Virus ptačí chřipky H5N1, který už v USA infikoval skot a několik osob, se snáze přenáší na lidi než ostatní její druhy, shrnul výsledky nové kontroverzní studie odborný časopis Nature. Zatím však není úplně jasné, jak se přenáší.

Virus H5N1 už delší dobu znepokojuje vědce. V USA se totiž přenesl na dobytek a z dobytka na nejméně tři lidi. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v současnosti zůstává riziko masivního šíření mezi veřejností nízké.

Viry nejen ptačí chřipky se ovšem mohou velice rychle měnit a na člověka se adaptovat. Ostatně, koronavirus se rovněž neustále vyvíjel a šířil se populací snáze a rychleji. I přes mírnění situace ze strany CDC vědci chování H5N1 raději podrobně monitorují.

H5N1 se podle nového výzkumu snáze adaptuje k přenosu na člověka, napsal zdravotně-vědecký server Stat News. Viry se přichycují na buňky svými receptory. Viry ptačí chřipky se snadno vážou konkrétně na buňky v ptačích tkáních.

Už se však nehodí k napadání buněk v dýchacích tkáních u savců a člověka. Virus H5N1 ale nakazil už několik desítek stád dobytka a podle expertů se dokáže vázat na ptačí i lidské receptory, což hlavní autor studie Ian Brown označil za znepokojivé.

Tyto výsledky totiž znamenají, že má patogen snazší přístup k lidské populaci, než se zdálo. Nejsou však definitivní, aby totiž mohly viry přeskakovat mezi lidmi a napadat jejich organismus, musejí splňovat více podmínek než jen vazbu na lidské receptory.

Způsob šíření  

Studie je kontroverzní, neboť je první, jež na rozdíl od těch dřívějších něco takového ukázala. Lze to přičíst odlišné metodologii. Ta použitá v popisované studii je ale 20 let stará, otestovaná na jiných virech. Výsledky proto nelze brát úplně na lehkou váhu.

„Duální receptorová vazba je zajímavá, ale osobně tyto výsledky nepovažuji za znepokojivé,“ přiznává ale nizozemský virolog Ron Fouchier, který se studie nezúčastnil. „Tohle je spíše zajímavé počáteční pozorování vyžadující více práce.“

Zejména by podle svých slov rád viděl analýzy studující to, které mutace řídí schopnost viru vázat se na různé receptory. Studie ani nevysvětluje způsob šíření viru H5N1, pouze připomíná, že ani tento druh není dobrý v infikování dýchacích tkání.

Nová práce potvrdila dřívější pozorování, podle nichž má patogen blízko ke tkáním zodpovědným za produkci mléka, což znamená, že se může přenášet kontaminovaným mlékem. Vzduchem se podle vědců H5N1 naštěstí nepřenáší.

Dokazuje to skutečnost, že nákaza nikdy nepřekonala klec se zvířaty. Jiná čerstvá studie, tentokrát od vědců z Pittsburghské univerzity, zase ukázala, že virus H5N1 kontaminuje dojící stroje na nejméně jednu hodinu, napsal web Futurity.

Autoři nabádají k pečlivé dezinfekci těchto strojů a nošení obličejových masek, ochrany očí a rukavic u zaměstnanců mléčných farem. Ptačí chřipka se projevuje mírnou horečkou a kašlem, ale v horších případech i dušností a zápalem plic. Může skončit smrtí pacienta.