Fakt, že člověk ovlivňuje evoluci jiných druhů, není nic nového. V přírodě se například čím dál častěji objevují sloni bez klů, kteří nepředstavují lákavou kořist pro pytláky. Ze stejného důvodu je stále vzácnější narazit v moři na kapitální kousky ryb.

Vlivem lidského rybolovu přednostně zaměřeného na větší kusy se u řady druhů zmenšuje hmotnost, při které jejich zástupci dosahují pohlavní dospělosti, mění se tempo růstu a další vlastnosti. Na tom, že by lov ptáků měl vést k přednostnímu výběru těžko polapitelných jedinců, tak není nic divného.

Úplně jinou otázkou ale je, jaké vlastnosti "ulovitelnost" ptáků ovlivňují. Rozhodně hmotnost jedince, jeho věk, pohlaví a kondice. Jistou roli by ale mohla mít i velikost mozku. Už dříve bylo dokázáno, že velikost mozku u různých druhů ptáků souvisí s rizikem ulovení predátory, flexibilitou v získávání potravy a složitostí písní.

V rámci druhu se zase jedinci s většími mozky vracejí v průměru dříve ze zimovišť, hůře se nechají chytit a vytvářejí větší kolonie. Větší mozek se zkrátka vyplatí i u ptáků. Projeví se ale jeho výhoda i proti riziku zastřelení? Odpověď na tuto otázku se rozhodla najít dvojice evropských ornitologů.

Svůj výzkum založili na dánských vycpaninách. V této severské zemi totiž musí každý specialista, který se zabývá vycpáváním zvířat, hlásit příčinu smrti toho kterého zvířete. K dispozici jsou tak obrovské stohy dat o lovu ptáků a dalších zvířat v průběhu několika desítek let. Z necelých čtyř tisíc prozkoumaných ptáků jich bylo zastřeleno asi 8 procent.

Statistická analýza prokázala, že měli tito jedinci v průměru menší mozek než ptáci získaní jiným způsobem. Pravděpodobnost zastřelení je dále ovlivněna velikostí těla a pohlavím jedince. Samci, kteří byli v průměru větší, skončili zasáhnutí častěji. To samé platí pro větší a hmotnější ptáky obecně. Všechny efekty byly navíc velmi výrazné. Podobně dopadla analýza i v případě, kdy výzkumníci vyčlenili jen přímo lovené druhy.

Výhoda velkého mozku by se mohla projevovat například v tom, že pták rozezná myslivce na lovu od člověka na procházce. Pokud by evoluční tlak ze strany střelců byl ještě silnější, mohli bychom čekat i výrazné zvětšování ptačího mozku v čase. Nicméně, vzhledem k tomu, že souvisí jen s několika procenty ptačích úmrtí, se na jejich evoluci zatím příliš neprojevil. Přinejmenším doposud.