravit složení střevní mikroflóry a otevře se cesta ke snadnějšímu boji s epidemií obezity a civilizačních chorob. K jeho lepšímu poznání vědcům poslouží psi - podle nejnovějšího výzkumu mají totiž mikrobiom tak podobný lidskému, že jsou přímo ideálním modelovým zvířetem. Navíc i lidské studie - například o obezitě - lze aplikovat i na psy.  více