Jaká byla první barva ve vesmíru?

VIDEO MAGAZÍN - Vesmír autor: Ladislav Loukota

Budiž barva, pravil kdosi na počátku vesmíru. Ale jaká? Úplně jiná než dnes.

Surrealistický obrázek muže pozorujícího vesmír

Surrealistický obrázek muže pozorujícího vesmír,zdroj: Profimedia.cz

Vesmír jsme se naučili spojovat s černou barvou. Obrázky astronautů při výstupu do vesmírného prostoru mají přece vždy barvu noci.

Pokud víte o vesmíru trochu víc, nejspíš byste jeho tmavou povahu nezpochybňovali. Jistě, ve vesmíru je i mnoho planet, hvězd či mlhovin, které můžou mít nejrůznější barvy. Při pohledu na nebe vidíte moře světel, modro-bíle poblikávající mladé hvězdy, tmavě červené stopy vodíkových mračen…

V součtu je tmavý prostor vesmíru vítěz, a námi pozorované světelné spektrum je také – pokud se bavíme o barvách – jediný skutečně relevantní referenční bod.

Jenže temná barva nedominovala ve viditelném světle vždy. A vlastně mu jistou optikou nemusí dominovat ani nyní. Když vesmír vznikl před 13,8 miliardy let, neměl zpočátku žádnou barvu.

Velký třesk je občas představován jako jakýsi jasný záblesk světla – ale to je skutečně jen metafora. Ve skutečnosti byl vesmír zpočátku tak horký, že světlo nemohlo existovat.

glow-universe-today

Barva raného vesmíru Planck/IPAC,zdroj:Planck/IPAC

Tak tomu bylo po prvních 10 sekund. To sice nezní jako dlouhá doba, ale ve skutečnosti během ní vesmír prošel tak velkou vlnou překotných změn (zejména přerodu ze žhavé singularity do obrovského prostoru), že se něco podobného nejspíše nebude už nikdy opakovat. Alespoň ne v našem vesmíru. Na každý pád, když se po deseti sekundách zrodily fotony, ani poté neměly barvy vyhráno.

První skutečná barva

Fotony už mohly existovat, ale nemohly nikam cestovat. Vesmírný prostor byl stále přeplněný hustou plasmou. Možná, že mohla mít jasnou barvu, kterou bychom vnímali jako bílou. Ale nebyla s to ji přenášet skrz fotony dál.

Říkat této barvě "barva", by navíc bylo jako tvrdit, že statický šum vysílání je svébytný televizní program. Barva, jak ji chápeme, se zrodila nejdřív po 380 tisících dalších letech.

Tou dobou plasma díky expanzi vesmíru i jeho ochlazení svou hustotu snížila natolik, že fotony mohly začít létat prostorem. Snímek v jiném spektru z toho období dnes známe jako mikrovlnné reliktní záření.

Vesmír měl stále podobu různě hustého média vodíku a hélia, ale kdyby tehdy existovaly nějaké oči, konečně mohly něco pozorovat.

Co by spatřily? Byl by to nejspíš oranžový odstín – podobný světlu, jaký vrhá hořící oheň. Médium stále ještě žhavé po Velkém třesku začalo chladnout do nám známého barevného spektra. A chladlo dál.

Během dalších miliard let se oranžová změnila na rudou, až nakonec ztmavla. Tou dobou však již začaly vesmír prozařovat první hvězdy, patrně světlomodrého světla.

Kosmické latté 

V roce 2002 změřili dva astrofyzikové – Karl Glazebrook a Ivan Baldry – světlo na 200 tisíc galaxií, z nichž každá obsahuje miliardy hvězd. Jejich spektra pomocí počítače zprůměrovali do jediné barvy viditelné lidským okem.

Výsledkem byla světle hnědá či spíš béžová, která připomínala kávu s mlékem. Astrofyzikové proto našli pro tento odstín název – kosmické latté.

Tato barva se však bude měnit. Za desítky miliard let nejspíš bude ve vesmíru prostor jen pro bílé trpaslíky a černé díry. A s nimi se definice barvy opět změní.

Za triliony let patrně nebude existovat nic, co by mohlo světlo emitovat. Technicky vzato tak bude možné mluvit o tom, že vesmír je černý. Ale tato "barva" bude opět daná jen absencí fotonů než čímkoliv jiným.

To vše samozřejmě za předpokladu, že vesmír do té doby neskončí.

https://www.sciencealert.com/what-was-the-first-colour-in-the-universe

Tagy: vesmír věda a poznání vědecký výzkum a studie historie vesmíru