Články autora: Miroslav Krajča

Redaktor vědecko-popularizačního serveru Nedd.cz, kde pravidelně publikuje články zabývající se aktuálními tématy z oblastí jako příroda, technologie i lidské zdraví. Rád kombinuje dostupné výzkumy a studie se srozumitelným podáním, protože je k ničemu publikovat články, které ocení pět lidí v republice. Ve volných chvílích rád chodí po lese a nebo alespoň po městě.
Člověk

Světový precedens: Austrálie zakázala sociální sítě pro děti do 16 let

Od 10. prosince 2025 je v Austrálii v platnosti první plošný zákaz používání velkých sociálních sítí pro osoby mladší 16 let. Omezení se týká platforem jako TikTok, Instagram, Facebook, YouTube nebo Snapchat. Stát tak reaguje na obavy ze škodlivých dopadů sociálních sítí na psychiku dětí — například kyberšikanu, negativní vliv na duševní zdraví či tlak sociálních sítí na tělesný obraz. Zákon je historický krok a z celého světa se teď dívají, zda politika ochrany dětí v digitálu obstojí.
Člověk

Když počítač rozhoduje o zrození: jak umělá inteligence mění IVF

Plodnost je citlivá hra šance, nadějí a biologie — dnes ale v laboratořích asistované reprodukce roste nová hvězda: umělá inteligence. AI nejenže dokáže rychleji a přesněji vybrat nejslibnější embrya, ale pomáhá také eliminovat lidské chyby, sledovat každý detail procedury a zkracovat dobu, kterou páry čekají na vytoužené dítě. Na prahu „IVF 2.0“ slibuje AI proměnit proces oplodnění z řady nejistot v precizní, měřitelný a opakovatelný výkon.
Člověk

Chemikálie PFAS v pitné vodě ohrožují těhotné ženy a jejich děti

Pitná voda, kterou denně pijí miliony rodin po celém světě, může skrývat hrozbu pro ty nejzranitelnější — nenarozené děti. Nová analýza ukazuje, že chemikálie známé pod zkratkou PFAS, často nazývané „věčné chemikálie“, mohou způsobit zvýšené riziko předčasného porodu, nízké porodní hmotnosti i úmrtnost novorozenců, pokud je voda kontaminovaná a těhotné ženy ji pijí. Situace volá po rychlé reakci — ochrana zdraví nemůže čekat.
Člověk

Čas, který stolice stráví v těle, může ovlivnit vaše zdraví — co ukazuje nová studie

To, jak dlouho se jídlo a stolice zdržují v našem trávení, není pouze nepříjemná anekdota, ale může mít dalekosáhlé následky pro zdraví. Nejnovější přehled výzkumů ukazuje, že délka průchodu střevy — tzv. „gut transit time“ — významně ovlivňuje složení mikrobiomu, tvorbu metabolitů i riziko zánětů. Vědci upozorňují, že příliš pomalý průchod může podporovat nežádoucí biochemii, která se může odrážet i v chronických onemocněních.
Člověk

Revoluce v kostech: vědci objevili spínač, který může zvrátit osteoporózu

Přestože osteoporóza dnes postihuje miliony lidí po celém světě — zvláště ženy po menopauze — nová studie může znamenat začátek opravdové revoluce. Vědci identifikovali receptorem GPR133 klíčový „spínač“, který dokáže obnovit hustotu a pevnost kostí i u starších organismů.
Vesmír

Rover na Marsu přejel kámen a objevil tak rudé zlato

Na zdánlivě obyčejném kameni na povrchu Marsu se skrýval poklad, který nikdo nečekal. Když 899 kilogramů těžký rover Curiosity 30. května 2024 přejel skálu v řečišti Gediz Vallis, kámen se s prasknutím otevřel — a ze středu se vysypaly zářivé krystaly jasně žluté barvy. Ukázalo se, že jde o čistou elementární síru — první svého druhu, jaká byla kdy na rudé planetě nalezena. Objev zpochybňuje naše dosavadní představy o geologii Marsu a možná i o jeho minerálních zásobách.
Vesmír

Světlo s novou tváří: věda bourá 180 let starý předpoklad

Vědci z Hebrew University of Jerusalem právě rozmetali dlouho přijímaný předpoklad o tom, jak světlo ovlivňuje materiály — ukázali, že magnetická složka světla hraje aktivní roli při jeho šíření a interakci s hmotou. Nejde jen o drobnou korekci, ale o zcela nový pohled na základní fyzikální jev. Tento objev může mít zásadní důsledky pro optiku, spintroniku i kvantovou technologii.
Člověk

Pět životních fází vašeho mozku, ve které jste teď?

Nový výzkum ukazuje, že mozek neprochází postupným, ale spíše „skokovým“ vývojem: podle analýzy 3 800 MRI snímků vědci identifikovali čtyři klíčové přechody — ve věku 9, 32, 66 a 83 let — které rozdělují život do pěti neurologických epoch. Od dětství, kdy se formují a redukují synapse, přes dlouhou stabilní dospělost - “plateau”, až po fáze, kdy se síť mozkových spojení znovu přeskupuje a kvalita zpracování informací se mění. Změny ovlivňují, jak se učíme, pamatujeme, reagujeme a stárneme.