Nikdo v dnešní uspěchané době s extrémními nároky na jednotlivce a informačním chaosem nežije bez stresu. Stres je sice přirozený, dlouhodobě však zvyšuje rizika srdečních chorob, mrtvice a podle nové studie pomáhá šířit rakovinu. 

Chronický stres vzniká dlouhodobým působením stresorů. V našem těle je pak zvýšené množství stresových hormonů, které snižují obranyschopnost organismu. Ten se následně stává náchylným k nejrůznějším nemocem. 

V případě dlouhodobého přehlížení tohoto problému se mohou objevit chronické choroby a přetrvávající fyzické a psychické obtíže. Příčin chronického stresu je mnoho – od pracovní zátěže, nedostatku spánku po manželskou nevěru a špatné mezilidské vztahy. 

Stres často spojujeme s rakovinou. Vědci nemají o možných souvislostech dostatek důkazů, avšak víme, že stres souvisí se zvýšenou konzumací tabáku a alkoholu, což zvyšuje rizika vzniku rakoviny. Stres ale může rakovině přímo pomáhat v šíření. 

Američtí vědci vyvolali u myší rakovinu v prsní tkání, kterou později přesunuli do plic, aby napodobili metastázování. Polovinu z hlodavců pak tým dlouhodobě vystavil intenzivnímu stresu a sledoval, jak se nemoc chová. 

Podle výsledků publikovaných v časopise Cancer Cell umožňují při dlouhodobém působení stresu imunitní buňky těm rakovinným metastázovat. Škodlivé buňky se pak šíří do dalších částí těla a rakovina postupuje. 

Když obrana pomáhá nepříteli 

Rakovina se šířila u hlodavců pod stresem o dost rychleji. Stresové hormony totiž ovlivnily první linii obrany proti infekcím složenou z imunitních buněk zvaných neutrofily, které tvoří pavučiny zvané neutrofilní extracelulární pasti (NET). 

Neutrofily uvolňují tyto síťky během zánětlivých reakcí a jako pavouci do nich chytají bakterie. V těchto strukturách vzniklých u myší s rakovinou pod stresem se však usadily rakovinné buňky, které v nich snáze metastázovaly. 

Odborníci se rozhodli svá zjištění podpořit experimentem. Myším odstranili buď imunitní buňky nebo pavučinové struktury – v obou případech se ukázalo, že stres přestal šíření rakovinných buněk zrychlovat. 

Jedná se o důkaz, že neutrofily a jejich NET pod stresem usnadňují vznik rakoviny a pomáhají šířit metastázy. Zjištění je to důležité hlavně pro fázi léčby, během níž by měli zůstat pacienti v klidu a příliš se nestresovat, aby se jejich stav rychleji nezhoršoval. 

„Stres je něco, čemu se u pacientů s rakovinou vyhneme jen stěží. Když vám někdo sdělí diagnózu, nemůžete přestat myslet na nemoc, pojištění nebo rodinu,“ cituje list The Jerusalem Post spoluautorku studie Xue-Yan Heovou. 

„Jeto téměř jako příprava vaší tkáně na rakovinu,“ popsal působení chronického stresu na organismus profesorka Mikala Egebladová z Cold Spring Harbor Laboratory. Vědci ale uvedli, že budou zapotřebí další studie na myších a později i lidech. Procesy související se stresem u hlodavců mohou být v porovnání s těmi lidskými odlišné.