Sebevraždu lidé nejčastěji páchají v této profesi. Hrozí nebezpečí i vám?
28. 2. 2025 – 16:00 | Člověk | Radek Chlup | Diskuze:

Vysoká míra stresu a zátěže, neustálá přítomnost smrti. Lidé za vykonávání této profese platí svým duševním zdravím.
Lékaři jsou často oslavováni jako hrdinové. Jenomže tento status je často vykoupen sebeobětováním. V případě této profese to platí dvojnásob. Přesčasy, stres, rozhodování o životě a smrti. Zatímco pomáhají druhým, sami si o pomoc říci zdráhají, protože by mohli přijít o licenci. Více jsou přitom zranitelné ženy. O děsivých výsledcích analýzy stavu personálu v amerických nemocnicích napsal server ScienceAlert.
Vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu ve spolupráci s odborníky z Northeastern University a Barnes-Jewish Hospital srovnávali skóre duševního zdraví u 488 lékařů (80 procent mužů) s 97 tisíci lidmi (stejný genderový poměr) z jiných profesí ve 30 amerických státech. Výsledky zveřejnili v časopisu JAMA Psychiatry.
Jsou opravdu znepokojivé. Ukazují totiž zvýšené riziko sebevraždy u lékařů a zejména žen vykonávajících tuto profesi oproti ostatním. Ve sledovaném období od roku 2017 až 2021 měly v průměru o 53 procent vyšší riziko, že zemřou vlastní rukou, zatímco u mužů bylo naopak o 16 procent nižší.
Zdrcující výsledky se týkají roku 2017, kdy měly lékařky zvýšené riziko sebevraždy o 88 procent oproti ženám z jiných profesí. Nejčastějším způsobem sebevraždy byla otrava.
V roce 2020 sice došlo k mírnému zlepšení, to však mohlo způsobit nedostatečné hlášení přetíženého lékařského systémů.
Tohle zjištění doplňuje starší studie, podle nichž mají lékaři (muži i ženy) oproti ostatním zvýšené riziko sebevraždy, a podle kterých jsou ženy rizikovější. Je zapotřebí zjistit, proč mají ženy v této profesi větší sklony k sebevraždě než muži.
A pak přišel covid
Zničující ránou pro duševní zdraví lékařů (muži i ženy) byla v roce 2021 pandemie covidu-19, popsala studie. Není se čemu divit, nemocnice po celém světě zahltili pacienti s vážnými příznaky tehdy ještě neznámé nemoci, která uvrhla celý svět do lockdownů. Vybrala si daň na duševním zdraví celé populace, zejména pak lékařů.
Jeden průzkum zjistil, že větší stres kvůli pandemii pociťovalo 87 procent lékařů na pohotovosti, přičemž 45 procent z nich se zdráhalo vyhledat pomoc. Něco podobného potvrdil i výzkum zveřejněný v časopisu Science Direct. Celkem 40 procent lékařů z celkového počtu 5 000 drží duševní problémy v tajnosti v obavách z odebrání licence.
Na tento fenomén upozornila v roce 2021 šokující sebevražda lékařky Lorny Breenové z Presbyterian Allen Hospital v New Yorku, která stála v první linii boje proti covidu-19 a prodělala zhroucení. Popisovala, jak jí lidé umírají pod rukama ještě před vyložením ze sanitky, doma se chovala odtažitě. O pomoc ale nepožádala, protože se bála o svou licenci. Byla by totiž považována za slabou.
„Ve zdravotnických profesích, pokud přijdete o licenci, můžete přijít i o svůj dům, jídlo na stole a přístup k profesi, která často definuje vaši vlastní identitu,“ uvedla Amanda Chofletová, jež se přímo specializuje na užívání návykových látek a sebevraždy mezi lékaři, sestrami a lékárníky.