Tomuto jevu se říká subsidence. Nadměrné odčerpávání podzemní vody způsobuje sesedání půdy, což vede k tomu, že se těžká města propadají. Urychluje to také populační růst a sucho způsobené změnou klimatu.

Pobřežní města zasažená subsidencí ohrožuje i vzestup mořské hladiny. V bezpečí však nejsou ani ta vnitrozemská, náchylná k povodním.

Podle nové studie se propadá 28 největších amerických měst. V každém z nich ročně klesne o asi 2 milimetry ročně 20 procent městské plochy, přičemž ve 25 městech se tak stalo asi u dvou třetin plochy.

Nejhůř na tom je…

Nejhůře je na tom Houston. Více než 40 procent plochy tam ročně klesá o více než 5 milimetrů a 12 procent dvakrát rychleji. Dalších devět měst, včetně New Yorku, Chicaga, Seattlu a Danveru, se propadá ročně o 2 milimetry.

Hlavní autor studie Leonard Ohenhen to nazval „neviditelnou hrozbou“ způsobující nenápadnou, ale nebezpečnou destabilizaci měst.

„I mírné posuny půdy směrem dolů mohou v průběhu času výrazně narušit strukturální integritu budov, silnic, mostů a železnic,“ vysvětlil vědec. Za varovné příznaky označil třeba praskliny ve zdech, nerovné nebo šikmé podlahy, pokřivené vozovky nebo prohýbající se chodníky.

Vědci očekávají, že se bude tento fenomén dál horšit s postupujícími klimatickými změnami a populačním boomem ve městech.