Objevíme mimozemský život dříve v naší Sluneční soustavě anebo mimo ni?

Když není kyslík, vraž tam vodík

Ve Sluneční soustavě již víme, že svět ve stylu Země je tu jenom jeden jediný. budoucí průzkum Marsu, Europy (měsíc Jupitera) či Enceladu (měsíc Saturnu) by mohl přinést mikroskopické nebo primitivní mnohobuněčné formy života.  Pro podobné vzorky budeme ale muset vyslat drahé sondy. A to zabere čas. S podobnými mimozemšťany si navíc nepopovídáme.

U exoplanet (planet obíhajících jinou hvězdu než naše Slunce) to je jinak. Dnes již známe ke čtyřem tisícům jiných světů mimo hranice naší soustavy. Statisticky je tedy naděje, že najdeme druhou Zemi, či jiný ekvivalentní svět plný života, daleko vyšší.

Pravda, k exoplanetám vyšleme sondu ještě hůře – ale dvojče Země můžeme odhalit pomocí spektroskopie, ke které potřebujeme mimozemský svět vlastně jen vidět.

Možná, že bychom ale v atmosféře exoplanet při pátrání po stopách života neměli hledat jen stopy kyslíku, ale i vodíku. Naznačuje to nová studie publikovaná v žurnálu Nature Astronomy, kterou vypracoval Sary Seagerové z Massachusettského technologického institutu.

Bakterie, která ukázala cestu

Fakt, že na naší planetě jsou přítomny životní formy na bázi uhlíku, neznamená, že se jinde ve vesmíru nevyvíjel život jinak. Kyslík v atmosféře je důležitý pro nás, jiné formy života na jiných planetách ho ale dýchat nemusejí.

Bakterie E. coli, která dokáže žít a množit se ve vodíkovém plynu bez přístupu ke kyslíku | zdroj: Profimedia

Seagerová dospěla k závěru, že mnoho forem života se mohlo vyvinout právě skrze látkové přeměny ve vodíku. Svou hypotézu dokreslují otestovanou schopností bakterie E. coli přežívat a množit se i ve vodíkovém plynu zcela bez přístupu ke kyslíku.

Ostatně, po stamiliony let byl i na Zemi kyslík pro život zhoubou. Teprve před víc jak dvěma miliardami let přešly tehdejší mikroorganismy během Velké kyslíkové katastrofy na kyslík.

Na mimozemských světech by ale podobná událost nemusela nastat a na vodíku by mohly mikroorganismy přežívat. Co víc, vodík by v atmosféře mohl plnit podobnou úlohu skleníkového plynu jako oxid uhličitý u nás. Zahříval by tedy atmosféru natolik, že by na povrchu mohla existovat i voda v kapalné formě.

'Kyslíkocentrismus' není k zahození

'Kyslíkocentrismus' pozemských biologů při hledání mimozemšťanů nicméně nevznikl pro nic, za nic. Kyslík je nejúčinnější látka pro biologické procesy.

Z toho vyplývá, že pokud bychom v dohledné době našli kandidátskou exoplanetu pro (hypotetický) vodíkový život, vyspělou civilizaci bychom na ní nejspíš neobjevili.

Studie byla zveřejněna v žurnálu Nature Astronomy.