Mezinárodní tým archeologů podle serveru The Times of Israel rozluštil nenápadný papyrový fragment popisující Ježíšovo dětství. Vypráví příběh z Tomášova evangelia o tom, jak zázračný chlapec oživil hliněné figurky pouhým tlesknutím.

Hamburská státní knihovna skenovala všechny spravované rukopisy v rámci digitalizace archivu. Archeologové přitom rozluštili útržek papyru připomínající jakýsi nákupní seznam spíše než evangelium. Jeho vzhled byl důvod, proč ho dlouho přehlíželi.

Jedná se o přepis příběhu známého z Tomášova evangelia, jenž nebyl zařazen do Bible. Obsahuje celkem třináct řádků psaných v Řeckém jazyce o přibližně deseti písmenech, napsal s odkazem na vědce web Live Science.

Malý Ježíš u potoka z hlíny vymodeloval dvanáct hliněných vrabců. Otec Josef jej pokárá a táže se ho, proč tak činí o svaté sobotě. Tou dobou pětiletý chlapec zatleská a figurky jako na povel ožijí, vyprávějí slova zvěčněná na papyru.

Badatelé odhadují, že mají co dočinění s písemným cvičením nějakého studenta ve škole nebo v klášteře. Odpovídá tomu neúhledný rukopis. Pro vědce je ale důležité hlavně jeho stáří. Text někdo napsal na papyrus ze 4. až 5. století našeho letopočtu.

Kacířské evangelium  

Úryvek z Tomášova evangelia je nejstarší objevenou zmínkou o Ježíšově dětství a nejstarším dochovaným rukopisem vůbec, uvedl jeden z autorů studie Lajor Berkes z Institutu pro křesťanství a starověk na Humboldtově univerzitě v Berlíně.

Gabriel Nocchi Macedo z Univerzity v Lutychu uvedl, že pozdně antická kopie díla potvrzuje domněnku, že Tomášovo evangelium bylo původně psáno v řečtině. Sbírka výroků Ježíše podle něj mohla vzniknout už během 2. století.

Papyrolog přiznal, že o původu papyru není nic známo. Odhaduje však, že do Hamburku dorazil někdy během minulého století, zřejmě před druhou světovou válkou, při převozu nekonzervovaných papyrů z Berlína.

Jeho původ odhaduje na Egypt a panuje shoda, že nejde o padělek, ale skutečný přepis příběhu z Tomášova evangelia, jehož pozdější kopie zmiňují další zázračné činy malého Ježíše – například oživení dítěte jménem Zenom.

Tomášovo evangelium o Ježíšově dětství (zabírá ho mezi 5 až 12 lety) popisující jeho zázraky v Betlémě ranní církevní vůdci považovali za kacířské. Těšilo se však nesmírné popularitě až do středověku.