Wow! signál, zachycený observatoří Big Ear v létě 1977, patří k nejslavnějším "neidentifikovaným" radiofrekvenčním jevům v historii a dodnes fascinuje odborníky i veřejnost. Nedávné zpracování původních tiskových výstupů – více než 75 000 stran převáděných přes OCR a lidské validace – umožnilo prozkoumat data novým způsobem.

Nové výpočty přinesly překvapení: intenzita signálu dosahovala až 250 Janskys, zatímco dříve se odhadovalo jen 54–212 Janskys — tedy výrazný posun směrem nahoru, možná až čtyřnásobně vyšší síla.

Reanalýza rovněž zpřesnila místo, odkud signál pravděpodobně přišel: oblast nebe byla zúžena tak, že jistota detekce narostla o 66 % – tedy téměř na dvě třetiny místa. Současně byla upřesněna i frekvenční hodnota: z původních 1420,4556 MHz na 1420,726 MHz. Taková změna naznačuje, že zdroj musel být pohybově výraznější, například rychle rotující objekt.

Autoři studie rovněž vyloučili pozemské vysílání nebo chyby čítače či softwaru jako příčinu. Žádné satelity ani televizní vysílače v dané oblasti neoperovaly, Měsíc byl na opačné straně planety, Slunce bylo klidné. To potvrzuje, že signál měl pravděpodobně astronomický původ.

Jako pravděpodobná vysvětlující hypotéza se jeví chladné HI oblaky, které někdy produkují vlnové emise připomínající Wow! signál — a to přirozeným způsobem bez zásahu mimozemšťanů. Hypotéza potvrzuje přítomnost maseru v mezihvězdné látce aktivované impulsem energie, jako by mohla vysílat puls magnetaru („maserové flare“) či SGR („soft gamma repeater“). To vše se odehrálo v mikrovlnné oblasti hydrogenové čáry 1420 MHz.

Přesto záhada zůstává — Wow! signál nebyl nikdy znovu zachycen a dodnes nevíme, zda šlo o jedinečný jev nebo o něco opakovatelného, ale vzácně zachytitelného. Nová data nám ale poskytují nejdetailnější obrázek jeho charakteru — co se frekvence, intenzity i pozice týče — a zároveň otevírají novou cestu pro budoucí pátrání.