„Lidé a ryby mají překvapivě podobnou nervovou architekturu, takže není divu, že na ryby psychoaktivní látky působí podobně jako na člověka,“ uvedl profesor Christopher Caudill z University v Idahu.

Problémová je látka zvaná klobazam. Ta patří do skupiny benzodiazepinů, léků tlumících centrální nervovou soustavu. Používají se ke krátkodobé léčbě úzkosti, nespavosti nebo epileptických záchvatů. Už dřívější studie ukázaly, že mění chování lososů, avšak jen v laboratorních podmínkách.

Není strach, není opatrnost

Tým vedený australským vědcem Marcusem Michelangelim chtěl zjistit, jak mění látka chování lososů v přirozeném prostředí. Sledoval ve Švédsku více než 700 mladých lososů při migraci z řeky Dal do Baltského moře. Některým jedincům experti implantovali do těla pomalu se uvolňující dávky klobazamu, opioidního tramadolu nebo obou těchto látek. Kontrolní skupina dostala implantáty bez účinných látek.

Podle výsledků se ryby s klobazamem dostaly do moře dvakrát častěji než ostatní. Plavaly rychleji a efektivněji překonávaly nebezpečné nástrahy, jako jsou přehrady, peřeje a nádrže. Následné laboratorní testy ale ukázaly, že se přestávají držet pohromadě, a to i přes přítomnost predátora.

Přestože se dostane více ryb do moře, přesné dopady psychoaktivních látek na jejich organismus neznáme. Studie navíc varuje, že změna chování u zvířat v důsledku lidské činnosti je vždy znepokojivá.