Polární vír vzniká ve stratosféře ve výškách okolo 10 až 50 kilometrů a jeho jádro se nachází přibližně 30 kilometrů nad zemí. Udržuje chladný arktický vzduch nad severní polární oblastí díky výrazným teplotním rozdílům mezi severem a mírným pásmem. Pokud je dostatečně silný, brání pronikání arktického vzduchu do nižších zeměpisných šířek.

Jeho možný nynější rozpad je spojován s očekávaným náhlým stratosférickým oteplením, kdy se teplota v části Arktidy výrazně zvýší.

Modely předpokládají, že v závěru listopadu mohou teploty ve výšce kolem 30 kilometrů přesáhnout dlouhodobý průměr až o 30 stupňů Celsia, a v některých oblastech by dokonce mohlo dojít k obrácení proudění na východní.

Změny počasí

Meteorologové upozorňují, že dopady tohoto jevu pravděpodobně pocítí hlavně Severní Amerika. V Kanadě a ve Spojených státech může začátkem prosince častěji docházet k vpádům arktického vzduchu, vydatnému sněžení a tvorbě sněhové pokrývky, která může přetrvat i do období Vánoc.

V Evropě jsou očekávané projevy mnohem méně jasné. Mírné ochlazení je možné spíše v severních oblastech kontinentu a ve Velké Británii. Střední a jižní Evropu se podle dlouhodobých modelů zatím spíše předpokládá nadprůměrně teplý prosinec.