Nedaleko pobřeží Ázerbájdžánu v Kaspickém moři náhle zmizel po téměř dvou letech ostrov a nestalo se tak poprvé. Tento geologický fantom už na sebe upozornil vědce v minulosti.

Satelity NASA zdokumentovaly v Kaspickém moři asi 25 kilometrů od ázerbájdžánského pobřeží náhlý vznik a zmizení záhadné ostrovní fata morgány Kumani Bank, jež existovala téměř dva roky, než se ztratila pod mořskou hladinou.

Podle snímků ze satelitů Landsat 8 a 9 vznikl ostrov mezi 30. lednem a 4. únorem 2023. Na svém vrcholu měřil přibližně 400 metrů. V prosinci 2024 z něj ale zbyla jen drobná tečka, napsal server Space s odkazem na pozorování Pozemské observatoře NASA, která zaznamenala i sedimenty táhnoucí se Kaspickým mořem kilometry daleko.

Není to přitom poprvé, co se tento duch objevil a zase zmizel v moři. Vědci to připisují erupcím stejnojmenné bahenní sopky Kumani Bank. Od 19. století zaznamenali celkem osm výbuchů, které daly vzniknout ostrovům různých velikostí a délek, stejně jako se tak stalo začátkem roku 2023.

„Při erupci v květnu 1861 vznikl ostrov o průměru pouhých 87 metrů a ve výšce 3,5 metru nad hladinou. Rozplynul se během necelého roku,“ napsal geolog Akif Alizadeh ve studii Geosciences of Azerbaijan.

K nejsilnější erupci došlo v roce 1950. Vzniklý dočasný ostrov měřil na šířku 700 metrů a výšku měl šest metrů.

Bahenní sopky 

Geolog Mark Tingay z Univerzity v Adelaide označil bahenní sopky za „zvláštní“ a „podivuhodné“ útvary, o nichž toho zatím víme málo. Dosahují velikosti několika metrů až kilometrů a setkat se s nimi můžeme v oblastech s velmi aktivní tektonikou nebo vysokou mírou sedimentace. „Tvoří se na místech, kde se může vytvářet podpovrchový tlak a vytlačovat směs tekutin, plynů a sedimentů na povrch,“ vysvětlil Tingay.

Erupce bahenních sopek, které zatím nejsme schopni předvídat, mohou být velmi nebezpečné, během krátké doby jsou totiž schopné vyvrhnout velké množství materiálu, včetně plamenů. Na rozdíl od magmatických vulkánů neprodukují lávu a vytvářejí dočasné pevniny prostřednictvím hromadění vyvržených materiálů. Vznikají sice ostrovy, ale krátkodobé. Volné sedimenty jsou totiž náchylné k erozi, vysvětluje web The Debrief.

Ázerbájdžán ležící v kolizní oblasti arabské a euroasijské tektonické desky obklopují tři stovky bahenních vulkánů, které se podle geologů nevyskytují jen na Zemi, ale i v severních nížinách Marsu. „Ázerbájdžánské bahenní sopky jsou spojené s rozsáhlým uhlovodíkovým systémem v jižní části Kaspické pánve. Víme, že spolu s charakteristickými bahenními kaly uvolňují hořlavé plyny, jako je metan,“ napsali odborníci.