Prometheus není jen tragický hrdina nebo tragický film, ale také jeden z měsíců, který kolem nádhernými prstenci obepnuté planety vytrvale krouží. Není nikterak velký a jeho dráha je všelijaká, takže si ho všimla až legendární sonda Voyager 1, když jí roku 1980 vletěl do záběru. Kosmická photobomb?

zdroj: NASA

Ve skutečnosti se umí Prometheus přes miliardu let od Země zabavit daleko zajímavěji. Dvakrát denně blízce míjí Saturnův nejkrajnější prstenec, který označujeme písmenem F. Prstence nejsou jednolitou plochou: tvoří je úlomky ledu a něco málo kosmického kamení a tohle „smetí“ obíhá planetu v takovém množství, že z dostatečné dálky působí jako souvislý, fotogenicky hladký útvar.

Přímo na místě ale nezbedný Prometheus působí na všechen ten led a kamení svou přitažlivostí. Vy byste snad odolali jeho bramborovému šarmu?

zdroj: NASA

Přes sto kilometrů dlouhá planetka prstenec doslova čeří a zároveň tím možná zakládá na zrod planetek nových. Zčeřený materiál se může dál všelijak shlukovat do větších útvarů – v prstenci F obecně panuje solidní čurbes!

Jedním z jeho následků a dnes už také původců je s největší pravděpodobností těleso, označované jako S/2004 S 6.

zdroj: NASA

Zatím není jasné, jestli šmouha na snímku představuje pouze dočasný shluk materiálu, který se výhledově rozplyne, nebo těleso s pevným jádrem (a tím pádem i zářnou budoucností – čím víc materiálu na sebe nakupí, tím víc bude odrážet slunečního světla). Díky sondě Cassini, která zrovna slaví desátý rok na oběžné dráze Saturnu, vyhlížíme S/2004 S 6 a další podobné šmouhy už několik let, ale je to hledání jehly v kupce sena, respektive většího kusu skály uprostřed ohromné záplavy menších.