Co se týče mentálních schopností, od lidí je odlišuje několik drobných, ale důležitých, rozdílů. Za jeden z nich byla považována schopnost odhadnout, co si druhý myslí. Její testování na zvířatech je však komplikované a neprůkazné výsledky pokusů vždy nechávaly otevřená dvířka pochybám. O to významnější jsou objevy mezinárodního týmu antropologů, který nasadil nové postupy vyvinuté pro testování této schopnosti u dětí, a objevil, že jí alespoň v základu oplývají i šimpanzi a orangutani.

Schopnost odhadnout, co si druzí myslí nebo čemu věří, a jednat podle toho, je základním kamenem lidského soužití a kultury. "Čtení" cizích mentálních stavů a úmyslů je dokonce tak důležité, že se stalo základem celého konceptu teorie lidské mysli.

Dokáží ale něco podobného i zvířata? O to se psychologové, zoologové a antropologové přou už desítky let. Když omezíme naše pátrání na lidoopy, podařilo se prokázat, že dobře rozumí cizím cílům a také tomu, co mohou jejich druhové a lidští chovatelé vědět nebo zjistit. Dokáží ale lidoopi pochopit, že si někdo může myslet něco, co neodpovídá skutečnému stavu věcí?

U lidí o podobné schopnosti nepochybujeme – eskamotér dobře ví, že je jeho obecenstvo přesvědčené, že pod jedním z kalíšků je kulička, i když ji má sám dávno v rukávu. U lidoopů se ji naopak nikdy nezvratně potvrdit nepodařilo.

Moderní technika umožňuje daleko sofistikovanější metody testování schopnosti odhadnout falešné přesvědčení u cizích jedinců. Tradičně se například věřilo, že se tato schopnost rozvíjí u lidí až zhruba po čtvrtém roce věku. Když ale vědci sledovali pomocí citlivých kamer, kam se batolata po zhlédnutí krátkého klipu o "oblaflém" hrdinovi dívají, vyšlo najevo, že dobře chápou rozdíl mezi skutečným stavem věcí a přesvědčením osoby na videu. Podobný postup nyní vědci nasadili na další subjekty, se kterými se těžko komunikuje – lidoopy.

Čtyřem desítkám lidoopů promítali krátké videoklipy a při tom sledovali, na jakou část obrazovky se v jaké situaci dívají. V obou záznamech figuroval jeden z výzkumníků a "King Kong" – další člověk, který byl navlečený do černého obleku a svým chováním i pohyby napodoboval opici. První video se odehrávalo ve venkovním výběhu.

"King Kong" se schoval do jedné ze dvou kupek sena, chovatel ho pozoroval a následně ho z dané kupky vyhnal. V tomto případě tedy nebyl mezi reálným stavem věcí a přesvědčením protagonistů žádný rozdíl. Následně se ale "King Kong" pod dohledem chovatele schoval do jedné kupky, člověk odešel za dveře a "King Kong" se přemístil pod druhou hromadu sena, načež se chovatel znovu ukázal. V tomto případě se skutečný stav věcí a přesvědčení lidského protagonisty o poloze "King Konga" lišily.

Druhý experiment probíhal stejným způsobem a lišilo se jen video, které výzkumníci lidoopům pouštěli. To se nyní odehrávalo uvnitř a centrální úlohu v něm hrál kámen skrytý pod jednou ze dvou papírových beden – buď byl pod stejnou bednou, pod kterou jej naposledy viděl lidský protagonista, nebo ho za jeho nepřítomnosti "King Kong" přemístil.

Možná se ptáte, proč výzkumníci zvolili tak zvláštní námět obou videí. Odpověď je jednoduchá – pokusní lidoopi jsou ve svém oboru už "profesionálové" a kdyby se design pokusu podobal některému z předchozích, nelze vyloučit, že by tím byl jejich výkon ovlivněný.

Jak to všechno dopadlo? Na konci prvního klipu, když měl lidský protagonista prozkoumat jednu z kupek, koukala většina lidoopů na tu, kde očekával "King Konga" právě on a ne na tu, kde "King Kong" skutečně byl. Ještě průkaznější výsledky dal druhý experiment, ve kterém lidoopi sledovali video s krabicí a kamenem. Zde se lidoopi "sekli" už jen málokdy.

Kvůli pečlivému navržení pokusu lze vyloučit, že by lidoopi "správnou" odpověď odhadli podle nějakých nenápadných vodítek nevědomky přítomných v záznamu. Rozdílný výkon různých jedinců jak celkově, tak v obou experimentech, značí, že odhadnout, co si druhý myslí, zvlášť když to nesouhlasí s realitou, pro ně není nic lehkého. Většina z nich je ale tohoto výkonu alespoň nevědomky schopná.

Experiment samozřejmě nedokazuje, že je mysl lidoopů stejná nebo stejně bohatá jako mysl lidská. S určitostí ale můžeme říct, že oplývají přinejmenším základním kamenem lidské teorie mysli.