Když se v červnu 2024 vrátila na Zem kapsle čínské sondy Chang’e-6, vědci věděli, že drží v rukou unikát: první vzorky hornin a prachu z odvrácené strany Měsíce. Teprve detailní analýza ale odhalila, jak mimořádný tenhle materiál je. V hrsti regolitu našli geochemici sedm mikroskopických zrn olivínu.

Ve středu 5. listopadu čeká Česko mimořádná podívaná. Měsíc se dostane nejblíže k Zemi a vytvoří takzvaný superúplněk, který bude na obloze viditelně větší a jasnější než obvykle. Listopadový úplněk se tradičně nazývá bobří měsíc.

Vědci z Čínské akademie věd analýzou vzorků lunární horniny dopravených na Zemi misí Čchang-e 6 v červnu loňského roku zjistili, že zahrnují fragmenty meteoritu zvaného uhlíkatý chondrit – neboli Chondrit CI. Jedná se o horniny bohaté na vodu, které jsou natolik křehké, že nepřežijí ani průlet atmosférou.

Nové techniky analýzy vzorků z mise Apollo 17 přinesly překvapivá zjištění — vědci objevili izotopy síry, které nejsou běžné na Zemi. Tyto stopy odhalují možné scénáře vzniku Měsíce a posouvají hranice našich znalostí o rané historii našeho nebeského souseda. Analýza starých vzorků ukazuje, že Měsíc skrývá vrstvy chemie, které jsme doposud přehlíželi.

Miliardová smlouva SpaceX s Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) je pod drobnohledem. Společnost miliardáře Elona Muska ztrácí důvěru. Ne kvůli jeho vztahu s prezidentem Donaldem Trumpem. Problém leží v neúspěšných testech kosmické lodi Starship. Podle expertů Čína závod v dobývání kosmu vyhrává.

Klíčem k úspěšné kolonizaci Měsíce a Marsu je voda. Je důležitá pro výrobu kyslíku a vodíku i raketového paliva. Lidstvu by umožnila postavit na naší přirozené družici infrastrukturu a využívat ji něco jako vesmírnou benzinovou pumpu. Bez životadárné tekutiny však úsilí o dobývání kosmu selže. Naštěstí to není tak úplně pravda.