Články autora: Miroslav Krajča

Deset let stál Harvard na prvním místě žebříčku akademických institucí Nature Index. V červnu 2026 ho poprvé přeskočila čínská Zhejiang University. Není to náhoda ani statistický artefakt — je to výsledek dvou souběžně probíhajících trendů: masivního čínského investování do vědeckého výzkumu a bezprecedentního škrtání amerického vědního financování pod Trumpovou administrativou.

V roce 2002 publikoval New England Journal of Medicine studii, která způsobila v ortopedii zemětřesení. Chirurg J. Bruce Moseley provedl na sto osmdesáti pacientech s osteoartrózou kolena buď skutečnou operaci, nebo přesnou imitaci — se řezem, anestezií a pooperační péčí, bez jakéhokoli skutečného chirurgického výkonu. Po dvou letech sledování byl výsledek stejný. Tento nález není pouhý kuriozitou — je výzvou k přehodnocení toho, jak testujeme chirurgické výkony.

Na první pohled šlo o standardní mikroskopický snímek v odborném biologickém článku. Teprve pečliví čtenáři si všimli, že popisky k obrazcům nedávají biologický smysl a jsou plné nesrozumitelných znaků. Obrázek neexistoval v reálné laboratoři — byl vygenerován umělou inteligencí. Tento případ byl jen jedním z rostoucí vlny, která otřásá důvěrou ve vědeckou literaturu.

Eckhart Tolle už desítky let upozorňuje na jev, kterého si málokdo všimne: neustálé přemítání nekrade jen klid mysli, ale postupně opotřebovává i tělo. Jeho sedm doporučení, jak tento vnitřní hlas zkrotit, zní jako duchovní filosofie. Výzkum posledních dvaceti let v oblasti psychologie stresu a neurovědy ale ukazuje, že za nimi stojí i měřitelná biologie.

Neurochirurg Jack Kruse v rozhovoru s podcasterem Dannym Jonesem označil AirPods za nejhloupější věc, kterou si dnes lidé dobrovolně dávají na tělo, a tvrdil, že bezdrátová sluchátka posílají radiofrekvenční záření přímo do ucha, pár centimetrů od mozku. Tvrzení tohoto typu se šíří internetem rychleji než vědecké studie, na které by se měla opírat. Co z toho skutečně obstojí?

Pokročilý nemalobuněčný karcinom plic patří mezi nejobtížněji léčitelné nádory — pětileté přežití u metastazujícího onemocnění se pohybuje jen kolem několika procent. Nová studie publikovaná v časopise Advanced Materials ukázala, že přidání selenových nanočástic ke standardní chemoterapii výrazně zlepšilo léčebnou odpověď u malé skupiny pacientů. Jde o slibný, nikoli definitivní výsledek — a rozdíl mezi těmito dvěma slovy je v onkologii zásadní.