Podle Mezinárodní oceánografické organizace (UNESCO) zasáhne Středozemní moře v následujících 30 letech se stoprocentní jistotou tsunami. 

S odkazem na vědce o tom původně informoval španělský list La Razon. Podle něj zasáhne pobřeží Středozemního moře několikametrová vlna. Kritickým bodem je v tomto ohledu Averroesův zlom.

Zemětřesení v oblasti mezi španělskou Malagou a severní Afrikou, kde se zlom na dně moře nachází, by mohlo vytvořit až šestimetrové vlny. Ty by dorazily ke španělskému pobřeží už za 21 minut. Lidé by měli na útěk do vnitrozemí nejvíce 35 minut.

Od počátku 20. století zasáhlo Středozemní a okolní moře přibližně stovka tsunami, což odpovídá asi deseti procentům celkového počtu tsunami zaznamenaným v tomto období po celém světě, napsal server Euronews.

Tsunami v severovýchodním Atlantiku jsou méně častými jevy, dokážou však napáchat obrovské škody. 1. listopad 1755. Lisabon zasáhlo masivní zemětřesení (s epicentrem nedaleko mysu svatého Vincenta) o síle 8,7 až 9 stupňů, následované rozsáhlými požáry.

Dílo zkázy dokonaly tři vlny tsunami, které narazily do portugalského pobřeží. Nejvíce utrpěl nejníže položený region Algarve, dorazila tam totiž vlna o výšce 30 metrů. Na Lisabon udeřily „pouze“ šestimetrové vlny.

Včasná připravenost

Dolní část města byla zaplavena. Voda při pobřeží smetla řadu portugalských měst. Při jedné z nejničivějších katastrof v historii Evropy zemřelo 60 až 90 tisíc lidí. Vědci neočekávají, že predikovaná událost bude podobně zničující.

Výšku tsunami odhadují od jednoho do šesti metrů, nejpravděpodobnější jsou jeden až dva metry. I když se otřesy nebudou rovnat těm v Indickém oceánu z roku 2004 nebo zemětřesení, které v roce 2011 zasáhlo Japonsko, půjde o mimořádnou událost.

„Neočekáváme 20metrové vlny jako v Japonsku, Chile nebo Sumatře, spíše jeden až dvoumetrové,“ potvrdila Hélène Hébert, národní koordinátorka francouzské organizace CENtre d'ALerte Tsunami (CENALT).

Tsunami bude i tak nebezpečná. Záplavy mohou způsobit rozsáhlé škody na plážích a v ulicích. Pokud by neexistovalo včasné varování, i menší vlny by mohly zranit či usmrtit surfaře nebo lidí koupající se v moři. Rizikové státy se však připravují řadu let.

Francie má již od roku 2012 vypracovaný plán varování pro prvních 15 minut před příchodem vlny. Španělsko zavedlo systém včasného varování pro identifikaci podvodních otřesů a má plán na koordinovaný bezpečnostní postup v případě krize.

Město Chipiona již v minulosti provedlo nácvik evakuace a chce se stát první španělskou obcí připravenou na vlnu tsunami. UNESCO v roce 2022 preventivně zkoumala rizika erupce podmořských sopek u Liparských ostrovů nedaleko Sicílie.

Rizika podceňujeme 

Podobně už UNESCO varovalo před dvěma lety s tím, že riziko vzniku vlny tsunami se zvyšuje se stoupajícími hladinami moří v důsledku globálního oteplování. Komise organizace při OSN tehdy představila program globální připravenosti na tsunami.

Jeho součástí je 40 míst napříč 21 zeměmi. V roce 2022 k nim přibylo pět ohrožených míst ve Středomoří a Evropě. Patří sem francouzská města Marseille a Cannes, již zmíněná španělská Chipiona, turecký Istanbul a egyptská Alexandrie.

„Riziko tsunami se na většině místech podceňuje, což platí i pro Středomoří,“ uvedl v té době hlavní odborník na tsunami u UNESCO, Bernardo Aliaga. Podle něj není otázka jestli, ale kdy vlna tsunami udeří. Sám by však tsunami za vlnu neoznačoval, napsal list The Guardian.

Podle něj se jedná spíše o velice hustou a tlustou hradbou vody schopnou se pohybovat rychlostí až 300 kilometrů v hodině. V takovém případě dokáže být destruktivní a člověku nebezpečná i nízká tsunami.