Nová studie naznačuje, že velkoměsta rostou podobným způsobem jako zhoubné nádory. V obou případech jejich šíření řídí stejné faktory. Pochopením této podobnosti lze budovat zdravější a udržitelnější městskou infrastrukturu. 

V posledních 180 letech Londýn podle matematického modelu významně rostl a stal se rozlehlou metropolí, jak ji známe dnes. Původní Londýn ve středověku přitom tvořil jen úsek známý jako City (City of London, Město Londýn). 

Jedná se o malou ústřední část Londýna, dnes sloužící jako finanční centrum britské metropole. Ta se rozšiřovala v letech 1831 až 2011 podobně jako se šíří organismem i rakovina, napsal web ScienceAlert. 

Podle matematického modelu se nejprve obyvatelé shlukovali v centrální oblasti. Cestování na okraje města totiž bylo drahé a časově náročné. Všechno ale změnilo položení železniční sítě, která lidem zpřístupnila předměstské oblasti. 

Dnes je celý Londýn 600krát větší než zmíněné City. Tento trend studie publikovaná v časopise Journal of the Royal Society Interface odhalila i v případě dalších velkých měst, jako je Washington, Paříž nebo Sydney. 

Lidé se nejprve shlukují v centrálních částech, se zavedením železničního spojení se však přesouvají do méně hustě osídlených oblastí. To nakonec vede k rozšiřování městské infrastruktury i populace dál od centra podobně jako v případě nádoru. 

Jako živé organismy 

Taková dynamika, tvrdí mezinárodní tým vědců, se podobá způsobu, jak se krevní cévy v rakovinových nádorech rozdělují a tvoří nové cesty do tkání. Tomuto procesu říkáme nádorová angiogeneze. 

Vědci identifikovali dva faktory hrající roli v této dynamice – velikost populace a propojenost. Jedná se o stejné faktory, které řídí šíření rakoviny. Města se vlastně chovají jako složité adaptivní systémy, které se do určité míry vyvíjejí jako živé organismy. 

„Železniční systém se vyvíjí společně s městskou populací a vykazuje hierarchické charakteristiky, které zůstávají v průběhu času konstantní, pokud nejsou zavedeny rozsáhlé zásahy ve změně způsobu dopravy,“ napsali vědci. 

Podle jejich publikace lze tohle zjištění využít k efektivnějšímu navrhování a rozšiřování „zdravé“ městské infrastruktury. Architekti by se například mohli při plánování a navrhování svých projektů inspirovat biologickými procesy. 

Regulací rozvoje dopravy lze rovněž kontrolovat vzorce růstu měst. „Vzhledem k tomu, že městská populace neustále roste, je stále důležitější zlepšovat naše chápání urbanizačních procesů, abychom mohli navrhnout udržitelnější infrastrukturu a služby,“ píšou experti.