Články autora: Miroslav Krajča

Redaktor vědecko-popularizačního serveru Nedd.cz, kde pravidelně publikuje články zabývající se aktuálními tématy z oblastí jako příroda, technologie i lidské zdraví. Rád kombinuje dostupné výzkumy a studie se srozumitelným podáním, protože je k ničemu publikovat články, které ocení pět lidí v republice. Ve volných chvílích rád chodí po lese a nebo alespoň po městě.
Člověk

Nová naděje na Parkinsonovu nemoc: střevo, bakterie a jednoduché vitamíny

Tradičně se Parkinsonova nemoc vnímala jako choroba mozku — degenerace dopaminových buněk a hromadění toxické bílkoviny α‑synuklein. Nový výzkum ovšem ukazuje, že některé formy nemoci mohou začínat ve střevech: u pacientů se prokazatelně mění mikrobiom — a ztráta bakterií, které produkují B-vitamíny, vede ke snížené produkci ochranných metabolitů. Autoři studie, publikované v květnu 2024, navrhují potenciálně jednoduchou léčbu: doplnění vitamínů B2 (riboflavin) a B7 (biotin), které by mohly zpomalit rozvoj nemoci.
Vesmír

Myslel, že má doma zlatý nuget. Nakonec to byl kámen s mnohem vyšší cenou

Muž použil detektor kovu a našel těžký, rudý kámen v hlíně starého dolu — myslel si, že objevil zlatý nuget. Po letech zoufalých pokusů o rozbití, mnoha řemeslných nezdarech a téměř opuštěném nálezu se ukázalo, že to, co držel v ruce, není nic menšího než 4,6 miliardy let starý meteorit. Pro vědce je dnes daleko cennější než zlato. Jak se stal nález zamilovanou legendou mezi geology — a co nám říká o vzniku Sluneční soustavy?
Člověk

Kam opravdu mizí odpad z modrého kontejneru

Možná jste to zažili včera večer: dojíte jogurt, dohadujete se sami se sebou, jestli kelímek opláchnout, a s lehkým pocitem zadostiučinění ho vhodíte do plastu. Někde v pozadí běží uklidňující představa, že se promění v nový kelímek nebo lavičku v parku. Jenže podle novináře Alexandera Clappa, autora knihy Waste Wars: The Wild Afterlife of Your Trash a hosta pořadu Science Friday, je realita mnohem temnější: většina našeho plastu končí v chudších zemích, kde se pálí, drtí a pomalu vrací zpátky k nám – v podobě toxických chemikálií a mikroplastů v půdě, vodě a jídle.
Člověk

„Jsem za pět minut tam“ (a nejsem): co věda říká o chronických opozdilcích

Každá parta má svého věčného opozdilce. Ten, kdo píše „už jsem na cestě“, zatímco ještě stojí ve sprše. Dlouho se mělo za to, že jde hlavně o neúctu nebo špatnou výchovu. Jenže nová vlna výzkumů ukazuje mnohem složitější obraz: za chronickou pozdností stojí směs osobnostních rysů, kognitivních zkreslení, vnitřních biologických hodin i neurovývojových odlišností.
Technologie

První na místě: jak drony předbíhají sanitky s defibrilátorem

Náhlá zástava srdce zabije mimo nemocnici devět z deseti lidí, přestože jednoduchý přístroj – automatizovaný externí defibrilátor – dokáže šanci na přežití během prvních minut dramaticky zvýšit. Problém je jediný: přístroj se k pacientovi často dostane pozdě. Nový pilotní projekt v USA  proto vysílá k vybraným voláním na linku 911 kromě sanitky také dron, který během několika minut spustí defibrilátor přímo k nohám volajícího.
Člověk

Překvapivý recept vědců na lepší spánek boří zažité stereotypy

Nespavost je novou civilizační daní: podle odhadů trpí poruchami spánku až každý šestý člověk na světě. Lékaři doporučují zkusit kromě léků a psychoterapie i pohyb, dosud ale nebylo jasné, jaké cvičení je pro spánek nejlepší. Nová síťová meta-analýza třiceti klinických studií teď přináší překvapivý verdikt: největší přínos pro kvalitu spánku má intenzivní jóga – a stačí jí věnovat méně než půl hodiny dvakrát týdně.
Člověk

Modré nebe za každou cenu? Jak čistší vzduch v Číně paradoxně urychlil globální oteplování

Ještě před deseti lety patřil Peking k symbolům toxického smogu, který kvůli prachu PM2,5 zkracoval život milionům lidí. Dnes má čínská metropole vzduch čistší než mnohá města v Evropě – výsledkem je jeden z nejrychlejších poklesů znečištění, jaký kdy vědci zaznamenali. Jak popisuje podcast a článek How China cleaned up its air pollution – and what that meant for the climate, má tenhle úspěch i stinnou stránku: méně smogu znamená i méně chladicího efektu aerosolů, a tedy rychlejší oteplování planety.
Příroda

Umělá inteligence přepisuje biologii. AlphaFold "vidí" do bílkovin

Ještě před pár lety bylo určení 3D struktury jediné bílkoviny prací na roky a stovky tisíc dolarů. Pak ale přišla umělá inteligence AlphaFold z laboratoře Google DeepMind a obrátila strukturální biologii vzhůru nohama. Dnes vědci jen zadají do počítače sekvenci aminokyselin a během minut dostanou model, který je často stejně přesný jako složité experimenty.