Sociální propojení a sounáležitost ve škole nebo v komunitě může hrát důležitou roli v prevenci sebevražd u rizikových dospívajících, tvrdí americká vědkyně zrovna v době, kdy média píší o „epidemii“ sebevražd v USA. 

Lauren Bernyová je autorkou rovnou dvou studií na tohle téma publikovaných v časopisech Children and Youth Services Review a Child Psychiatry & Human Development. Obě práce se doplňují a ve výsledcích shodují. 

Zájem a péče ve školách nebo v komunitách může pomoci chránit rizikové skupiny dospívajících a mladých lidí před jejich vlastními myšlenkami, které v těch nejčernějších scénářích mohou vést až k dobrovolnému ukončení života. 

Bernyová s těmito výsledky přišla krátce poté, co server BBC News napsal článek o nevídaném nárůstu sebevražd ve Spojených státech. V roce 2023 si tam podle oficiálních statistik vzalo život rekordních 50 tisíc lidí.  

Sebevražda se stala druhou nečastější příčinou úmrtí v Americe u lidí do 35 let, uvádí Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Americké ministerstvo zdravotnictví upozornilo na znepokojivý nárůst počtu pokusů o sebevraždu už v prosinci 2021. 

Nikdo přesně neví, proč si hlavně mladí Američané stále více berou životy. Podle ministerstva v tom může hrát roli stres způsobený pandemií a sociálními sítěmi. Na mladé jsou dnes také kladeny obrovské nároky. 

Všímat si okolí 

Roli v tom mohou hrát i finance. „Stres spojený s platbou na univerzitní studia, celkově ekonomika, to vše může být na jednoho člověka příliš,“upozornil Josue Melendez, operátor na celostátní tísňové lince proti sebevraždám. 

Více než dvě stovky center po celých USA loni zaznamenaly nárůst počtu hovorů o 100 tisíc měsíčně. Některá z nich proto musela doplnit personál o nové operátory, aby tento nápor zvládala. Přizpůsobila se i řada škol. 

Jedním z velkých problémů je stigmatizace duševních problémů ve společnosti a fakt, že svému okolí nevěnujeme dostatečnou pozornost. Severokarolínská státní univerzita proto zavedla systém „Zeptej se, přesvědčuj, pošli“. 

Studenty učí všímat si svých spolužáků, rozpoznávat u nich možné psychické problémy a dokázat jim na správných místech zajistit pomoc. Tady přichází studie Bernyové, podle nichž jsou taková opatření na univerzitách důležitá. 

V prvním výzkumu Bernyová analyzovala data od téměř tří stovek dospívajících ve věku 13 až 19 let z Minnesoty, Wisconsinu a Texasu. Ti se již dříve účastnili jedné větší studie o efektivnosti středních škol v oblasti psychologické pomoci. 

Více než polovina z nich (58 procent) se v určité fázi svého života pokusila o sebevraždu nebo o tom alespoň přemýšlela. Téměř všichni dospívající (98 procent) měli během života problémy s drogami nebo alkoholem. 

Většina z nich (94 procent) splňovala kritéria pro diagnózu alespoň jedné nebo více duševních poruch. Více než polovina jedinců (57 procent) přiznala, že se stala obětí sexuálního či jiného fyzického násilí, včetně násilí se střelnou zbraní. 

Druhá studie se zabývala spíše souvislostmi mezi různými duševními problémy. V tomto případě vědkyni překvapilo, že deprese souvisela spíše s myšlenkami na sebevraždu, kdežto trauma související s násilím častěji končilo přímo pokusem o sebevraždu. 

Globální problém 

Obě studie však ukázaly, že dostatečná podpora souvisí s nižším rizikem pokusů o sebevraždu u dospívajících, napsal server Futurity. Pozitivní interakce se spolužáky a silná podpora ze strany učitelů jsou faktory snižujícími tato rizika. 

„Ukazuje to důležitost toho, když zranitelní teenageři mohou říci: ‘Mému učiteli na mně záleží nebo ‘Dospělí v mém životě by měli obavy, kdyby se mi něco stalo.‘ Obě studie poukazují na potřebu komplexní prevence,“ uvedla jejich autorka. 

Ta přesahuje klinickou pomoc, kam patří léky a terapie. Obě studie jsou také důležité v globálním měřítku. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) patří sebevražda mezi nejčastější příčiny úmrtí mezi mladými lidmi. 

V České republice do roku 2022 počet sebevražd rostl hlavně mezi mladými lidmi. Život si předloni vzalo 1 302 lidí, což odpovídá nárůstu o 6,5 procenta, uvedl Národní úřad duševního zdraví (NUDZ). V letech 2019 až 2021 to bylo asi 1200 lidí ročně.