Takže, mroži (Odobenus rosmarus) jsou savci. Jsou to přesněji řečeno mořští savci žijící na pobřeží a okrajích ledových šelfů v místech jako Norsko, Rusko, Aljaška a Špicberky. Z vody vylézají na souš, aby si odpočinuli. Rádi se vyhřívají na slunci. Ploutve slouží k plavání, ale i posouvání mohutných těl po souši.

Specifikace a chování

Existují dva druhý mrožů – atlantický a tichomořský. Rozdíly mezi nimi byste nepoznali, jejich dělení odkazuje na endemický výskyt. Samci tichomořských mrožů jsou větší. Mohou dorůstat délky až 3,5 metru a váhy 1565 kilogramů.

Mrože pokrývá tlustá kůže o tloušťce 2,5-5 centimetrů. Obaleni jsou lehce načervenalými chlupy a zapamatovatelní díky specifickým klům a vousům. Těmito rysy disponují samci i samice. Genderové rozdíly byste mezi nimi na první pohled nenašli. Samci jsou ale zpravidla o třetinu větší než samice.

Mroži konzumují převážně škeble a slávky. Nepohrdnou ale ani rybami a občas tuleni. Přemýšleli jste někdy, k čemu mají zmíněné vousy? Jejich pomocí na mořském dně vyhledávají potravu.

Hrozby a ochrana

Mroži jsou společenská zvířata. Žijí ve skupinách až o sto jedincích a jsou ohrožená změnou klimatu a lovci. Ti je zabíjí pro tuk a slonovinu. Pro mrože, stejně jako pro mnoho dalších druhů, je to děsivá realita, které musí čelit. Vědci se obávají, že bez ochrany nebude životnost jejich populací udržitelná.