Kde žijí opravdu šťastní lidé? V bohatých zemích to není, překvapil průzkum
3. 5. 2025 – 12:00 | Člověk | Radek Chlup | Diskuze:

Vědci z Harvardovy univerzity potvrdili pětiletým průzkumem pravdivost jednoho starého přísloví: peníze nejsou všechno
Průzkum probíhal každoročně mezi 200 tisíci lidmi z 22 světových států. Zohledňoval celou řadu faktorů od štěstí, zdraví a finančního zabezpečí po mezilidské vztahy a smysl života. Zabýval se také minulostí i současností respondentů. Vědci se dotazovali na dětství a rodinné vztahy, vzdělání, náboženské vyznání a manželský status.
Život v různých částech světa se hodnotí každoročně. V takové Zprávě o světovém štěstí pravidelně dominují severské země v čele s Finskem. Česko se loni umístilo na 20. místě před Spojenými arabskými emiráty a Německem a za Slovinskem s Kanadou.
Nový průzkum s těmito výsledky silně kontrastuje. První čtyři místa obsadily země: Indonésie, Izrael, Filipíny a Mexiko. Největší světová ekonomika – USA – se umístila až na 12. místě a Spojené království obsadilo spodní 20. pozici. Poslední dvě mísa zabírá Turecko a Japonsko.
„Různé země vzkvétají různými způsoby,“ komentují výsledky autoři průzkumu. Profesor Tyler VanderWeele z Harvardovy univerzity uvedl, že bohatší a rozvinutější země dosahují lepšího skóre v oblasti finančního zabezpečení, ale horšího v oblasti mezilidských vztahů a smyslu života.
HDP vs. přátelství
Průzkum ukázal, že skóre v hledání smyslu života bylo nižší v zemích s vyšším hrubým domácím produktem (HDP).
Odborníci také vypozorovali, že účast na náboženských obřadech v dětství korelovala s větší prosperitou v dospělosti, ačkoli přímou souvislost neprokázali.
Taková Indonésie sice není zrovna nejbohatší zemí světa, bodovala však v sociálních vazbách a mezilidských vztazích. Naopak Japonsko, které je proslulé vysokým počtem sebevražd kvůli pocitům opuštěnosti, pracovnímu vytížení a dalším faktorům, se umístilo na posledním místě právě proto, že málo kdo odpověděl „ano“ na otázku, zda má nějakého blízkého přítele.
Tento průzkum je důležitý, protože poukazuje na to, že prosperita společnosti nezávisí jen na ekonomice, ale i na „nehmotných“ faktorech, na které se často zapomíná.