Hliněná tabulka s rozměry 11,6 x 5 centimetrů posloužila pro sepsání stížnosti v akkadštině mezopotámským mužem jménem Nanni. Archeologové ji objevili na nalezišti starověkého města Ur na území dnešního Iráku a v roce 1967 ji přeložil asyriolog Adolf Leo Oppenheim.

Dalo by se s trochou nadsázky říci, že nese záznam vzniku prvního zákaznického servisu v době bronzové. Není však jasné, zda Nannimu opravdu posloužil. Jasné ovšem je, že opravdu zuřil. „Položil jste před mého posla nekvalitní slitky a řekl jste si: Chceš-li si je vzít, vezmi si je, pokud si je vzít nechceš, jdi pryč!“ stěžoval si kupec.

Je jasné, že nešlo jen o nepovedenou transakci. Nanni už poskytl peníze za určitý objem mědi, jen aby zjistil, že zboží, které dostal, neodpovídá kvalitativním standardům.

Pohrdal jste mnou!

Měď byla v Mezopotámii základní surovinou, klíčovou složkou bronzu definující dobu bronzovou. Tato surovina hrála klíčovou roli v rozvíjejícím se průmyslu v regionu. Používala se k výrobě zbraní a dalších nástrojů pro běžný život. Nanni obchodoval s takzvanou dilmunskou mědí. Ta byla opravdu významná a hojně se s ní obchodovalo na jihu Mezopotámie.

Nicméně v době sepsání stížnosti, tedy roku 1750 před naším letopočtem, začala její kvalita i kvantita klesat. Lepší měď pak nabízela civilizace známá jako Magan.

Sepsaná stížnost také prozradila, že Nanniho dopálilo špatné chování prodejce k jeho poslům. „Poslal jsem k vám posly, aby vyzvedli tašku s penězi, ale vy jste se mnou pohrdal tím, že jste je několikrát poslal zpět s prázdnýma rukama,“ napsal. Je zřejmé, že posly poslal k prodejci několikrát, ale pokaždé se setkal s opovržením.

Požadoval pro sebe náhradu té nejvyšší kvality, i kdyby to znamenalo osobní kontrolu každého ingotu. Zda uspěl, už se ale nikdy nedozvíme.