V pražské zoo by se mohly objevit pandy

- Příroda autor: roj

Pražská zoo by se mohla přidat mezi několik málo vyvolených zahrad, které chovaly pandy velké. Složitá diplomatická jednání podle ředitele pražské zoo Miroslava Boba už začala, důležitá by ale byla výstavba nového pavilonu, která by v souhrnném nákladu vyšla až na 200 milionů korun a kterou musí schválit pražské zastupitelstvo. Přítomnost vzácných tvorů by ale zoo přinesla ještě vyšší návštěvnost, než dosud. Čína pandy jen zapůjčuje, šance na tento vstřícný krok se ale zvýšila společně se zlepšujícími se vztahy mezi Prahou a Pekingem.

Pandy velké Čína zoologickým zahradám zapůjčuje jako gesto vstřícnosti. Jejich chov je velmi finančně náročný, zahradám se ale vyplatí

Pandy velké Čína zoologickým zahradám zapůjčuje jako gesto vstřícnosti. Jejich chov je velmi finančně náročný, zahradám se ale vyplatí,zdroj: ThinkStock

"Názor na chov pand v Praze jsme změnili v souvislosti s úvahami o využití místa po ledních medvědech. Nový pavilon pro ně by měl stát jinde," řekl Bobek. Podle základních návrhů, které už zahrada má, by náklady na vybudování expozice pand zahrnovaly zbourání medvědince, rozsáhlé terénní práce a výstavbu pavilonu spolu s restaurací a prodejnou suvenýrů, celkem by tak vyšplhaly k 200 milionům.

Zahrada chce zázemím pro návštěvníky umístěným u nové expozice plně využít potenciál místa s jedinečným výhledem na město a popularitu pand. Nový pavilon ledních medvědů by měl stát zhruba 150 milionů korun.

Citlivá diplomatická jednání s Čínou o zapůjčení pand Česko podle Bobka už vede, u části z nich ředil zoo byl, nechce je ale přibližovat. Kdy by zvířata mohla do Prahy dorazit, podle Bobka nyní závisí na financování projektu ze strany města. Jako reálný vidí ředitel horizont pěti let, mohlo by to ale být i dříve.

Tisíce fanoušků a velká sláva

O jak sledovanou by šlo záležitost, vypovídají zprávy z loňského února o příletu páru pand zapůjčených na 15 let do hlavního města Belgie. Na bruselském letišti zvířata přivítal belgický premiér Elio Di Rupo. Samice Chao Chao a samec Sing Chuej pak v doprovodu policie zamířili do zoologické zahrady asi 50 kilometrů od Bruselu, kde je čekaly dva tisíce fanoušků.

"Pro naši ekonomiku, obchod, naše vědecké a kulturní vazby je to skutečně zásadní událost," řekl tehdy belgický premiér. Na letišti speciálně pomalované letadlo vítal spolu s čínským velvyslancem, belgickým vicepremiérem a ministrem obrany. Agentura Reuters tehdy uvedla, že přílet pand zvýšil počet těchto zvířat žijících mimo Čínu na 47.

V divoké přírodě žije podle posledního sčítání přes 1800 pand velkých, přičemž jejich počet stoupá. Dalších asi 300 jich je v zajetí, převážně v Číně. I v chovech se jejich rozmnožování podle čínských úřadů začalo dařit.

Panda velká patří přesto mezi nejohroženější živočišné druhy. Jejich přirozeným domovem je několik horských hřebenů v centrální Číně. Ačkoli Peking zvířata přísně chrání a v poslední době vytvořil 27 nových rezervací, čelí pandí populace dál hrozbě vyhynutí kvůli narušenému přírodnímu prostředí.

Dostat pandy do Česka by vedle zlepšujících se vztahů mezi Prahou a Pekingem, do kterých zapadá i nynější návštěva premiéra Bohuslava Sobotky v Číně, mohl pomoci i seriál Panda a Krtek chystaný pro čínskou státní televizi CCTV.

Pilotní díl už viděl na Pražském hradě prezident Miloš Zeman s místopředsedkyní čínské Státní rady Liou Jen-tung. Zeman Krtečka propagoval i při své loňské návštěvě Číny. S dokončením seriálu se počítá začátkem příštího roku, kdy by se také filmy měly začít vysílat. Očekává se, že jen v Číně bude sledovat seriál na 300 milionů dětí i dospělých diváků.

Tagy: Čína Česko domácí Pražská zoo čínská zoo panda

Zdroje: ČTK