Kvalitní a dostatečně dlouhý spánek je naprosto klíčový pro naše fyzické i psychické zdraví. Je důležitý pro regeneraci celého organismu. Jeho nedostatek může vést ke vzniku kardiovaskulárních chorob, obezitě, cukrovce a depresím. 

Je známo, že podobně škodlivé účinky má i nadbytek spánku. Američtí vědci z Yale School of Medicine v nové studii spojili jeho nedostatek i nadbytek se změnami v mozku, které, jak je známo, zvyšují rizika mrtvice a demence, píše web Futurity. 

Vědci analyzovali údaje od více než půl milionu lidí ve věku 40 až 69 let z britské biobanky, jež shromáždila údaje o průměrné délce jejich spánku včetně denních šlofíků. O devět let později vybrala asi 40 tisíc z nich a podrobila je magnetické rezonanci. 

Jako nedostatečný spánek odborníci označili méně než sedm hodin a jako nadbytečný více než devět hodin. Jenom pro připomenutí, délka spánku se mění s věkem. Dospívajícím stačí osm až deset hodin spánku, dospělým sedm až devět a seniorům sedm až osm. 

S pokročilým věkem se rovněž snižuje kvalita spánku, který je lehčí, a člověk se tak během noci častěji budí. Spánkové cykly už nejsou tak pravidelné. V organismu dochází k úbytku melatoninu, spánkového hormonu. 

Experti na základě své analýzy, o níž se rozepsali v časopise Journal of the American Heart Association, spojili nedostatek spánku (tedy méně než sedm hodin) a nadbytek spánku (devět hodin a více) s degenerací bílé mozkové hmoty.  

Čas na změnu 

Konkrétně vědci pozorovali větší přítomnost hypertenzit bílé hmoty – lézí indikujících stárnutí mozku a onemocnění cév – a celkové zhoršení strukturálního zdraví bílé hmoty. Tyto změny mohou časem vést ke zvýšeným rizikům rozvoje mrtvice a demence. 

„Tato zjištění přispívají k rostoucím důkazům, že spánek je hlavním pilířem pro zdraví mozku,“ uvedl hlavní autor studie Santiago Clocchiatti-Tuozzo s tím, že pomáhají pochopit, jak může délka spánku ovlivnit naše zdraví v pozdějších fázích života. 

Mrtvice či demence jsou podle něj tragickým konečným stádiem dlouhodobého a nenápadného procesu, který však můžeme vlastní iniciativou zastavit. Změnit spánkové návyky bychom měli nejpozději ve středním věku (45 až 60 let), vyplývá ze studie. 

Clocchiatti-Tuozzo, jenž se nyní zajímá o to, jak kvalitu našeho spánku ovlivňuje genetika, doufá, že jeho zjištění inspirují ostatní vědce ke studiím toho, jak úpravy spánkového režimu pozitivně ovlivňují zdraví mozku v pozdějších fázích života. 

„Spánek se v poslední době stává trendovým tématem,“ řekl výzkumník. „Doufáme že tato a další studie nabídnou pohled na to, jak můžeme pacientům upravit spánek, abychom v nadcházejících letech zlepšili zdraví jejich mozku.“ 

Američtí vědci popsali pozitivní vliv odpoledních šlofíků na zdraví mozku. Jak loni v létě upozornila televize CNN, krátké zdřímnutí po obědě udržuje náš mozek ve formě a zpomaluje jeho stárnutí, tedy zmenšování.