Hromadné vymírání nemusí způsobit jen jaderná válka, změna klimatu, dopad meteoritu nebo sopečná erupce. Smrt může přijít z dalekého vesmíru. Minimálně dvakrát už se tak stalo, zjistili vědci z britské Keele University.

Dárci i ničitelé

Vědci v nové studii zveřejněné Královskou astronomickou společností označili za příčinu dvou hromadných vymírání před 372 a 445 miliony let, při nichž vymizelo 60 procent a 70 procent všech druhů, exploze supernov v naší galaxii. Vyvolaly kyselé deště a naši planetu „obnažily“ před zničujícím ultrafialovým zářením.

Masivní hvězdy mohou působit jako dárci i ničitelé života. Supernovy totiž přinášejí do mezihvězdného prostoru chemické prvky, z nichž pak mohou vznikat nové hvězdy a planety. „Pokud se ale planeta nachází příliš blízko tomuto druhu události, může to mít zničující důsledky,“ doplnil hlavní autor studie Alexis Quintana.

„Výbuchy supernov jsou jedněmi z nejničivějších výbuchů ve vesmíru,“ cituje server Phys Dr. Nicka Wrighta. „Pokud by masivní hvězda explodovala jako supernova blízko Země, následky by pro život byly zničující. Tento výzkum naznačuje, že k tomu již mohlo dojít,“ dodal odborník.

Jsme v bezpečí?

Vědci došli ke svým závěrům sčítáním a analýzou masivních hvězd od nás vzdálených asi 3 260 světelných let. Díky tomu vypočítali četnost supernov v relativní blízkosti Slunce. Ta se shodovala s příčinami a rychlostí dvou zmíněných hromadných vymírání, o nichž víme, že je nezpůsobil dopad meteoritu nebo doba ledová.

Může zničit život na Zemi supernova i v budoucnu? Podle astronomů dojde k explozi supernovy v galaxii, jako je Mléčná dráha, nanejvýš jednou až dvakrát každé století. Dobrou zprávou je, že pouze dvě blízké hvězdy by během příštího milionu let mohly vybuchnout jako supernova. Obě se nacházejí více než 500 světelných let od Země a podle dřívějších simulací by nás supernovy v takové vzdálenosti neohrozily.