Články s tagem: Mléčná dráha

Obecně se předpokládá, že v centru naší galaxie odpočívá supermasivní černá díra. Nový výzkum však tvrdí, že tomu tak být nemusí. Podobné gravitační účinky by mohl mít shluk temné hmoty.

K astronomům v observatoři HAWC v Mexiku dorazil vůbec nejsilnější signál svého druhu, extrémně silný gama záblesk s překvapivým zdrojem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ přirozeně se vyskytujícím urychlovačem částic, známým jako PeVatron, skrytým v centru naší Mléčné dráhy. 

Po téměř sto letech, co astronomové poprvé vyslovili domněnku o existenci temné hmoty, profesor Tomonori Totani z Tokijské univerzity tvrdí, že její podpis může nést gama záření, vycházející ze středu Mléčné dráhy. Analýzou dat teleskopu Fermi amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) zjistil, že rozložení gama fotonů přesně odpovídá „haló temné hmoty“.

Země a celá Mléčná dráha se podle vědců mohou nacházet v takzvané Hubbleově bublině, oblasti lokální prázdnoty. To by vysvětlovalo, proč se vesmír v této oblasti rozšiřuje rychleji než v sousedních oblastech.

V našem sousedství číhá v temnotách hladový predátor. Supermasivní černá díra 600 tisíckrát hmotnější než naše Slunce. Skrývá se v jednom z Magellanových oblaků – satelitní galaxii u Mléčné dráhy. Objev ukázal, že se tito obři mohou nepozorovaně skrývat ve tmě prakticky kdekoli ve vesmíru.

Všechno jednou skončí – život, Země, Slunce i Mléčná dráha. Její zánik očekávají astronomové za čtyři až pět miliard let, kdy se srazí se sousední Andromedou. Server Popular Science však upozornil na novou studii, podle které by se ještě dlouho předtím mohla začít ničit zevnitř.