Fosilie pochází z období miocénu (12–11 milionů let), kdy dnešní Španělsko pokrývaly tropické lesy. Mezi největší objevy patří téměř kompletní kostra Pierolapithecus catalaunicus, dávného lidoopa. Tento druh měl vzpřímené držení těla, které mu pomáhalo šplhat a houpat se na stromech, což jsou klíčové znaky, které později převzali moderní lidoopi a lidé.

„Zjišťujeme, že primáti té doby byli mnohem rozmanitější, než jsme si mysleli,“ vysvětluje David Alba, ředitel Katalánského institutu paleontologie.

Nálezy tak pomáhají pochopit, jak se vyvinuly fyzické, pro dnešního člověka typické znaky.

Od létajících veverek po obrněné želvy

Primáti ale nejsou jediné poklady Can Maty. Vědcitu objevili tisíce fosilií savců, ptáků, plazů i obojživelníků. Mezi nejbizarnější patří chalicotherium, velký savec s drápy připomínající směs lenochoda, medvěda a gorily.

Našli se i obří želvy, rané létající veverky nebo předci dnešních slonů. Izotopová analýza kostí pomáhá odhalovat, jak se zdejší klima měnilo, z tropických pralesů na sušší travnaté oblasti.

Protesty ohrožují výzkum

Can Mata je stále aktivní skládka a její rozšiřování vyvolává odpor místních obyvatel kvůli zápachu. V roce 2019 proběhly demonstrace požadující její uzavření. Pokud by k tomu došlo, paleontologové by ztratili přístup k unikátním vrstvám půdy, kde leží další dosud neobjevené fosilie.

„Je to poklad pro tři až čtyři generace vědců,“ říká Alba.

Tisíce již nalezených vzorků čekají ve sbírkách na podrobné zkoumání, a další možná ještě leží hluboko pod zemí.

Can Mata tak připomíná, že zásadní vědecké objevy se mohou skrývat i tam, kde bychom je vůbec nečekali, třeba pod hromadou odpadu.