Jinak barevné korálové útesy nemocně zbledly. Bělení zasáhlo tyto ekosystémy klíčové pro podvodní život po celém světě již počtvrté a tentokrát zřejmě nejhůře, uvedl podle agentury Reuters v nejnovější zprávě Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). 

Experti z NOAA a Mezinárodní iniciativy pro korálové útesy (ICRI) na základě oceánského monitorování potvrdili, že od začátku roku 2023 do současnosti probíhá čtvrté bělení korálových útesů – již druhé v průběhu posledních deseti let. 

Předchozí tříletá vlna způsobená klimatickým jevem El Niňo skončila v roce 2017 a odborníci ji označili za horší než bělení z let 2010 a 1998. I minulý rok oteplil klima El Niňo, jenž dosáhl vrcholu letos na jaře. Rok 2023 byl nejteplejší v historii měření. 

Vzhledem k probíhajícímu průzkumu v Indickém a Tichém oceánu odborníci očekávají, že můžeme být svědky zatím nejrozsáhlejší vlny bělení. „Realistický výklad je, že jsme překročili bod zlomu pro korálové útesy,“ řekl ekolog David Obura. 

Experti pozorovali bělení korálových útesů v nejméně 53 zemích, teritoriích nebo místních ekonomikách. Trvá už ale delší dobu. V případě australského Velkého bariérového útesu zaznamenali už v roce 2022 bělení u 90 procent posuzovaných korálů. 

Aby mohl být tento jev vyhlášen v globálním měřítku, musí být významné blednutí zdokumentováno v každé z hlavních oceánských pánví, včetně Atlantského, Indického a Tichého oceánu na severní i jižní polokouli. 

Neděláme dost 

Korálové útesy chrání biologickou rozmanitost tím, že udržují podmořský život. K jejich blednutí dochází, když koráli kvůli vysoké teplotě přicházejí o řasy, zdroj jejich barvy a života. Pak jsou náchylnější k nemocem a umírají. 

Vzpamatovat se mohou jen koráli postiženi mírným blednutím. V případě toho pokročilejšího dochází k nevratným škodám, což není problém jen pro podmořský život, ale pro celý svět. V posledních 50 až 150 letech jsme přišli zhruba o polovinu útesů. 

V roce 1996 planeta ztratila odhadem 16 procent těchto ekosystémů. V letech 2009 až 2018 přišla o 14 procent korálových útesů, i když s velkými rozdíly v jednotlivých oblastech. Ztráta většiny útesů je už bohužel nevyhnutelná. 

Pokud podle stávajících predikcí dodržíme Pařížskou dohodu a globální oteplování udržíme na hranici 1,5 stupně Celsia, zemře 70 až 90 procent všech korálových útesů. Při oteplení o dva stupně to bude 99 procent. 

Zvláštní vyslanec OSN pro oceán a obranu mořských ekosystémů Peter Thomson si myslí, že neděláme pro ochranu korálů dost. Na okraj mezinárodní konference o oceánech v Řecku agentuře AP sdělil, že útesy by měly být začleněny do iniciativy „30x30“.

Jedná se o plán záchrany biologické rozmanitosti ve vodě i na souši. Počítá se začleněním 30 procent pevniny a oceánských oblastí mezi chráněné oblasti do roku 2030. Svět se tak dohodl na klimatickém summitu COP28 v Dubaji.