Články autora: Miroslav Krajča

Krev se z nohou nevrací k srdci sama od sebe. Gravitace ji táhne dolů, a tělo proto spoléhá na aktivní mechanický systém, který ji tlačí zpátky nahoru, systém, jehož fungování závisí na tom, že chodidlo při každém kroku skutečně odvádí fyzickou práci. Silně tlumené, měkké tenisky tuto práci podle nové vědecké literatury narušují způsobem, kterého si většina lidí vůbec nevšimne, protože bota je přitom subjektivně pohodlná.

Cristiano Ronaldo v jednačtyřiceti letech stále hraje na nejvyšší úrovni evropského fotbalu, a podle lidí, kteří mu roky vařili, za tím nestojí žádná exotická superpotravina ani přísně vyvážené makroživiny na gram přesně. Jeho jídelníček je podle popisu jeho bývalého osobního kuchaře až nápadně strohý a den za dnem téměř identický.

Otázka, čemu se ve středním věku vyhnout, aby si člověk co nejdéle udržel jasnou mysl, dostala díky nové rozsáhlé americké studii mimořádně konkrétní odpověď. Tři faktory měřené kolem pětapadesátky dokážou podle nových dat rozhodnout o rozdílu až třinácti let života bez demence.

Chesapeake Bay, největší ústí řeky ve Spojených státech, kdysi hostilo tak husté populace ústřic, že dokázaly celý objem zálivu profiltrovat za pouhý týden. Dnes, po století přelovu a znečištění, trvá stejný úkol zbylé populaci přes rok. Probíhající projekty obnovy ale ukazují, že se tento stav dá alespoň částečně zvrátit.

Zemědělská expanze dlouhodobě patří k hlavním příčinám celosvětového kácení lesů, ale otázka, které konkrétní plodiny a produkty za tímto úbytkem lesa v posledních desetiletích nejvíc stojí, zůstávala překvapivě nedostatečně zodpovězená. Nová studie švédských vědců teď nabízí dosud nejpodrobnější odpověď a ukazuje, že jeden jediný produkt na globální úrovni výrazně převyšuje všechny ostatní.

Světová potravinová cena, často označovaná jako Nobelova cena pro oblast zemědělství, letos poprvé putuje k brazilské vědkyni. Mariangela Hungria, mikrobioložka z Brazilské zemědělské výzkumné korporace Embrapa, si ocenění vysloužila za desítky let práce na technologii, díky které rostliny dokážou získávat dusík přímo z půdních bakterií, místo aby na něj farmáři spotřebovávali drahá a znečišťující syntetická hnojiva.