Vědci z Velké Británie podle televize Sky News zapsali s pomocí laserů lidskou DNA do paměťového superodolného 5D krystalu. V budoucnu by z něj mohly pokročilé technologie nebo inteligence číst jako z návodu při vytváření syntetického člověka.

Týmu z Optoelektronického výzkumného centra Southamptonské univerzity se podařilo učinit pokrok v zachování lidského druhu. Ať už se lidstvo zničí samo, případně ho vymaže ze světa nějaká přírodní katastrofa, nemusel by to být konec.

Vědci s pomocí ultrarychlých laserů otiskli do krystalu z křemenného skla údaje o lidském genomu, soubor instrukcí k DNA v buňce. Tato metoda kódování používá dva optické rozměry a tři prostorové souřadnice k zápisu genetického materiálu, tak proto 5D.

Krystal samozřejmě dnešní věda nedokáže použít k znovuvytvoření člověka či jakéhokoli jiného složitého organismu jen s pomocí genetické informace. Současná technologie na to jednoduše nestačí. Jednou se to však může změnit.

Experti doufají, že v budoucnosti bude možné materiál použít coby manuál k vytvoření složitých organismů, jako je člověk. Sloužit má vlastně jako takový vizuální klíč s podrobným návodem pro nějaký stroj či cizí inteligentní druh.

Nezničitelné úložiště

Kdyby lidstvo vymřelo a jednou krystal našla nějaká vyspělejší inteligence, mohla by zase lidskému druhu vdechnout život. Instrukce ale musí do té doby vydržet nedotčené. Právě proto odborníci zvolili krystal z křemenného skla.

Na rozdíl od jiných formátů pro ukládání dat nepodléhá doteku času a je extrémně odolný. Informace v něm obsažené jsou v bezpečí. „Je to jeden z chemicky a tepelně nejodolnějších materiálů na Zemi,“ uvedl vedoucí výzkumu Peter Kazansky.

Materiál odolá teplotě až do jednoho tisíce stupňů Celsia a vydrží náraz o síle deseti tun na centimetr čtvereční i dlouhodobé působení kosmického záření. Krystal má životnost až třináct miliard let, upozornil Kazansky.

Uloženy na něm jsou prvky jako vodík, kyslík, uhlík, dusík plus čtyři báze molekuly DNA spolu s molekulární strukturou a jejich umístění ve dvoušroubovici. Instruuje i to, jak umístit geny v chromozomech, které pak lze vložit do buňky.

Vědci chtějí krystal schopný pojmout až 360 terabajtů informací použít i k oživení ohrožených či vyhynulých druhů rostlin a živočichů. I v tomto případě však ještě musíme technologicky ujít kus cestu, upozorňují odborníci.

Než se naučí využívat v něm obsažené informace, uloží krystal označený grafickou vizualizací člověka (aby bylo jasné, že se vztahuje k lidskému druhu) v archivu Paměť lidstva, speciální časové kapsli v solné jeskyni v rakouském Hallstattu.