Archeologové s pomocí umělé inteligence (AI) podle serveru New Scientist odhalili na planině Nazca stovky nových takzvaných geoglyfů. Opět vyobrazují bizarní a těžko pochopitelné výjevy. Například kosatku vyzbrojenou nožem.

Japonsko-francouzský archeologický tým mezi lety 2022 až 2023 uskutečnil analýzu leteckých snímků s pomocí strojového učení. Pomohlo mu odhalit vzory skryté v půdě a určit míru pravděpodobnosti, že se skutečně jedná o geoglyfy.

Výsledky teď vědci zveřejnili v časopisu PNAS. Na planině Nazca se jim povedlo odhalit 303 nových geoglyfů. Nové odhalené vzory jsou menší než těch 430 dosud známých. Ty dosahují až několika kilometrů, čerstvě identifikované mají jen kolem devíti metrů.

Nově odhalené geoglyfy opět znázorňují zvláštní humanoidní postavy a domestikovaná zvířata. Zajímavostí podle New Scientist je, že některé z nich vyobrazují lidské hlavy bez těl, což naznačuje lidské oběti prováděné v kultuře Nazca.

S těmito vzory souvisí i vyobrazení bizarní kosatky vyzbrojené nožem. Jak upozornil jeden z autorů studie a archeolog z Yamagata University, Masato Sakai, motivy kosatek s noži zdobily i keramiku z období vzniku geoglyfů objevenou v Peru.

Co ještě planina skrývá

„Na některé keramice jsou výjevy znázorňující kosatky s noži, jak usekávají lidské hlavy,“ vysvětlil Sakai. „Můžeme je klidně považovat za bytosti provádějící lidské oběti,“ vysvětlil odborník, který s týmem na planině objevil i další geometrické tvary.

Archeologové potvrdili identifikaci AI v terénu, i ona se totiž může plést. Na další terénní ověření čeká ještě celá tisícovka kandidátů. Znamená to, že geoglyfů na planině Nazca je skutečně ještě mnohem více a jejich hledání pokračuje.

První geoglyfy výzkumníci na planině Nazca objevili roku 1927. Nejvíce si jich začali všímat po roku 2000 s technologickým pokrokem. Již delší dobu se předpokládá, že obrazců je na planině ještě mnohem více. Jejich hledání ale není vůbec snadné.

Geoglyfy někdo před asi dvěma tisíci lety vytvořil tak, že z povrchu odstranil svrchní vrstvu červenohnědých oblázků, čímž došlo k odhalení žlutošedého půdního podloží a vznikly obrovské obrazce, jejichž smysl nám stále uniká.

Vzory se však postupně v mnoha případech staly lidskému oku neviditelné, neboť je za ty roky přikryl prach a písek, a nakonec vůči nim „osleply“ i drony. Největší nadějí v hledání geoglyfy se tak stala právě AI. Další výzkum ukazuje, jak může být pro vědu přínosná.