Blíží se doba, kdy nám bude v žilách proudit umělá krev

15. 6. 2020 – 9:52 | autor: Ladislav Loukota | komentáře:

Blíží se doba, kdy nám bude v žilách proudit umělá krev
Červené krvinky proplouvající žílou | zdroj: Profimedia.cz

Nanotechnologové vytvořili syntetické červené krvinky. Některými schopnostmi dokonce předčí ty lidské.

Krev vzácná – darovaná

Krev je mimořádně vzácný zdroj. Důvod je jasný: K transfúzím nebo náhradám složek krve se používá jen lidská (darovaná) krev. Nová vědecká práce je však příslibem, že medicína, který nebude závislá na lidské krvi, není až tak vzdálena.

Američtí nanotechnologové sestrojili umělé červené krvinky, které jsou pro náš organismus klíčové. Rozvádějí v těle kyslík, naše tkáně bez nich rychle odumírají.

Nanotechnologové ve zmíněné práci vzali lidské krevní buňky a potáhli je tenkou vrstvou oxidu křemičitého. Na ně vrstvili kladně a záporně zabité polymery, které nejsou schopny vyvolat imunitní odezvu. Potom odstranili původní oxid křemičitý. Vytvořili tak molekulární "odlitek" lidských krevních buněk obdobného tvaru i vlastností.

synth_red_cell_1024 Buňka syntetické červené krvinky (vlevo), její křemičitá skořepina (uprostřed) a polymerový plášť | zdroj: Guo et al. ACS Nano

Ve finále tyto repliky potáhli materiálem, z něhož se skládají buněčné membrány přírodních krvinek. Tato technologie zajistila jak dostatečnou pružnost, tak průchodnost.

U lidí jako u myší?

Syntetické krvinky byly už otestovány na myších. A vedly si znamenitě. Nejenže plnily úlohu dopravce kyslíku (poté, co do buněk vědci vložili hemoglobin roznášející kyslík z plic do tkání), ale nevykazovaly po ani toxicitu.

"Ani čtyři týdny po jejich vpravení do laboratorních myší nebyly na zvířatech pozorovány známky nepříznivých účinků, což svědčí o tom, že tyto syntetické buňky jsou bezpečné," napsal web Science Alert.

Transport kyslíku přitom není jedinou předností technologie. Syntetické krvinky mohou přepravovat i jiné látky. Výzkumníci předvedli, že do syntetických buněk je možné vložit onkologické léky, stejně jako magnetické nanočástice nebo biosenzory, které sledují zdravotní stav pacienta.

profimedia-0102450694 Červené krvinky přenášející kyslík z plic do dalších tkání | zdroj: Profimedia.cz

Zmíněná technologie je nadějná, ačkoli skutečná syntetická krev je nejspíš vzdálena řadu let. Vývoj však kupředu žene nejen nedostatek krve, ale i byznys. Jedna dřívější studie odhadovala, že jen ve Spojených státech by se za umělou krev mohla ročně inkasovat 7,6 miliardy dolarů.

Také proto bude výzkum rychle pokračovat.

Studie byla publikována v žurnálu ACS Nano.

Nejnovější články