Země měla možná před stovkami miliony let vlastní prstenec, napsali ve studii publikované v časopisu Earth and Planetary Science Letters australští vědci. Nasvědčuje tomu období častějšího dopadu meteoritů na zemský povrch.

Naše planeta mohla mít několik desítek milionů let vlastní prstenec tvořený meteority. Informoval o tom web ScienceAlert. Tým vědců z Univerzity Monash v Melbourne tak usuzuje podle častějšího dopadu meteoritů na Zemi před 466 miliony let.

Na oběžné dráze se zřejmě rozpadal dočasný meteorický prstenec, napsali odborníci. „Vrstvy sedimentárních hornin z období ordoviku obsahují mimořádné množství úlomků meteoritů,“ sdělil planetární vědec Andy Tomkins.

Tým pod jeho vedením identifikoval častější bombardování meteority během 40 milionů let, což je z geologického pohledu krátká doba. Dešti meteoritů z prstence na oběžné dráze nahrává i vzájemná blízkost jednotlivých dopadů.

Meteority dopadaly jen na specifickou malou část naší planety. Jednadvacet kráterů se nacházelo do třiceti stupních zeměpisné šířky od tehdejšího rovníku, zjistili odborníci analýzou deskové tektoniky a pohybu kontinentů.

Proč je to důležité

Myšlenka na prstenec kolem Země je pozoruhodná, určitě však ne nemožná. Prstence Saturnu jsou také dočasné a velmi rychle se bortí a na planetu padají. Kolem Jupiteru několik let kroužily gravitací uzamčené úlomky komety Shoemaker-Levy 9, než na něj začaly padat. 

Na naši planetu se řítil asteroid, ale její slapové síly ho rozdrtily a jeho úlomky zůstaly uvězněny na oběžné dráze. Ty se pohybovaly po relativně stabilní dráze, než začaly postupně na zemský povrch dopadat, popsali vědci.

Pokud se australský tým nemýlí, jedná se o významné zjištění a převrat v chápání vývoje našeho světa. Vědci si pohrávají s odvážnou myšlenkou, že meteorický pás mohl stínit naši planetu a zhoršit tak dobu ledovou před 445 miliony let.

Pás kolem Země tedy mohl způsobit nejchladnější období za poslední půl miliardy let. Tuto hypotézu ale bude potřeba prověřit. V těch dobách navíc došlo od rovníku k bleskové evoluci různých organismů poháněné klimatickou změnou.

Prstenec podle Tomkinse mohl řídit změnu klimatu a pohánět evoluci vpřed, když byla naše planeta moc horká. Tým se chce pustit do numerické simulace, aby vytvořil časovou osu rozpadu asteroidu a vzniku prstence. Chce určit jeho tvar a zjistit, zda vrhal stín.