Asteroid 2024 YR4 není jediným vesmírným objektem ohrožujícím Zemi. Vědci nevylučují, že ji v roce 2182 zničí planetka Bennu. Srážka by podle nové studie vyvolala rozsáhlou destrukci, vyžádala si mnoho lidských životů a svět uvrhla do dlouhé zimy a tmy. Život jako takový by neskončil, lidstvo však takovou katastrofu nepamatuje.

Těsné průlety kolem naší planety nejsou ničím výjimečným a malé balvany dopadají na její povrch neustále (ty nejmenší shoří v atmosféře). Ohrožují ji ale i nebezpečné objekty monitorované agenturami Úřad pro letectví a vesmír (NASA) a Evropská kosmická agentura (ESA).

Znepokojení teď vyvolává hlavně asteroid 2024 YR4, který nás v roce 2032 zasáhne s šancí 1,6 procenta (1:77), což je pohledem astronomů poměrně vysoká pravděpodobnost.

Čelíme však mnohem většímu nebezpečí. Každých šest let se k Zemi přiblíží Bennu, středně velký asteroid s průměrem přibližně 500 metrů. V současnosti provádí své nejtěsnější přiblížení na vzdálenost zhruba 300 tisíc kilometrů. V budoucnu se však očekává, že nám bude ještě blíže.

Pravděpodobnost srážky v roce 2182 bude jedna ku 2700. Pokud by k ní došlo, asteroid by způsobil rozsáhlou destrukci a dlouhodobě by změnil klima. Simulace dopadu planetky o velikosti Bennu ukázaly, že by to rozhodně nebylo nic pěkného, napsala agentura Reuters s odkazem na studii publikovanou v časopisu Science Advances.

Vyvolalo by to mohutnou rázovou vlnu, ohromné zemětřesení, rozsáhlé lesní požáry a tepelné záření.

Pokud by asteroid dopadl do oceánu, rozlil by do okolí gigantickou vlnu tsunami a do ovzduší uvolnil značné množství vodní páry, odvolává se na výzkum i televize CNN.

Počet obětí? Obrovský, ale záleželo by na místě dopadu. Po intenzivní destrukci by čelily ekosystémy dlouhodobé katastrofě. Náraz by vyvrhl do atmosféry 100 až 400 milionů tun prachu, což by na tři až čtyři roky narušilo klima, chemické složení atmosféry a globální fotosyntézu.

Rakovina a hladomor

„Potemnění slunce kvůli prachu by způsobilo náhlou globální ‚dopadovou zimu‘, která se vyznačuje omezeným slunečním svitem, chladnou teplotou a úbytkem srážek na povrchu,“ popsala vedoucí výzkumu a postdoktorandka Lan Daiová z centra pro fyziku klimatu (ICCP) na Pusanské národní univerzitě v Jižní Koreji.

Nejhorší scénář počítá s náhlým propadem globální průměrné teploty o 4 stupně Celsia, úbytkem srážek o 15 procent a snížením rostlinné fotosyntézy o 20 až 30 procent. Ozonová vrstva sloužící jako štít proti ultrafialovému záření by se ztenčila o 32 procent. Do horních vrstev atmosféry by se dostalo mnoho aerosolů a plynů, což by mělo několikaletý negativní dopad na klima, ekosystémy a fungování společnosti, vyplývá z výzkumu.

Nepříznivé podmínky by zabránily v růstu rostlinám na pevnině i v oceánech. Kromě pravděpodobného nárůstu počtu případů rakoviny kůže a dalších kožních nemocí kvůli intenzivnějšímu UV záření by propuknul v některých částech světa hladomor a s ním související humanitární krize.

„Pravděpodobnost, že asteroid velikosti Bennu zasáhne Zemi, je poměrně malá, 0,037 procenta. I když jde o malou šanci, potenciální dopad by byl velmi vážný a nejspíše by vedl k masivní dlouhodobé potravinové nejistotě na naší planetě a klimatickým podmínkám podobným těm, které byly zjištěny v souvislosti s některými z největších sopečných erupcí za posledních 100 tisíc let,“ řekl Axel Timmermann, expert na fyziku klimatu a ředitel Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), který se na studii podílel.

Vědci dodávají, že dopady by mohly být ve skutečnosti ještě vážnější, zejména v některých regionech. Opět, záleželo by na místě dopadu.

Naši předkové mohli minimálně několik podobných incidentů přežít. Asteroidy jako Bennu dopadají na Zemi každých 100 až 200 tisíc let. „Naši ranní předkové mohli zažít některé z těchto dopadů středně velkých asteroidů s potenciálním dopadem na lidskou evoluci, a dokonce i naši vlastní genetickou výbavu,“ dodala Daiová. V tom případě by žili v chladném, temném a méně deštivém období, které bylo chudší na úrodu.

V případě potvrzení jistoty srážky by NASA aktivovala v koordinaci s dalšími vesmírnými agenturami planetární obranu. Cílem by bylo odklonit hrozbu z kolizní dráhy sebevražednou sondou nebo jadernou explozí.