• Housenka Galleria mellonella pod mikroskopem Nový způsob, jak se zbavit plastů: Snědí ho housenky

    20. 7. 2017 17:46 - Příroda - 0

    Zřejmě největší výhodou plastů je jejich odolnost vůči počasí, teplotám i přirozené degradaci. Ovšem jednou z jejich největších nevýhod je bohužel totéž - příliš dlouhá degradace způsobuje hromadění plastového odpadu v přírodě i v oceánech a způsobuje problémy živočichům, které plasty pozřou. Jednou z možností, jak degradaci urychlit, je možnost nechat je sníst housenkami. více

  • Jak se vypořádat s úbytkem opylovačů? Stačí naslouchat bzukotu čmeláků Jak se vypořádat s úbytkem opylovačů? Stačí naslouchat bzukotu čmeláků

    MAGAZÍN 12. 7. 2017 16:57 - Příroda - 0

    Ubývání včelstev a dalších druhů opylovačů představuje jeden z velkých problémů dneška. Ať už je na vině chemické znečištění zapříčiněné člověkem, ztráta přirozených úkrytů, nevhodná skladba pěstovaných plodin, špatná správa včelstev, nemoci nebo změny klimatu, množství divokých a zejména hospodářských včelích kolonií blanokřídlých opylovačů postupně klesá. Ostatní opylovači, například brouci, potom "nestíhají" a produktivita rostlin klesá. Podle některých odhadů utrpí celosvětově zemědělci kvůli mizení opylovačů každý rok ztráty ve výši stovek miliard dolarů, o postižení divokých květin nemluvě. Každá metoda, která nám pomůže dostat opylovače tam, kam patří, se tedy možná už brzy bude vyvažovat zlatem. více

  • Oběť za ráj na Zemi? Africké Serengeti udržují v chodu tisíce utopených pakoňů Oběť za ráj na Zemi? Africké Serengeti udržují v chodu tisíce utopených pakoňů

    10. 7. 2017 17:23 - Příroda - 0

    Ať se budeme snažit sebevíc, pravděpodobně nenalezneme efektnější doklad bohatství života než záběry z afrického národního parku Serengeti. Statisíce pakoňů, zeber a dalších kopytníků proháněných lvy, gepardy a hyenami na panenské savaně – to splňuje definici "pozemského ráje", o slonech, nosorožcích či drobnějším zvířectvu nemluvě. Co ale udržuje zdejší mimořádně bohatý ekosystém v chodu?  více

  • 239 let a stále mlád? Rostliny hromadí mutace nečekaně pomalu 239 let a stále mlád? Rostliny hromadí mutace nečekaně pomalu

    9. 7. 2017 17:39 - Příroda - 0

    Mutace jsou možná hlavním zdrojem novinek pro evoluci, z hlediska konkrétního jedince ale drtivá většina z nich nemá žádný efekt, nebo dokonce vede ke zhoršení životních funkcí a smrti individua. Stačí vzpomenout na různé druhy rakovin, které provázejí lidstvo odnepaměti. Značná část mutací přitom nevzniká působením vnějších faktorů, jako jsou ultrafialové paprsky, radioaktivita, nebo některé druhy chemických látek, ale čistě vlivem drobných chyb při kopírování DNA doprovázejícím dělení buněk. více

  • Koronavirus pod elektrickým mikroskopem. Ilustrační snímek SARS, MERS a další hrozby: Vědci se snaží zabránit další pandemii

    7. 7. 2017 17:19 - Příroda - 0

    Kdo by neslyšel o nemoci SARS, česky syndromu náhlého selhání dýchání. Toto závažné virové onemocnění se světem prohnalo na přelomu let 2002 a 2003, zasáhlo více než 8000 lidí a zanechalo po sobě 774 mrtvých. Jen s mimořádným úsilím lékařů, hygieniků a epidemiologů se jeho šíření podařilo zastavit. I tak ale bylo šíření koronaviru SARS označeno za první pandemii 21. století.  více

  • Pářící se šídla sítinová. Samec je modrý, samička zelená Samičky vážek předstírají smrt, aby unikly agresivním samcům

    3. 7. 2017 17:38 - Příroda - 0

    Páření v říši zvířat obnáší četná rizika. Jedinci riskují, že je při něm zastihne predátor, nebo že se od partnera nakazí nějakou chorobou. Proto může být za určitých podmínek výhodné se sexu vyhnout. Samičky vážek objevily způsob, jak uniknout nechtěné pozornosti agresivních samců předstíráním vlastní smrti. více

  • Na ptáky jsme krátký: Krkavci bezpečně poznají podvodníka i měsíc po činu Na ptáky jsme krátký: Krkavci bezpečně poznají podvodníka i měsíc po činu

    29. 6. 2017 18:19 - Příroda - 0

    O inteligenci krkavcovitých ptáků nemůže být pochyb. Seznámit se s ní mohl ostatně každý, kdo někdy navštívil sokolnické představení. Krkavcovití mají skvělou paměť, jsou vynalézaví a dokáží řešit složité problémy vhledem, stejně jako vyrábět a sofistikovaně používat jednoduché nástroje. Kromě toho běžně spolupracují, rychle se učí a v hejnu utvářejí koalice podobné nepsaným dohodám primátů.  více

  • Metan z mořského dna a zkreslené představy o globálním oteplování Ilustrační snímek

    27. 6. 2017 17:34 - Příroda - 0

    Pod mořským dnem nalezneme obrovské zásoby metanu. Částečně jsou uložené v permafrostu, vrstvách trvale zmrzlé půdy, například u pobřeží Sibiře. Metan je ovšem uzamčený také v metanových klatrátech, vrstvách plynem nasyceného ledu. Ze všech těchto ložisek se vlivem oteplování oceánu začíná stále rychleji uvolňovat. více

  • Fosilie čelisti hyaenodona Unikátní objev fosílie predátorů s obludnými zuby

    26. 6. 2017 17:35 - Příroda - 0

    Od vymření dinosaurů uběhlo 65 milionů let. Po éře dinosaurů přišla éra savců. Trvalo však ještě dlouho, než se savčí společenstva začala podobat těm dnešním. Významnou úlohu ve společenstvu mají predátoři, kteří stojí na vrcholku potravního řetězce.  více

  • Vědci konečně odhalili, jak člověk (ne)ochočil kočku Vědci konečně odhalili, jak člověk (ne)ochočil kočku

    23. 6. 2017 17:33 - Příroda - 0

    To, co si myslíme o domestikaci kočky, je jedna věc, ale co by nám o tom pověděly šelmy samy, může být pohádka úplně jiná. Není sporu o tom, že ochočení koček probíhalo jinak než třeba u psů a naše malé domácí společnice si uchovaly daleko více rysů svých divokých předků. S jejich původem je to ovšem složité a příliš jasno v něm neudělaly ani moderní výzkumy. Začíná se ale blýskat na lepší časy.  více

  • Umí opice číst myšlenky? Umí opice číst myšlenky?

    21. 6. 2017 16:51 - Příroda - 0

    Jednou z důležitých otázek o našem lidství je otázka, čím přesně jsme unikátní? Co nás odlišuje od ostatních zvířat? více

  • Hnízda vlaštovek jsou proteinový zázrak. Barmánci se je naučili pěstovat Vlaštovčí hnízda jsou v Asii drahou ale populární pochoutkou

    MAGAZÍN 17. 6. 2017 19:26 - Magazín - 0

    Vlaštovčí sliny mají podle Číňanů blahodárné účinky. Hnízda, která z nich tito ptáci staví, jsou ve východní Asii nesmírně populární. Netradiční pokrm v Barmě speciálně pěstují na betonových budovách, aby mohli několikrát do roka provádět sklizeň hnízd. Kuriózní zemědělství ale přináší Barmě miliardové zisky. více

  • Jehněčí plody v umělé děloze. Vlevo 111. den březosti, vpravo 135. den březosti Jehně z umělé dělohy je novou nadějí pro nedonošené děti

    MAGAZÍN 16. 6. 2017 17:22 - Příroda - 0

    Pokroky lékařské vědy dnes umožňují přežít i dětem, které se narodí na přelomu 5. a 6. měsíce. Z dětí narozených mezi 22. a 23. týdnem se však podaří v inkubátorech zachránit jen polovinu, hlavní příčinou smrti jsou infekce. I ty děti, které přežijí, mají často do konce života chronické problémy s plícemi. Narodily se totiž dříve, než se jejich plíce stačily zcela dovyvinout. Těmto dětem a jejich rodičům ale nyní svítá nová naděje: Skupina amerických lékařských vědeckých pracovníků vyvinula nový revoluční typ inkubátoru, jakousi umělou dělohu. více

  • Invazní nájezdníci, nebo pomocníci? Australskou krajinu možná vytvořili dingové Invazní nájezdníci, nebo pomocníci? Australskou krajinu možná vytvořili dingové

    MAGAZÍN 14. 6. 2017 16:32 - Příroda - 0

    Austrálii máme obvykle spojenou s klokany a koalami, zkrátka zástupci vačnatců, kteří mezi místními obratlovci naprosto dominují. Kromě toho zde nalezneme také poslední zástupce starobylé savčí linie ptakořitných, ježury a ptakopysky. V tomto ohledu se izolovaný kontinent liší od zbytku světa, kde převážili placentální savci, a zůstává vzácnou, ale zranitelnou ukázkou toho, jakými cestami se evoluce může vydat. více

  • Rypoš lysý (Heterocephalus glaber) Podivuhodný tvor, který vydrží bez kyslíku i několik hodin

    9. 6. 2017 17:41 - Příroda - 0

    Představte si tvora, který přebývá takřka celý život pod zemí, v koloniích čítajících několik desítek až stovek jedinců. Dorůstá zhruba velikosti myši, ale absencí srsti a jemnou růžovou kůží připomíná spíše cosi mezi krysou a mexickým naháčem. Zcela mu chybí receptory pro bolest a fungování jeho kolonií v mnohém připomíná spíše společenský hmyz – včely, mravence, nebo termity.  více

  • Velký korálový útes je ze dvou třetin zničen. Hrozí nedostatek ryb? Velký korálový útes

    MAGAZÍN 5. 6. 2017 16:58 - Příroda - 0

    Jedná se o největší korálový systém na světě, dokonce jej lze pozorovat i z vesmíru. Velký korálový či také bariérový útes ovšem v posledních dvou letech čelí velkému vymírání. Bělení korálů, komplexní proces rozpadu zdejšího svazku mezi řasami a polypy, postihly již v roce 2016 kriticky severní část útesu. Nyní, během léta na jižní polokouli, pak fenomén zasáhl i prostřední část. Na vině dopadu na území o délce 1500 kilometrů jsou zřejmě vysoké teploty. více

  • Ilustrace představující pravděpodobnou podobu pradávného kytovce Ryly dávné velryby ve dně? Přelomová fosilie přepisuje evoluci kytovců

    31. 5. 2017 15:30 - Příroda - 0

    Éteričtí kytovci jsou jedněmi z nejvelkolepějších obyvatel naší planety. Třebaže se jich dnes prohání pozemskými oceány ve srovnání s určitými obdobími třetihor už jen zlomek, stále mezi nimi nalezneme tak ikonické druhy jako mimořádně inteligentní delfíny, nebo největší obyvatele naší planety, plejtváky obrovské.   více

  • Amazonský prales Amazonií se ve třetihorách několikrát prohnalo moře

    28. 5. 2017 21:41 - Příroda - 0

    V povodí Amazonky nalezneme místa s největší druhovou bohatostí na Zemi. Celkově zde můžeme narazit na statisíce různých druhů rostlin a živočichů, mnoho z nich dosud nepopsaných. Místní biodiverzita je výjimečná dokonce i v porovnání s ostatními tropickými deštnými lesy na naší planetě. Ale proč zde žije tolik různých druhů? více

  • Mořské dno je plné válečné munice Moře je plné válečného haraburdí. Budeme jíst otrávené ryby?

    MAGAZÍN 17. 5. 2017 14:38 - Magazín - 0

    Jako by nestačilo, že světové oceány jsou plné nejrůznějšího odpadu. Na evropském pobřeží tiká další ekologická bomba - tentokrát doslova. Po druhé světové válce se zde do moře naházela spousta nevybuchlých granátů a pum. Jen na dně Severního a Baltského moře leží 1,6 milionů tun takového válečného harampádí, které se začíná pomalu rozpouštět. Odstranění těchto pozůstatků války by podle expertů stálo miliardy. Něco se ale musí udělat, protože nebezpečí je čím dál tím větší. více

  • Další zeď mezi člověkem a zvířaty padla: Holubi hromadí kulturní poznatky Ilustrační snímek

    11. 5. 2017 17:44 - Příroda - 0

    Čím lépe poznáváme vlastní druh a ostatní zástupce živočišné říše, tím více se v naších očích rozdíly mezi člověkem a zvířaty stírají. Pokročilé systémy komunikace, kultura nebo používání nástrojů byly kdysi považovány za ryze lidské vlastnosti. Ovšem jen do doby, než ptáci, kytovci, potkani, lidoopi a další živočišné skupiny rázně nakoply naše druhové ego. více