Milovníci konspiračních teorií popírajících vesmírnou výpravu Apollo 11 mají svůj úděl opět o něco těžší. Astronaut svůj slavný "první krok" na Měsíci nejen natočil, ale kameru si pro jistotu i schoval. Ve skříni dle všeho ležela dlouhých čtyřicet let, než ji společně s dalším vybavením z vesmírné mise našla vdova po kosmonautovi. O tajemství Armstronga, který zemřel v roce 2012 ve věku 82 let, až donedávna nikdo nevěděl.

"Dostal jsem email, ve kterém Carol Armstrongová píše o pytli s malými součástkami, které vypadají, že by mohly pocházet z vesmírné lodi," uvedl Allan Needell z Národního vesmírného muzea ve Washingtonu. Onen "pytel" z Armstrongovy skříně je pro kurátora snovým nálezem.

Obsahuje 17 objektů z Apolla 11 včetně řemenu, kterým se kosmonauti poutali v nulové a nízké gravitaci, pomocná světla či záložní klíč. Nejdůležitějším artefaktem je ale 16milimetrová kamera, která 20 července 1969 zaznamenala, jak Armstrong společně s Buzzem Aldrinem vztyčují americkou vlajku nad měsíční krajinou. Kazeta, na které byla historická událost zaznamenána, v kameře ale nebyla. Domů na Zemi putovala odděleně.

Needell má ve věci jasno. Kamera s označením 16mm DAC je vzhledem k tomu, jaké záběry pořídila, nesmírně důležitá. Tím spíš, že se celý pytel i s kamerou vůbec neměl zachovat. Vak pod označením "McDivitt" byl původně součástí lunárního modulu s označením Orel, který byl zničen.

Posádka Apolla 11 o vaku se součástkami věděla. "Jsou to jen krámy, které chceme vrátit – součástky z LM (lunární modul), sváry a koncovky," řekl kdysi Armstrong pilotovi vesmírné lodě Michaelu Collinsovi.

Armstrong nebyl ve svém počínání výjimkou. Kosmonauti si drobné suvenýry z vesmíru odnášejí běžně. Sentimentální hodnota kamery, která zachytila jednu z největší událostí dvacátého století, musela být pro Armstronga mimořádná.