Mezinárodní tým expertů vyvinul nový druh plastového materiálu stejně pevného a zpracovatelného jako konvenční plasty, avšak rozpustitelného v mořské vodě. Objev může přispět ke snížení znečištění životního prostředí plasty.

Největší problém plastů je, že se nerozkládají, pouze se rozpadají na mikroplasty, čímž se jejich dopad na životní prostředí a zdraví živočichů i lidí ještě zhoršuje. Co kdyby se však mohly kompletně rozložit v mořské vodě během pár hodin?

Plasty se skládají z polymerů, tedy řetězců monomerů. Nerozkládají se právě díky silným vazbám mezi těmito molekulami. Sice existují biologicky rozložitelné plasty, v jejich případě je ale problém s pevností, a i ony se rozkládají pomalu.

Tým vedený Takuzem Aidou, ředitelem národního vědeckého ústavu v Riken a profesorem na Tokijské univerzitě, však přišel s novým typem plastu rozložitelným ve slané vodě, a to během několika málo hodin. Svůj objev vědci popsali v časopisu Science.

Vědci smíchali ve vodě dva typy biodegradabilních monomerů – těch používaných v potravinářských přísadách a dalších, vznikajících v organických materiálech. Vytvořili tak dvě struktury kombinovaných manomerů, píše server The Japan Times.

Jako obyčejný plast

Jednu z těchto struktur je možné dehydratovat, což vede k vytvoření bezbarvého, průhledného a vysoce hustého plastového materiálu šetrného k životnímu prostředí, který je stejně odolný jako klasický plast, je nehořlavý a recyklovatelný.

Když přijde do kontaktu se slanou vodou, materiál se rychle rozpadne na původní monomery. Ty se pak dále rozkládají působením bakterií v oceánu nebo v půdě mořského dna. Tento typ plastů se rozkládá, aniž by vznikaly mikroplasty.

„Nový materiál je dostatečně pevný, takže považujeme za možné různé aplikace,“ okomentoval výsledek Aida. Jelikož bude podle některých odhadů do roku 2050 plavat v oceánech více plastů než ryb, objev poskytuje určitou naději.

Plasty končí na skládkách, odkud se rozlévají do životního prostředí, nebo se spalují. Tím se však vypouští do atmosféry obrovské množství skleníkových plynů. Jen v roce 2019 jich vypustila výroba a spalování plastů více než 850 milionů tun.

Velká část plastů končí v oceánech. Každý rok se dostane do oceánů odhadem 8 až 12 milionů tun plastů. Mořští živočichové se do větších kusů zamotají a ty menší si pletou s potravou. V obou případech je plasty ohrožují na životě.