Platilo se ve střední Americe čokoládou?

MAGAZÍN - Člověk autor: Ladislav Loukota

Ačkoliv si dnes pod pojmem "peníze" většina z nás představí papírové či kovové bankovky, identita univerzální měny se napříč historií značně měnila. Směnný obchod byl v minulosti postavený na vzájemném vyhandlování různých komodit. Najít přesný okamžik, kdy se "komodity" vyměnily za "peníze", je ale zhola nemožné. Připomíná to i nová studie "tranzitního platidla" z období Mayů ve formě kakaových bobů.

Kakaové boby sloužily jako platidlo. Ilustrační snímek

Kakaové boby sloužily jako platidlo. Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Zatímco v Římě se v roce 250 našeho letopočtu střídali císaři a jejich impérium pomalu degradovalo, ve střední Americe začalo klasické období slavné Mayské civilizace. To se neslo v duchu všeobecného růstu a šíření populace, která na konci zlaté éry v roce 900 n. l. dosahovala počtu až 10 milionu lidí. Mayové se u moci přesto udrželi až do 16. až 17. století, kdy jim definitivně zlomila vaz španělská expanze.

Jako hlavní měna se po většinu tohoto období používala komodita, která nám dnes nejspíše přijde kuriózní - jednalo se totiž o kakaové boby.

Peníze z "čokolády"

Semena kakaovníku, která dnes potkáváme nejčastěji ve formě horkého nápoje či tabulky čokolády, byla samozřejmě oceňované i pro svou chuť, popřípadě i možné využití jako rekreační drogy. Zrovna tak však kakaové boby plnily i úlohu relativně univerzálního platidla, za nějž bylo možné kupovat potraviny i služby. Existovalo dokonce zřejmě i padělání této měny - to mělo formu vyjmutí dužiny bobu a její nahrazení hlínou či sušenou kůrou avokád...

Kakaové plantáže Mayů

Kakaové plantáže Mayů,zdroj:Joanne P. Baron

Úloha bobů jako peněz měla své trhliny, jako podpůrná měna tak byly využívány i bavlněné látky. Přesto byly kakaové boby v roli měny natolik užitečné, že tento koncept od Mayů nakonec přezvali i Aztékové - od nichž pak kakao do Evropy přivezli i evropští dobyvatelé.

Kakaové boby se ovšem do role měny zjevně nevpasovaly ze dne na den.

Ruku v ruce s expanzí

Kakaovníky znali a využívali již Olmékové, na něž po kolapsu jejich vlastní kultury více či méně navázaly všechny další středoamerické civilizace. Byli to teprve Mayové, kdo na počátku zmíněné klasické éry začali kakaové boby monetizovat. Jak se tedy z kakaových plodů měna vlastně stala? Právě to na si posvítila studie archeoložky Joanne P. Baronová.

Ta skrze komparaci archeologických nalezišť mapujících postupný rozvoj pěstování kakaa nalezla argumenty pro to, že regionální růst Aztéků byl paralelní s využíváním kakaa jako měny. Na počátku klasické éry bylo kakao luxusní komoditou, která značila vysoký sociální status svého majitele - pro srovnání netřeba jít dále než ke zlatu a stříbru v evropském kontextu.

Kdo vlastnil luxusní komoditu kakao/zlato ve velkém, měl zkrátka moc! Praktické využití obou komodit je poměrně malé - ano, kakao můžete na rozdíl od zlata s gustem pozřít, zároveň však nelze přežít jenom jeho konzumací…

S růstem populace a expanzí trhu, válek i obchodních cest napříč konkurenčními mayskými rody uvnitř (a poté i vně) státu však kakao jako indikátor moci stále častěji nacházelo uplatnění v roli měny. Konec konců, pokud jste potřebovali nějakou protislužbu od vzdáleného mocipána, bylo snazší zvýšit jeho (kakaem indikující) sociální postavení transportem stovek dalších kakaových bobů, než transportem jiných potenciálních komodit.

Kakao mělo výhodu v poměrně nízké hmotnosti (Mayové neznali tažná zvířata a náklad tak museli přenášet lidé), ale i dobré skladovatelnosti (ačkoliv mělo životnost omezenou maximálně na rok).

Z luxusní komodity běžnou měnou

S počátkem podobného užívání kakao paradoxně dále rostlo na ceně, musela být navýšena jeho produkce (ve vzájemných "závodech ve zbrojení" mezi různými majiteli plantáží), což brzy znamenalo, že inflací naopak klesla i hodnota jednoho bobu. Tím následně naopak ironicky poklesla původní prestižní hodnota kakaa, zároveň jej však jako měnu mohli začít používat i stále chudší obyvatelé.

Takto se pak úloha kakaa jako měny jenom podtrhla - platili jím totiž nakonec skoro všichni! Původní luxusní, leč praktická komodita, tak nabyla zcela nového socioekonomického významu. Kakaové boby byly zlatem a měnou nahrazeny až po devastujících epidemiích a válkách, které do Ameriky přinesl věk evropské kolonizace.

Studie Baronové stopující důkazy pro rapidní nárůst pěstování bobů nakonec uzavírá práci s tím, že monetizace kakaa může sloužit pro srovnání jiných typů měny. Možné paralely s tím, proč v našich končinách získaly formu měny drahé kovy, se tak dále vyjasňují.

Neznamená to nutně, že kakao mělo oproti zlatu jenom výhody - práce přímo zmiňuje i řadu problémů. Od skutečnosti, že Mayové a Aztékové kakao stále konzumovali (a tak se připravovali o jmění) přes riziko špatné úrody (a tak prudkou změnu hodnoty jednoho bobu) bylo kakao podstatně méně stabilním platidlem než evropské kovy.

V kontextu daného regionu se však stalo platidlem ze zcela racionálních důvodů - až po změně status quo a příchodu zlata bylo kakao vlivem technologických novinek (stejně jako pádu původních kultur) nutně vyloučeno na vedlejší kolej.

Co si ze vzestupu a půdu kakaa jako měny vzít?

Baronová především v závěru práce vyvolává otázky ze srovnání příchodu kakaa a dnešního vzestupu digitálních měn a digitálních komodit, nejslavněji představované kryproměnou bitcoin. V součtu lze říct, že stará i nová platidla mohou mnohdy působit absurdně, jejich význam však vždy původně pramení z praktické užitečnosti, a až poté získávala měna roli měny.

Ačkoliv si tedy dnes pod pojme m "peníze" většina z nás představí papírové či kovové bankovky, Mayové by byli stejně tak udiveni našimi papírky, kovy i kryptoměnami – a za dalších sto let naopak mohou naši potomci dávat kakao na stejnou úroveň jako bankovky. Vždy bude záležet na kontextu a potřebách společnosti.

Studie monetizace kakaa byla publikována v časopise Economic Anthropology.

Tagy: Mayská civilizace starověk věda a poznání papírové peníze