Varda tvrdí, že je první soukromou firmou, která dokázala vyrobit farmaceutický produkt ve vesmíru a úspěšně jej dopravit zpět na Zemi.

V mikrogravitaci probíhá krystalizace jinak než na Zemi – pomaleji, stabilněji a bez defektů způsobených gravitací a konvekcí. Díky tomu mohou vznikat krystaly s novými vlastnostmi, které mohou vést ke vzniku účinnějších léčiv.

„Struktury krystalů vzniklé ve stavu beztíže se mohou zásadně lišit od těch pozemských, přestože jde o stejnou účinnou látku,“ vysvětluje Adrian Radocea, vědecký ředitel Vardy. „To může vést k lepším formulacím existujících léků nebo k nalezení cest, které umožní schválení dosud neúspěšných kandidátů.“

Mikrogravitace mění způsob výroby léčiv

Ve vesmíru neexistují konvekční proudy ani sedimentace, které by ovlivňovaly tvar a velikost vznikajících krystalů. Díky tomu lze v mikrogravitaci dosáhnout větší čistoty i přesnější kontroly nad růstem částic – což je klíčové nejen pro malé molekuly, ale i pro složitější biologické látky.

První kapsle W-1 v roce 2023 nesla přísady léku ritonavir (používaného při léčbě HIV). Po návratu obsahovala unikátní polymorf Form III, který byl na Zemi objeven teprve o rok dříve. Tyto výsledky potvrdily, že výroba ve vesmíru může odhalit zcela nové fyzikální vlastnosti známých látek.

Ambiciózní plány

Po úspěchu mise W-3 oznámila Varda partnerství s australskou společností Southern Launch, které má zajistit přistání 20 dalších kapslí v testovací oblasti Koonibba do roku 2028. Kapsle W-4 je už nyní na oběžné dráze a W-5 a W-6 mají následovat začátkem roku 2026.

Cílem je zavést pravidelnou výrobu a návraty kapslí – ideálně každý měsíc.

„Naším cílem je mít do deseti let lék podaný člověku, který vznikl ve vesmíru,“ říká Radocea.

Pokud se plán podaří, můžeme být svědky začátku nové éry medicíny, v níž bude vesmír sloužit jako výrobní linka pro špičková léčiva, která na Zemi nelze vytvořit.