Děti pracovníků z Černobylu nesou stopy radiace v DNA
21. 2. 2026 – 12:00 | Člověk | Radek Chlup |Diskuze:
Poškození způsobené ionizujícím zářením (IR) uniklým při havárii v Černobylu roku 1986 se projevuje u dětí otců, kteří mu byli vystaveni. Poprvé tak vědci našli mezigenerační dopad nejhorší jaderné katastrofy od druhé světové války.
Studie vycházela z celogenomového sekvenování 130 potomků pracovníků likvidujících následky černobylské havárie, 110 potomků německých radarových operátorů, kteří byli vystaveni rozptýlenému záření, a 1 275 potomků rodičů, kteří záření vystaveni nebyli.
Předchozí výzkumy nenašly shodu v tom, zda se genetické poškození může přenášet z rodičů na děti. Vědci z Bonnské univerzity na rozdíl od předchozích studií nehledali nové mutace DNA. Zaměřili se na takzvané shlukované de novo mutace (cDNMs), tedy dvě nebo více mutací v těsné blízkosti, které nebyly nalezeny u rodičů, jen u dětí. Tyto mutace by vznikaly zlomy DNA rodičů způsobenými zářením.
Pozitivní výsledky, nízké riziko
Vědci v průměru zjistili 2,65 cDNMs na dítě u první skupiny, 1,48 na dítě u druhé skupiny a 0,88 u kontrolní skupiny. Tato čísla mohou být podle autorů práce kvůli šumu v datech nadhodnocená, avšak i po statistických úpravách zůstal rozdíl významný.
„Navzdory nejistotě ohledně přesné povaze a množství ionizujícího záření je tato studie první, která poskytuje důkazy o existenci mezigeneračního efektu dlouhodobé otcovské expozice nízkým dávkám tohoto záření," napsali experti.
Dobrou zprávou je, že děti rodičů vystavených záření nemají zvýšené riziko onemocnění. cDNMs se totiž nacházejí převážně v nekódující DNA, nikoli v genech kódujících proteiny.