Více než jedna miliarda lidí po celém světě žije v horských oblastech. Jsou závislí na horské vodě z tajícího ledu a sněhu. Tu používají k zavlažování. Jenomže led i sníh tají kvůli globálnímu oteplování extrémně rychle a mizí z povrchu zemského. Polovina z těchto lidí už se kvůli tomu potýká s nedostatek potravin.

Nejde však pouze o horské oblasti. Nějakým způsobem ovlivní ustupující ledovce se sněhem až dvě třetiny veškerého zavlažování po celém světě. Ohroženy nedostatečným zásobováním vodou a potravinami kvůli tomu mohou být až dvě miliardy lidí, píše s odkazem na UNESCO deník The Guardian.

Nejsou přitom ohroženy jen rozvojové státy, ale i ty bohaté rozvinuté. Zranitelné jsou například komunity žijící kolem povodí řeky Colorado, které dlouhodobě trpí suchem. Místo sněhu protínají etapy sucha prudké srážky, z nich však místním nic nezůstane. Potřebují postupně tající sníh, z něhož stéká voda pomaleji.

Oteplující spirála

Abou Amani, ředitel věd o vodě z UNESCO, upozornil na další hrozbu spojenou s táním ledovců a sněhu. Reflexní povrch nahrazuje tmavý povrch půdy, jež absorbuje teplo. „Tání ledovců má dopad na odrazivost slunečního záření, a to ovlivňuje celý klimatický systém,“ vysvětlil odborník. Tání ledovců a sněhu ohřívá planetu a celý proces zrychluje.

Hrozí také více lavin kvůli častějším srážkám dopadajícím na sníh. Náhlé záplavy v údolích nebo dále na svazích pak může způsobit voda uvolněná z tajících ledovců.

„Voda teče z kopce, ale potravinová nejistota stoupá do kopce. Hory nám poskytují 60 procent sladké vody, ale komunity, které tyto životně důležité zdroje chrání, patří k těm nejohroženějším,“ uvedl Alvaro Lario, prezident Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj (IFAD) s tím, že je nutné investovat do jejich odolnosti.