Rezistence na antibiotika ročně stojí život pět milionů lidí. Bakterie však nejsou jedinými mutujícími patogeny, kterých bychom se měli obávat. Stále větší odolnost vůči současným lékům projevují rovněž infekce způsobené houbami.

Vědci v současnosti řeší krizi rezistence superbakterií na dnešní léky včetně antibiotik, zatímco odborníci z Manchesterské univerzity ve studii publikované v časopisu The Lancet varovali před skrytou hrozbou houbových infekcí.

Mluví o tiché pandemii, jejíž vznik může umožnit přehlížení odolnosti plísňových infekcí na antimykotika. „Hrozba rezistentních plísňových patogenů zůstává stranou debaty,“ cituje server ScienceAlert hlavního autora práce Normana van Rhijna.

Molekulární biolog varoval, že parazitické houby jsou stále nebezpečnější. Ročně nakazí 6,5 milionu lidí a vedou ke smrti 3,8 milionu pacientů. Ti se naštěstí nemění v agresivní, houbami zmutovaná monstra jako ve videoherní a televizní sérii The Last of Us.

Houby zpravidla způsobují nepříjemné ústní, genitální a kožní infekce. Mezi nejnebezpečnější plísně patří prakticky všudypřítomná Aspergillus fumigatus. Ta napadá dýchací systém hlavně lidí s oslabenou imunitou.

Vědci chtějí změnu

Kvasinkovou infekci pak způsobuje třeba Candida. Krev nebo močové a dýchací ústrojí zase mohou infikovat kvasinky Nakaseomyces glabratus. Ty rovněž vykazují vyšší odolnost vůči současným lékům. Jejich vývoj ale není snadný.

Houby jsou složitější organismy než bakterie. Vývoj bezpečných léků bez vedlejších účinků (poškození buněk v těle pacienta) proto vyžaduje více úsilí a financí. Jak upozornil Rhijn, k dispozici máme jen čtyři třídy antimykotik.

Houby jsou přitom proti těmto přípravkům ve většině případů rezistentní. Podle odborníka je problém, že vývoj léků zaostává za mutací patogenů poháněnou vývojem postřiků proti plísním agrochemického průmyslu, urychlujících jejich přizpůsobivost.

Potravinovou bezpečnost sice označil za nezbytnou, měli bychom ji ale vyvážit se schopností léčit odolné plísňové druhy. Vědci ve studii doporučují společné předpisy v globálním měřítku, které by tuto rovnováhu umožnily.

Studie rovněž doporučuje omezení některých antimykotik jen na určité účely. Téma se má letos probírat na zasedání Organizace spojených národů (OSN). Vědci ho chtějí využít jako výchozí bod pro organizovaný postup proti antimikrobiální rezistenci.